Cesko.wiki Viola di bordoni
Author
Albert FloresKopie violy di bordoni prince Esterhazy Viola di bordoni (baryton , bariton, barydon, paradon, paridon, pariton, viola paradon, viola di bardone, viola di bordone) je smyčcový nástroj z rodiny viol.
Popis
Má šest až sedm střevových strun, na které se hraje smyčcem. Jejich ladění je D-G-c-e-a-d'. +more Kromě těchto strun má dalších devět až deset kovových resonančních strun naladěných pevně, zpravidla A-d-e-fis-g-a-h-cis’-d’. Kromě rezonanční funkce může hudebník tyto struny rozeznívat úderem prstů. Tento zvuk připomíná cembalo. Hmatník je zpravidla opatřen pražci. Velikost nástroje je srovnatelná s violoncellem a obdobné je i držení nástroje. Počty strun nebyly ustálené a vyskytovaly se i nástroje značně kuriózní. Andreas Lidl (1769-1774), violoncellista esterházyovské kapely, měl nástroj opatřený 27 resonančními strunami.
Použití
Viola di bordoni Nástroj se v Evropě používal od konce +more_století'>17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel Vincenc Houška pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské Canzonetti podepsané Vincenzo Hauschka, pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.
Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech 1766-1775 zkomponoval Joseph Haydn pro prince Nikolaus II. +more Esterházy (1765-1833), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.
Renesance nástroje začala ve 20. +more století. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel Manfred Herbig zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě Jesus in der Wüste. Maďarský skladatel János Liebner napsal Divertimento concertante (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.
Související články
Literatura
Robert Eitner, Franz Xaver Haberl: Bibliographie der Musik-Sammelwerke des XVI. und XVII. +more Jahrhunderts. Liepmannssohn, Berlin 1877. * Efrim Fruchtman: The baryton. Its history and its music reexamined. In: Acta Musicologica 34, 1962, S. 2-17. * Georg August Griesinger: Biographische Notizen über Joseph Haydn. Breitkopf und Härtel, Leipzig 1810. * Günther Hellwig: Joachim Tielke. Ein Hamburger Lauten- und Violenmacher der Barockzeit. Verlag Das Musikinstrument, Frankfurt am Main 1980, (Fachbuchreihe Das Musikinstrument 38). * Haydn-Institut (Hrsg): Joseph Haydn. Werke. Henle, München u. a. 1958- , (Insbesondere Reihe 14, Bd. 1-5: Barytontrios Nr. 1-126). * Anthony van Hoboken: Joseph Haydn. Thematisch-bibliographisches Werkverzeichnis. Schott, Mainz 1957-1978, (Gruppe XI (Trios), XII (Duos), XIII (Konzerte)). * János Liebner: The baryton. In: The Consort 23, 1966, S. 109-128. * Carl Ferdinand Pohl, Hugo Botstiber: Joseph Haydn. 3 Bände. Breitkopf & Härtel, Leipzig 1875-1927, (Auch Nachdruck: Sändig, Wiederwalluf bei Wiesbaden 1971).
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20120302185230/http://www. orpheon. org/oldsite/seiten/Instruments/other/baryton. htm]První moderní viola di bordoni vyrobená Ferdinandem Jaurou[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=QZApJANZjl0]Roland Hutchinson se svou violou (demonstrační video, Youtube)[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=bygSPaDkNhY]Burgksteiner: Divertimento for baryton trio (Youtube)[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=BB3-N9vVWjw]Haydn: Divertimento pro violu di bordoni (Youtube)[/url] * [url=http://www. barytonsociety. com/ibs. html]Stránky Mezinárodní barytonové společnosti[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090902143737/http://www. barytontrio. hu/index_en. php]Haydnova tria nahraná Esterházy Ensemble[/url].
Kategorie:Smyčcové nástroje Kategorie:Historické hudební nástroje