VfB Stuttgart

VfB Stuttgart (celým názvem: Verein für Bewegungsspiele Stuttgart 1893 e. V.) je německý sportovní klub, který sídlí ve městě Stuttgart ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Založen byl 9. září 1893 pod názvem Stuttgarter FV 93. Svůj současný název nese od roku 1912. Od sezóny 2019/20 působí ve 2. Bundeslize, druhé německé nejvyšší fotbalové soutěži. Hřištěm klubu je MHPArena s kapacitou 60 449 diváků. Klubovými barvami jsou červená a bílá.

Je to jeden z nejstarších klubů v Německu. Hrálo za něj mnoho legend evropského fotbalu - Jürgen Klinsmann, Philipp Lahm, Kevin Kurányi, Jens Lehmann, Timo Hildebrand a spousta dalších skvělých hráčů.

Mimo mužský fotbalový oddíl má sportovní klub i jiné oddíly, mj. oddíl faustballu, pozemního hokeje, lehké atletiky, stolního tenisu a házené.

Historie

Neúspěšná sezóna (2005/06)

Před startem ročníku 2005/06 došlo ve Stuttgartu k četným hráčským příchodům a odchodům. Ofenzivní tahoun Kevin Kurányi přestoupil do Schalke (přibližně za 8 milionů eur), hostující obránce Philipp Lahm se vrátil zpátky do mnichovského Bayernu a záložník Alexandr Hleb odešel do Arsenalu (přibližně za 15 milionů eur). +more Situaci měli vyvážit příchozí záložník Thomas Hitzlsperger z Aston Villy a útočník Jon Dahl Tomasson z milánského AC. Po ekonomické stránce si Stuttgart polepšil a penězi z transferů svých hvězd znatelně snížil své finanční závazky, po sportovní stránce ovšem došlo ke zhoršení. Počátkem února 2006 se odloučil trenér Giovanni Trapattoni, pod nímž byl herní projev terčem kritiky. Novým hlavním trenérem se stal Armin Veh, původně jen na přechodné období do konce sezóny, posléze měl tým převzít bývalý stuttgartský hráč Horst Heldt. Zklamání z ročníku 2005/06 znamenalo další razantní obměnu kádru. Navíc opustil klub Andreas Hinkel po zde strávených čtrnácti letech a kapitán Zvonimir Soldo, který u VfB působil deset let, ukončil kariéru.

Mistrovský titul pro mladé mužstvo (2006/07)

Obdobně jako v letech minulých vsadil Stuttgart i v sezóně 2006/07 na mladé fotbalisty. Talentovaní hráči stuttgartské akademie Mario Gómez, Sami Khedira a Serdar Tasci byli doplněni zahraničními posilami, které si movitější VfB mohl dovolit. +more Z ciziny tedy dorazili například Pável Pardo, Ricardo Osorio nebo Antônio da Silva. Počáteční slabé výsledky mužstva vyvolaly kritiku jak ze strany klubového vedení (zejména předseda dozorčí rady Hundt), tak ze strany médií, a to na adresu kouče Armina Veha. Následovalo zásadní zlepšení a prosincové vítězství 2-1 nad Hannoverem 96 posunulo Stuttgart na vedoucí pozici německé Bundesligy. Od tohoto momentu až do konce sezóny vydržel Stuttgart mezi prvními čtyřmi celky v tabulce. Ofenzivní styl mužstva se stal základem pro mediální přezdívku VfB - „Divoká mládež II“. Po předposledním ligovém kole Stuttgart znovu obsadil první příčku spolu s náskokem dvou bodů nad pronásledujícím Schalke 04. Domácí výhra nad Energie Cottbus 2-1 zajistila týmu mistrovský titul.

Cestu Stuttgartu domácím DFB pohárem lemovaly vítězství nad rezervou týmu Alemannia Aachen, týmem SV Babelsberg 03, týmem VfL Bochum, týmem Hertha BSC a týmem VfL Wolfsburg. Mužstvo Armina Veha tak 26. +more května 2007, opět po deseti letech, okusilo atmosféru pohárového finále. Soupeřem na Berlínském Olympijském stadionu byl 1. FC Nürnberg. Stuttgart nedoplnil ligový titul o ten pohárový a v prodloužení podlehl bavorskému oponentovi 2-3.

Liga mistrů jen jeden ročník (2007/08)

Podobný ligový úvod jako v ročníku 2006/07 potkal VfB Stuttgart i v ročníku 2007/08 - během raných kol Bundesligy se Stuttgart propadl na dno tabulky a po 10. kole spočívalo na jeho kontě pouhých 10 bodů, což stačilo jen na 14. +more pozici. Od 11. kola směřoval Stuttgart vzhůru a sezónu zakončil na 6. pozici.

Mistrovský VfB Stuttgart byl nalosován do stejné skupiny hlavní části soutěže ročníku 2007/08 společně s FC Barcelonou (Španělsko), Olympiquem Lyon (Francie) a Glasgow Rangers (Skotsko). Ze šesti klání neprohrál Stuttgart jen jediné, a to když doma zvítězil 3-2 nad skotskými Rangers. +more V důsledku těchto výsledků skončil na posledním čtvrtém místě a se soutěží se rozloučil.

V DFB poháru se VfB zastavil ve čtvrtfinále. Domácí pohárový zápas s druholigovým klubem FC Carl Zeiss Jena dospěl k penaltám, jež úspěšněji zvládli fotbalisté druholigového celku poměrem 7-6. +more Skrze pohár Intertoto si Stuttgart zajistil start v následujícím ročníku poháru UEFA 2008/09.

Jens Lehmann a brankářská rošáda (2008/09)

Již v červnu 2008 se Stuttgartu na jeden rok upsal německý reprezentační gólman Jens Lehmann, jemuž v londýnském Arsenalu vypršela smlouva. Po evropském šampionátu v Rakousku a Švýcarsku se připojil ke švábskému týmu a nahradil Raphaela Schäfera, jenž se po jedné sezóně v dresu VfB vrátil do +more_FC_Norimberk'>Norimberku.

Když po 14. Bundesligovém kole ročníku 2008/09 spočívalo na kontě Stuttgartu 18 bodů ve spodním patře tabulky, propustilo vedení trenéra Armina Veha a angažovalo Markuse Babbela. +more Babbel dovedl tým ke třetímu místu, zaručující Ligu mistrů.

V osmifinále DFB poháru se Stuttgartští střetli na domácí půdě s Bayernem a po jasné prohře 1-5 v soutěži skončili.

V evropském poháru UEFA se mužstvo úspěšně prodralo základní skupinou, avšak v šestnáctifinále nestačilo na ruského obhájce Zenit Petrohrad a v obou zápasech prohrálo poměrem 1-2.

Podzimní pád a jarní vzchopení (2009/10)

Pro ročník 2009/10 si VfB obstaralo služby ruského reprezentačního útočníka Pawla Pogrebnjaka, jenž měl zacelit ránu po citelné ztrátě v podobě odchodu kanonýra Gómeze. Po čtyřech letech se do Stuttgartu na čas navrátil běloruský fotbalista Alexandr Hleb, který sem přišel hostovat z Barcelony. +more Brankářskou první volbou byl znovu Jens Lehmann.

V srpnovém předkole Ligy mistrů VfB Stuttgart vyřadil rumunský celek FC Timișoara a vkročil do základní skupinové fáze. Stuttgart byl nalosován do stejné skupiny jako španělský tým FC Sevilla, další rumunský celek Unirea Urziceni a Glasgow Rangers ze Skotska, na které Stuttgart natrefil dva roky zpátky. +more Německý celek ze Švábska uzmul druhou příčku a čekalo jej osmifinálové dvojutkání s obhájcem trofeje FC Barcelonou, na kterou narazil před dvěma lety rovněž. Po výsledcích 1-1 a 0-4 byl švábský tým na konci putování prestižní soutěží.

Bundesligová sezóna 2009/10 začala pro VfB Stuttgart už typicky - podzimní část výkonnostně pokulhávala za částí jarní. Koncem podzimu se Stuttgart držel na dosah sestupových pozic, což vyústilo v Babbelův konec a příchod švýcarského kouče Christiana Grosse. +more Během zimní přestávky opustili klub Thomas Hitzlsperger, Ludovic Magnin a Jan Šimák. Cristian Molinaro dorazil na hostování z Juventusu. Jarní výrazné zlepšení dovedlo mužstvo do horní části tabulky a VfB se kvalifikovalo do příštího ročníku Evropské ligy.

V německém poháru se zopakovalo osmifinálové vyřazení z minulého ročníku - Stuttgart nestačil na SpVgg Greuther Fürth.

Rozsáhlá hráčská obměna (2010/11)

Před zahájením ročníku 2010/11 došlo ve fotbalovém Stuttgartu k četným personálním obměnám. Mužstvo z rozličných důvodů opustili fotbalisté Roberto Hilbert, Alexandr Hleb, Sami Khedira, Jens Lehmann a Ricardo Osorio. +more Doplnění kádru naopak obstarali Johan Audel, Mauro Camoranesi, Philipp Degen, Christian Gentner a Martin Harnik. Člen klubového předsednictva a sportovní ředitel Horst Heldt změnil také zaměstnavatele a zamířil do Gelsenkirchenu k Schalke. Jeho nástupcem byl vybrán Fredi Bobič, bývalý útočník v dresu VfB.

Hlavní kouč Christian Gross vydržel ve své pozici do 13. října 2010. +more V této době VfB Stuttgart sídlil na 18. příčce v ligové tabulce, když napříč prvními sedmi ligovými koly vybojoval jen 3 body. Jeho asistent Jens Keller poté převzal jím uvolněné místo. Neúspěšné časy panovaly ve Švábsku nadále a Jens Keller byl klubem propuštěn rovněž, a to v prosinci 2010. Bruno Labbadia se stal ještě v prosinci novým trenérem týmu a pozvedl jej ke konečnému 12. postu.

Erwin Staudt, prezident VfB, oznámil 20. května 2011 rozhodnutí neprodloužit své setrvání ve funkci. +more Gerd E. Mäuser z dozorčí rady byl doporučen na post klubového prezidenta jakožto Staudtův nástupce. Dva dny na to ohlásil kandidaturu Helmut Roleder. Rolederova kandidatura však prozatím nebyla možná, neboť stanovy neumožňovaly kandidaturu proti členovi dozorčí rady, tedy proti Mäuserovi. Všechny návrhy upravující stanovy však byly neúspěšné, neboť ony návrhy nebyly schváleny 75% většinou členské schůze - valného shromáždění. Klubovým prezidentem se tak 17. července 2011 stal Mäuser.

Rekonstrukce stadionu u konce (2011/12)

Počínaje sezónou 2011/12 Stuttgart odehrával domácí utkání na právě zrekonstruovaném stadionu Mercedes-Benz Arena. Během letní přestupové periody podepsali ve Stuttgartu hráči jako William Kvist, Maza a Ibrahima Traoré. +more Stuttgart se činil navíc také při zimní pauze a v lednu 2012 přivedl Vedada Ibiševiće a Gōtoku Sakaie. Tým skončil s 53 body šestý v lize a tím se kvalifikoval do předkol následujícího ročníku Evropské ligy.

Pohár DFB na dosah (2012/13)

Bundesligový ročník 2012/13 zakončil VfB Stuttgart na dvanácté příčce.

V Evropské lize Stuttgart zvládl skupinovou fázi a příští dvojzápas zvládl vyřadit belgického oponenta KRC Genk. Osmifinále proti římskému Laziu bylo však nad síly VfB.

Pohárová jízda na domácí scéně vygradovala pro švábský mančaft k finálovému střetnutí. Před ním museli Švábi vyřadit SV Falkesee-Finkenkrug, hamburské +more_Pauli'>FC St. Pauli, 1. FC Köln, VfL Bochum a v semifinále také bádenského rivala SC Freiburg. Finálový zápas s Bayernem Münich prohráli Stuttgartští nakonec 2-3, ovšem vzhledem k mistrovskému titulu v německé Bundeslize a evropské Lize mistrů UEFA finálového soupeře z Mnichova se tak Stuttgartští kvalifikovali do příští sezóny Evropské ligy.

Po necelých dvou letech ohlásil 10. dubna 2013 prezident Gerd E. +more Mäuser odstoupení z funkce, plánované na začátek června. Sportovní ředitel Fredi Bobič se stal členem klubového představenstva. V červnu odstoupil z funkce rovněž předseda dozorčí rady Dieter Hundt, a to s okamžitou platností. Následujícího dne byl na uvolněné místo předsedy zvolen Hundtův dosavadní zástupce Joachim Schmidt.

Boj o udržení (2013/14)

Dozorčí rada VfB na červencové členské schůzi navrhla Bernda Wahlera jako možného klubového prezidenta a ten s drtivou většinou volebních hlasů post obsadil. Odhlasovala se i úprava klubového znaku - oficiální tradiční emblém VfB v letech 1949 až 1994 bude znakem klubu opět od ročníku 2014/15.

Start v německé Bundeslize 2013/14 se po třech úvodních kolech rovnal třem porážkám. Tento fakt připravil o zaměstnání hlavního trenéra Bruna Labbadiu, který klub opustil koncem srpna. +more Současně byl jako trenér angažován Thomas Schneider, jenž předtím vedl dorostence do 17 let. Schneider setrval do března 2014, ale po remíze 2-2 s posledním Eintrachtem Braunschweig byl 9. března propuštěn. Nahradil jej nizozemský kouč Huub Stevens a převzal tak stuttgartský celek během boje o udržení.

Bádenský celek a rival SC Freiburg se v rámci německého DFB poháru setkal s VfB Stuttgart již podruhé během několika měsíců. Ve druhém kole soutěže Freiburg oplatil švábskému týmu předchozí semifinálové vyřazení vítězstvím 2-1. +more V předešlém prvním kole Stuttgart překonal menší klub z hlavního města - BFC Dynamo Berlin.

Evropská liga 2013/14 započala pro Stuttgart třetí kvalifikační fází. Ten nejprve zvládl vyřadit Botev Plovdiv, ale chorvatská HNK Rijeka byla nad síly německého celku.

Historické názvy

Zdroj:

* 1893 - Stuttgarter FV 93 (Stuttgarter Fußballverein 1893) * 1912 - fúze s Kronen-Club Cannstatt ⇒ VfB Stuttgart (Verein für Bewegungsspiele Stuttgart 1893)

Získané trofeje

Vyhrané domácí soutěže

Fußballmeisterschaft / Bundesliga (5×) ** 1949/50, 1951/52, 1983/84, 1991/92, 2006/07 * DFB-Pokal (3×) ** 1953/54, 1957/58, 1996/97 * DFL-Supercup (1×) ** 1992 * Gauliga Württemberg (4×) ** 1934/35, 1936/37, 1937/38, 1942/43 * Fußball-Oberliga Süd (3×) ** 1945/46, 1951/52, 1953/54 * WFV-Pokal (4×) ** 1969/70‡, 1979/80‡, 1980/81‡, 1999/00‡ (‡ = ročník vyhrál rezervní tým)

Vyhrané mezinárodní soutěže

Pohár Intertoto (3×) ** 2000, 2002, 2008

Umístění v jednotlivých sezonách

;Stručný přehled

Zdroj:

* 1933-1939: Gauliga Württemberg * 1939-1940: Gauliga Württemberg - sk. A * 1940-1944: Gauliga Württemberg * 1945-1963: Fußball-Oberliga Süd * 1963-1975: Fußball-Bundesliga * 1975-1977: +more_německá_fotbalová_Bundesliga'>2. Fußball-Bundesliga Süd * 1977-2016: Fußball-Bundesliga * 2016-2017: 2. Fußball-Bundesliga * 2017-2019: Fußball-Bundesliga * 2019-2020 : 2. Fußball-Bundesliga * 2020-: Fußball-Bundesliga.

Jednotlivé ročníky

Zdroj:

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, zlaté podbarvení - 1. místo, stříbrné podbarvení - 2. +more místo, bronzové podbarvení - 3. místo, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže.