Vitalij Kyrejko

Technology

12 hours ago

Author

Vitalij Dmytrovyč Kyrejko, (23. prosince 1926 Šyroke - 19. října 2016) byl ukrajinský hudební skladatel a pedagog.

Život

Vitalij Kyrejko pochází z města Šyroke v dnešní Dněpropetrovské oblasti. Jeho otec byl učitel a amatérský hudebník a hudební organizátor. +more Střední školu vystudoval v městě Kobeljaky v Poltavské oblasti (1935-1941). Za druhé světové války (1941-1944) Kyrejko působil jako koncertní mistr v amatérském divadelním souboru, s nímž uvedl např. Natalku Poltavku.

Jeho profesionální činnost je spojena s Kyjevskou konzervatoří, kde studoval v letech 1944-1949 kompozici u významného skladatele Levka Revuckého, který se stal Kyrejkovým celoživotním vzorem. Na konzervatoři zůstal i po absolvování jako vyučující a Revuckého vědecký asistent, dokončil tam roku 1952 aspiranturu, roku 1953 se stal kandidátem hudebních věd, roku 1961 docentem a roku 1978 profesorem; roku 1988 odešel na penzi. +more Z roku 1945 pochází Kyrejkova první díla opatřená opusovým číslem.

Základem pro Kyrejkovy tvorbu byla vždy ukrajinská lidová hudba a na ni navazující skladatelská tradice (Lysenko, Leontovyč, Stecenko, Verykivskyj, Revuckyj); profesorka Valentyna Antonjuková jej nazývá přímo „Lysenkovým vnukem“. K hudební avantgardě, která se na Ukrajině prosazovala od 60. +more let 20. století, zaujímal vždy záporný postoj. Je nazýván „posledním romantikem“ ukrajinské klasické hudby.

Kyrejko se soustavně vyhýbal tvorbě na prorežimní témata, což vedlo s jeho silným obdivem k národnímu folklóru (shledává vlivy ukrajinské lidové písně i u Beethovena) a antipatiemi k bolševikům a židům k ovlivnění z „buržoazního nacionalismu“. I když za své první dvě opery získal roku 1966 titul zasloužilého umělce USSR, byly vzápětí staženy z repertoáru; rovněž plánovaná opera Bojarka, zpodobňující konflikt ukrajinského nacionalismu a ruské rozpínavosti, byla za existence Sovětského svazu zakázána a koncertně provedena až roku 2008.

Po dobu brežněvovské éry se proto Kyrejko soustředil na instrumentální hudbu a na lyrické písně a za svou tvorbu - stylově konzervativní a odpovídající požadavkům socialistického realismu - získal roku 1977 i titul národního umělce USSR. Získal rovněž +more_V. _Lysenka'>cenu M. V. Lysenka (1985), cenu L. Revuckého, cenu I. Nečuja-Levyckého a roku 2001 se stal rytířem ukrajinského řádu „Za zásluhy‟ („Орден «За заслуги»‟) III. stupně.

Dílo

Dílo Vitalije Kyrejka je rozsáhlé a žánrově bohaté, obsahuje téměř 300 opusových čísel.

Hudební skladby

opery * Lesní píseň (Лісова пісня), na vlastní libreto podle stejnojmenné hry-féerie Lesji Ukrajinky, 1957 * V neděli ráno sbírala byliny (У неділю рано зілля копала), na libreto М. Zocenka podle stejnojmenné povídky Olhy Kobyljanské, 1966 * Marko v pekle (Марко в пеклі), na vlastní libreto podle stejnojmenné hry Ivana Antonovyče Kočerhy, 1966 * Vernisáž na jarmarku (Вернісаж на ярмарку), na libreto Eduarda Javorského а N. +more Někrasovové podle hry H. Kvitka-Osnovjanenka Saldackyj patret, 1985 * Bojarka (Бояриня), podle stejnojmenné dramatické básně Lesji Ukrajinky, 2008.

balety * Stíny zapomenutých předků (Тіні забутих предків), na libreto F. Kocjubinského a N. +more Skoruľské podle povídky Mychajla Kocjubynského, 1960 * Vědma, (Відьма), na libreto V. Nerodenka podle básně T. Ševčenka, 1967 * Orgie (Оргія), na libreto N. Skoruľské pole dramatické básně Lesji Ukrajinky, 1977 * Sluneční kámen (Сонячний камінь), na libreto Je. Kušakova, 1982.

vokálně-symfonická a symfonická díla * kantáta Na památku M. Kropyvnyckého (Пам'яті М. +more Кропивницького, na slova M. Ryľského, 1965, a jiné * symfonie č. 1, 1952 * symfonie č. 2, 1964 * symfonie č. 3, 1968 * symfonie č. 4, 1970 * symfonie č. 5, 1975 * symfonie č. 6, 1977 * symfonie č. 7, 1986 * symfonie č. 8 Klasická, 1992 * symfonie č. 9, 1994 * symfonie č. 10, 2002 * suita Ukrajinské tance (Українські танці), 1958 * symfonická báseň Don Quijote (Дон Кіхот), 1981 a jiné * sinfonietta pro smyčcový orchestr, 1971 * koncert pro violoncello a orchestr, 1961 * koncert pro housle a orchestr, 1967 * dvojitý koncert pro housle, violoncello a orchestr a moll, 1971 * Báseň pro klavír a orchestr, 1973 * Fantazie pro klavír a orchestr, 1973 * ouvertury a jiné.

komorní instrumentální díla * první klavírní trio, 1976 * druhé klavírní trio * klavírní kvintet * 6 smyčcových kvartet * díla pro sólový klavír, mj.: 24 skladbiček pro děti (1962), jedenáct sonát * díla pro sólové housle, violy a violoncella

vokální díla * sbory na slova H. Skorovody, Т. +more Ševčenka, A. S. Puškina, J. W. Goetha, М. Ryľského, P. Tyčyny, М. Tanka, G. Herwegha a jiných * cyklus písní Barvy legend (Барви легенд) na slova А. Nimenka, 1973 * romance na slova Т. Ševčenka, Lesji Ukrajinky, І. Franka a jiných * písně a úpravy lidových písní.

další * hudba k činohrám