Violka vonná

Violka vonná (Viola odorata), lidově zvaná fialka, je vytrvalá bylina z čeledi violkovitých (Violaceae).

Synonyma

Viola lilacina Rossm. * Viola odorata var. rotundata Čelak.

Popis

Violka vonná je 10-15 cm vysoká rostlina (za plodu až 20 cm vysoká). Oddenek je většinou více než 3 cm dlouhý, výběžky se na rozdíl od violky srstnaté vytvářejí, jsou kořenující a 10-15 cm dlouhé. +more Listy v přízemní růžici, lodyha není vyvinuta. Čepele jsou o něco širší než delší, okrouhle vejčité, na bázi srdčité, v létě se oproti jaru značně zvětší. Řapík je krátce nazpět chlupatý, vzácně olysalý. Na bázi řapíků jsou palisty, třásnitě zubaté nebo celokrajné, třásně nejsou brvité (na rozdíl od violky chlumní) a jsou zakončeny rezatou žlázkou (na rozdíl od violky srstnaté). Kvete v březnu až dubnu (někdy se vyskytují reflorescence i později až do podzimu), květy jsou většinou tmavě fialové s fialovou ostruhou. Existují však barevné odchylky, některé mají květy bílé s nafialovělou ostruhou, další zase lilákové. Květy intenzívně voní. Počet chromozómů: 2n=20.

Účinné látky a léčivé účinky

Oddenek, ale v menší koncentraci i celá nať obsahuje saponiny usnadňujících odkašlávání. Droga dále obsahuje hojivý sliz, flavonové glykosidy, voskové látky, alkaloid violin, vonnou silici a i soli kyseliny salicylové, které dokáží nahradit účinnou látkou v acylpyrinu. +more Právě díky kyselině salicylové má tato bylina protirevmatický účinek.

Rozšíření v Česku

V České republice je patrně nepůvodní. Byla hojně pěstovaná už od středověku jako okrasná rostlina a na mnoha místech zdomácněla. +more Roste na různých stanovištích, spíše v blízkosti lidských sídel, v různých typech listnatých lesů, v křovinách, v parcích aj. V chladnějších krajích a také v málo osídlených krajích je vzácnější, nad 800 m n. m. roste ojediněle.

Areál rozšíření

Violka vonná je původní v jižní a jihozápadní Evropě, v severní Africe, v severní části Turecka a na Kavkaze. Dnes je však rozšířena mnohem severněji, až po jižní Skandinávii a po evropskou část Ruska. +more Přesná hranice mezi původním a sekundárním výskytem není zcela jasná, což je častý jev u dávno pěstovaných a zdomácnělých rostlin. Pěstovaná a zplanělá roste i jinde po světě, např. ve velkých městech v Číně, v Severní Americe, na Novém Zélandu a asi i jinde. Mapa viz [http://linnaeus. nrm. se/flora/di/viola/viola/violodov. jpg].

Image:Viola odorata1. JPG|klasicky zbarvená forma Image:Viola odorata2JPG. +morejpg|detail květu Image:Viola odorata-lila. JPG|světle fialová forma (lila) Image:Viola odorata-albín. JPG|albinotická forma.

Možnost záměny

Největší problém při určování je časté křížení s jinými bezlodyžnými druhy. Velmi hojný je kříženec s violkou chlupatou, který se jmenuje Viola × scabra. +more Vzniká skoro všude, kde se druhy setkají a zpětným křížením s rodiči vznikají hybridní roje. O něco vzácnější je kříženec s violkou chlumní, který se jmenuje Viola × porphyrea Uechtr. in Engler. Podobně je zbarvená violka lesní, ta však na rozdíl od violky vonné vytváří lodyhu, proto je záměna méně pravděpodobná.

Externí odkazy

[url=http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200014395|]flóra Číny[/url] * [url=http://linnaeus.nrm.se/flora/di/viola/viola/violodo.html]mapky rozšíření[/url]

Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Violkovité Kategorie:Okrasné trvalky Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra Střední Asie