Villonská balada

Villonská balada (nebo také francouzská balada) je lyrický básnický útvar vzniklý v románských literaturách 13. století ze středověké francouzské písně, někdy nazývaný podle svého nejznámějšího autora Françoise Villona, který tuto formu užíval a proslavil v 15. století. Takové balady psali rovněž Christine de Pisan a Karel Orleánský.

Tato forma balady užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve čtyřech strofách. První až třetí strofa má 7-12 veršů, obvykle poloviční počet veršů (4-6) má čtvrtá strofa, zvaná dozpěv neboli poslání. +more Beze změny se opakuje refrén balady jako poslední verš každé strofy.

V anglické a americké literatuře francouzskou baladu užívali mezi jinými Geoffrey Chaucer, Algernon Charles Swinburne, Henry Austin Dobson, Edwin Arlington Robinson, Wystan Hugh Auden a James Merill.

V české literatuře villonskou baladu užívali např. Jaroslav Vrchlický, Jiří Mahen, Vítězslav Nezval (52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida) či Jarmila Loukotková, inspirovali se jí Voskovec a Werich (Balada z hadrů), v současnosti villonskou baladu píše např. +more Vladimír T. Gottwald a zejména Michal Horáček (Český kalendář).

: Buď veleben tvůj hustý, dlouhý vlas, : jenž zlata lavinou se k skráním řítí, : ve slunce záři plane nad topas, : a v stínu když tvé ouško musí krýti, : jak lísky kůra leskne se a svítí. : Víc vůní v něm než v jižní noci jest, : víc jisker v něm než na obloze hvězd, : jak lilje kmitá jím tvůj bílý vaz. +more : Ó, nech mne u tvých nohou věčně sníti - : tvůj hladit vlas jest líp než víno píti.

: Pod tíží svou on jak Demetry klas : se kloní, jak proutí vrby v sítí, : a každou chvíli tryskne z něho jas, : jak z větví myrty, které fénix vznítí, : když v sobě tuchu nesmrtnosti cítí. : Ten fénix, láska tvá, ta hoří v něm, : nad čelem krásy tká ti diadém, : a kmitá hvězdou v stínu dlouhých řas. +more : Ó, nech mne u tvých nohou věčně sníti - : tvůj hladit vlas jest líp než víno píti.

: Ó, spusť jej dolů. Přes zbořenou hráz : jak vodopádu letí vlnobití, : ať touhy moje spějí za ním v ráz : a jeho bleskných paprsků se chytí, : se houpajíce na nich. +more Nechám hřmíti : v ně motýlů roj, svojich polibků, : ať spletou z nich si vonnou kolíbku, : kam Kupido se skryje v lásky čas, : až budu šťasten u tvých nohou sníti - : tvůj hladit vlas jest líp než víno píti.

: Poslání : Jak rozříznutý zlatý ananas, : v němž šťavnatých zrn démanty se třpytí, : své srdce, plné písní na tvůj vlas, : ti podávám. Chtěj milostivá býti. +more - : Tvůj hladit vlas jest líp, než víno píti. :: (Jaroslav Vrchlický, Balada o vlasech mojí paní).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.kudykam.net/?s1=prilezitost&s2=balady]Michal Horáček kudykam.net[/url]

Kategorie:Poezie Kategorie:Básnické formy Kategorie:Literární pojmy Kategorie:Literární žánry