Višňová (okres Liberec)

Višňová je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží v nivě řeky Smědé při česko-polské státní hranici. Územím obce dále protéká Pertoltický potok a je v něm Dubový rybník o rozloze asi 12 ha. V obci žije obyvatel a je tu mateřská a základní škola.

Leží na železniční trati z Frýdlantu do Černous, na které je zřízena železniční stanice Višňová. S Frýdlantem a okolními obcemi má také spojení silniční. +more V osadě Andělka je hraniční přechod do polské obce Lutogniewice (možné projet i osobním autem), v obci Višňová je turistický přechod do Wigancice Źytawskie.

Historie

Poprvé se název obce Višňová objevuje roku 1334 ve jménu Petrus de Wicgnandisdorf, kostel nad obcí je písemně doložen roku 1346. Pojmenování se z původního Wicgnandisdorf změnilo na Weigsdorf, které se používalo až do roku 1948. +more Obec se historicky dělila na tři části: Horní Višňovou, patřící k zawidówskému panství, Střední Višňovou, patřící k Žitavě a Dolní Višňovou, patřící k panství frýdlantskému, přičemž průběh hranice mezi Čechami a Horní Lužicí tu byl podobně komplikovaný, jako v případě bývalých státních hranic v Oldřichově na Hranicích.

Toto rozdělení bylo zrušeno v roce 1848 při úpravě zemských hranic. Tak vznikly dvě obce: česká a saská. +more Saská část tehdejší Višňové leží dnes v Polsku a nazývá se .

Již po třicetileté válce se v obci rozmohlo pěstování lnu a tkalcovství a koncem 18. +more století také bavlnářství. Ve druhé polovině 19. století se však začala prosazovat moderní strojová výroba v továrnách. Námezdní práce v továrnách se společně s výrobou domácí staly nejčastějším způsobem obživy obyvatel Višňové. Pouze menší část obyvatel se živila výhradně zemědělstvím. Kvůli pokračující industrializaci byly v oblasti postaveny moderní komunikace: silnice ze Saska roku 1852, do Frýdlantu roku 1872. Rozhodující pro další hospodářský rozvoj oblasti bylo postavení železnice Liberec - Frýdlant - Zawidów a zdejšího nádraží (1875).

Po druhé světové válce roku 1945 se do Višňové přistěhovali rodiče pozdějšího českého novináře, senátora a europoslance Jaromíra Štětiny, který zde strávil své mládí. Inspirován svými zážitky a dějinnými událostmi, jež probíhaly v pohraniičí, Štetina sepsal a roku 2010 vydal sbírku povídek nazvanou Gravitace.

První písemná zmínka o obci Andělka je z roku 1340, její původní jméno bylo Engilsdorf, později Engelsdorf. Na Andělov změnila jméno obce zde umístěná československá vojenská jednotka. +more Konečně roku 1945 bylo jméno obce úředně změněno na Andělka. K obci patřily od roku 1850 osady Filipovka, Loučná a Sáň. Samosprávná byla Andělka do roku 1980, kdy byl zdejší Místní národní výbor sloučen s MNV Višňová.

Víska je připomínána již v roce 1396, kdy patřila k závidovskému panství. K Čechám připadla až v roce 1848 při úpravě hranic. +more Byla nejprve částí Višňové, od roku 1880 byla samostatná. Víska se skládá ze dvou částí: severní a lépe zachované jižní, kde se nachází množství hrázděných domů. Ve Vísce se od roku 1853 těžilo uhlí, později zde byla postavena mechanická tkalcovna podnikatele Hermanna Pollacka a další tkalcovna a barvírna Carl Engemann. Na řece Smědé byla postavena vodní elektrárna vyrábějící proud také pro okolní obce.

Na konci 13. století byl v místě, kde do té doby stála kaplička, jež zde měla být již roku 1160, vybudován raně gotický kostel svatého Ducha. +more Po druhé světové válce se sice ocitl na polském území, leč později byl předán Československu.

Obec v roce 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.

Po komunálních volbách konaných v roce 2014 se starostou obce stal Tomáš Cýrus, jenž vystřídal v této funkci Mgr. Vladimíru Erbanovou.

Části obce

Obec tvoří devět vsí: * Andělka * Filipovka * Loučná * Minkovice * Poustka * Předlánce * Saň * Víska * Višňová a Michalovice

Doprava

Vedle silničního spojení prochází obcí i železniční trať 037 z Frýdlantu do Černous s pokračováním do polského Zawidówa a vede tudy i kuriózní naučná Pašerácká stezka. Železnice zde zahájila přepravu 1. +morečervence 1875. V osadě Andělka, severně od centra obce, je hraniční přechod do Polska pro pěší.

Pamětihodnosti

Přírodní rezervace Meandry Smědé, která leží na území obce, byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy této podhorské řeky. * Hrázděné domy jsou typickou ukázkou hornolužické architektury; mezi hrázděnými objekty stojí za pozornost domy číslo popisné 5, 18 či 41 nebo 75. +more * Kostel Seslání svatého Ducha * Kostel sv. Anny v Andělce byl poprvé zmiňován v roce 1464, nový kostel byl postaven roku 1785. * Pohanské kameny - skupina mohutných balvanů z rumburské žuly. * Dub ochránce - sto padesátiletý strom, jenž během povodní 2010 svým kmenem zastavil naplaveniny, čímž zachránil domy ve Višňové. V roce 2013 zvítězil v anketě Strom roku Následně postoupil do celoevropského klání, v němž obsadil páté místo. Během září 2014 provedli arboristé v jeho koruně zdravotní řez.

Soubor:Visnova Kirche1. JPG|Kostel Seslání sv. +more Ducha ve Višňové Soubor:AndelkaStAnna. JPG|Kostel sv. Anny v Andělce Soubor:Visnova Grenze2. JPG|Státní hranice ve Višňové, v pozadí vpravo budova obecního úřadu.

Odkazy

Reference

Literatura

Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko - Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002,

Související články

Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat

Externí odkazy

[url=http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:564494]Statistické údaje na stránce ČSÚ[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Liberec Kategorie:Obce v okrese Liberec Kategorie:Sídla ve Frýdlantské pahorkatině Kategorie:Frýdlantsko Kategorie:Sdružení přátel Frýdlantska Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici