Viliam Thurzo

Technology

12 hours ago

Author

Viliam Thurzo (asi 1531 – 28. listopadu 1616) byl významnou postavou uherských dějin. Pocházel z významné uherské šlechtické rodiny Thurzů a ve svém životě zastával několik důležitých funkcí. Mezi léty 1554 a 1561 byl uherským županem a později se stal správcem hornouherských dolů. V roce 1602 získal titul palatina a v roce 1611 byl jmenován uherským královským radou. Thurzo byl také jedním ze tří uherských stavů, který v roce 1608 podepsal jednání o principech ujednání mezi habsburským císařem Matyášem a uherskými stavy. Nejvíce je však znám jako předseda tribunálu, který vedl procesy s představiteli protihabsburského povstání, známými jako boj o hornouherskou svobodu. Jeho nejznámějším obětí byl Štefan Bočkaj, vůdce povstání, který byl popraven v roce 1606 jako odpověď za masakr německého obyvatelstva v Kassai. Viliam Thurzo byl významným mužem své doby, který zastával různé politické a správní funkce. Byl také známý svým tvrdým postupem proti povstalcům, což jej stvořilo kontroverzní postavou. Po jeho smrti byl pochován v jejich rodovém hrobce ve Vrakuni.

Viliam Thurzo (13. listopadu 1912 Komárno - 2. března 1984 Bratislava) byl slovenský lékař, onkolog a cytopatolog, profesor Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, akademik SAV i ČSAV, laureát Státní ceny Klementa Gottwalda. Zabýval se zejména výzkumem národorotvorných virů (onkovirologií).

Život

Narodil se 13. +more listopadu 1912 v Komárně v levicově orientované rodině; jeho otec bojoval na straně Maďarské republiky rad a po potlačení revoluce mu hrozila smrt zastřelením. V roce 1925 se s rodiči přestěhoval do Banské Bystrice; na tamním gymnáziu v roce 1932 maturoval a začal studovat medicínu na Komenského univerzitě. V tomtéž roce vstoupil do Komunistické strany Československa. O tři roky později (1935) se stal předsedou Spolku socialistických akademiků v Bratislavě.

Po ukončení studia v roce 1940 (MUDr. ) nastoupil jako mladý lékař do tatranského sanatoria, kde se zakrátko stal přednostou klinické laboratoře. +more Zapojil se do protifašistického odboje a do přípravy Slovenského národního povstání; po jeho potlačení přešel do ilegality. Od 7. února 1945 do 18. září 1945 byl členem Sboru pověřenců, výkonného orgánu Slovenské národní rady, a zastával v něm post pověřence pro zdravotnictví.

V roce 1946 založil Ústav pro výzkum a léčení nádorů, který byl později přetvořen na Ústav experimentální onkologie SAV. Ředitelem tohoto ústavu byl od roku 1946 až do roku 1982. +more Z původní azylové nemocnice pro pacienty s pokročilými formami rakoviny začal budovat moderní experimentálně klinický komplex. Stal ze zakladatelem experimentální onkologie na Slovensku. Z jeho iniciativy byla ustavena samostatná katedra onkologie, radiologie a nukleární medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a Thurzo byl dlouhá léta jejím vedoucím.

Jako jeden z prvních ve střední Evropě rozpracoval koncepci nádorové virologie a inicioval výzkum onkogenních (rakovinotvorných) virů. Pod jeho vedením se zrodil objev viru B 77 (Bratislava 77), který způsobuje zhoubné bujení sarkomového typu u ptáků. +more Za tento objev obdržel Thurzo a jeho dvě spolupracovnice v roce 1973 Státní cenu Klementa Gottwalda. Stal se členem Slovenské akademie věd (1953 člen korespondent, 1975 akademik) i Československé akademie věd (1973 člen korespondent, 1977 akademik). V roce 1978 byl zvolen zahraničním členem Akademie věd Německé demokratické republiky. Čestné členství mu udělily Bulharská a Maďarská onkologická společnost. Téměř třicet let byl hlavním redaktorem mezinárodního odborného onkologického časopisu Neoplasma. Působil i jako expert Světové zdravotnické organizace v Ženevě pro zhoubné nádory.

Angažoval se v mírovém hnutí. Byl předsedou Slovenské mírové rady a místopředsedou Československého mírového výboru. +more V roce 1977 se stal členem předsednictva Světové rady míru. a byl též členem Pugwashského výboru.

Viliam Thurzo zemřel po dlouhé těžké nemoci dne 2. března 1984 v Bratislavě.

Dílo

Publikoval více než devadesát původních vědeckých prací v československých a mezinárodních odborných časopisech. Knižně: * Rakovina a boj proti něj (1953) * Úvod do onkológie (s kolektivem, 1972) * Základy onkológie (s kolektivem, 1978)