Vilém z Moerbeke

Technology

12 hours ago

Author

Vilém z Moerbeke (latinských podob jeho jména je více, častá je např. Guillelmus de Moerbeke) se narodil asi v roce 1215 ve vesnici Moerbeke (dnes v Belgii); zemřel v roce 1286 v Korintu. Silně ovlivnil intelektuální život 13. století jako překladatel z řečtiny. Překládal především Aristotela. Byl dominikánem, přátelil se s Tomášem Akvinským a Witelonem.

Život

Z jeho života není příliš mnoho známo. Narodil se ve vesnici Moerbeke, patrně vstoupil do dominikánského řádu v Lovani již jako mladý muž. +more Cestoval do Řecka; patrně byl členem dominikánského konventu, který byl založen v Thébách nejpozději v roce 1253. Okolo roku 1271 se Vilém nachází na papežském dvoře ve Viterbu, kde působí jako zpovědník a kaplan papeže. U papežského dvora zůstal až do roku 1278, kdy byl jmenován arcibiskupem v Korintě (nově vzniklá diecéze v Argolidě, založená po 4. křížové výpravě). Zde také roku 1286 umírá. Informace o jeho životě se často zakládají na kolofónech rukopisů s překlady, které vytvořil.

Dílo

Byl nejslavnějším a nejplodnějším ze středověkých překladatelů Aristotela. Jako první překladatel přeložil tato díla: * De motu animalium (O pohybu živočichů) * De progressu animalium * Politica (Politika) * Poetica (Poetika) Vytvořil nové překlady těchto spisů: * Categoriae (Kategorie) * De interpretatione (O vyjadřování) * De caelo (O nebi) * Meteorologica * Rhetorica (Rétorika) * De animalibus Revidoval překlady těchto textů: * Analytica Posteriora (Druhé analytiky) * Sophistici elenchi (O sofistických důkazech) * Physica (Fyzika) * De anima (O duši) * Parva naturalia (Malá přírodovědecká pojednání) * Metaphyphysica (Metafyzika) Dále přeložil následující spisy: * Pseudo-Aristotelés - De coloribus * Simplikios - komentáře ke Kategoriím a k De caelo * Ammonios - komentář k Perihermenias * Alexandr z Afrodisiady - komentář k Meteorologica a k De sensu * Filoponos - komentář k De anima (III. +more kniha) * Themistios - komentář k De anima * Proklos - Elementatio theologica (výtah z tohoto textu obíhal na západě pod názvem Liber de causis a byl někdy připisován Aristotelovi) Pomineme-li logické texty, jejichž překlad již existoval dříve, byly Vilémovy překlady používány jako standardní text Aristotelova díla ještě i v renesanci.