Vladimír Bahna

Vladimír Bahna (25. července 1914 Banská Štiavnica - 19. října 1977 Bratislava) byl slovenský filmový režisér, scenárista a dramaturg.

Studium

Narodil se v Banské Štiavnici a pocházel z rodiny řemeslníka ze sousedního báňského města Pukanec. Od dětství inklinoval k umění, což potvrdilo i přijetí na pražskou výtvarnou akademii, kam však pro nedostatek prostředků pro zajištění studia nenastoupil. +more Zpočátku se učil za typografů v Novém Městě nad Váhom, později odešel do Bratislavy, kde v roce 1934 absolvoval Školu uměleckých řemesel. V tomto období začal publikovat různé literární pokusy a novinové články. Začal si všímat kinematografii a veřejně se vyslovoval k Fričovu Jánošíkovi, Plickovu filmu Zem zpívá, jakož i k obecným předpokladům a perspektivám budoucí slovenské filmové tvorby. Záliba ve fotografování našla uplatnění i v redakční činnosti, zejména za pobytu v Piešťanech, kde působil jako lázeňský redaktor časopisu Nové Slovensko.

Kariéra

Poválečné období

Ve filmu začínal jako dramaturg a scenárista společnosti Nástup (1944 - 1945). Koncem ledna 1945 byl pověřen funkcí tiskového referenta a redaktora povstaleckého časopisu Pohronie. +more Po porážce fašismu a znárodnění kinematografie vznikla v roce 1945 Slovenská filmová společnost. Bahna se stal dramaturgem krátkého filmu a již v roce 1946 došlo k reedici Bahnova scenáristického debutu Černé umění. Osvětový snímek zpracovávající tematiku dějin knihtisku na Slovensku vznikl ve spolupráci s režisérem Vladimírem Zimmerem. V poválečném období Vladimír Bahna pokračoval v nastoupené cestě filmového žurnalisty. Byl členem redakčního kruhu časopisu Kino. Bahnovým režisérským debutem byl autorský dokumentární film Pukanští koláři (1947). Po únorovém komunistickém převratu v Československu vytvořil Bahna reportážní filmy Kouzelný prut (1948) a Údolí radosti (1948), inspirované prací na stavbách a protialkoholní osvětový snímek Nepřítel mezi námi ( 1948).

Celovečerní dokumenty

Další zkušenosti filmového tvůrce získal Vladimír Bahna přípravou celovečerního filmu Ocelová cesta (1949). Tento agitační dokument zobrazuje výstavbu Tratě mládeže z Hronské Dúbravy do Banské Štiavnice. +more V linii a duchu předchozího snímku vytvořil Bahna i první slovenský barevný celovečerní nehraný film s tematikou industrializace, Duha nad Slovensku (1951). V první polovině padesátých let působil Bahna i jako redaktor časopisu Film a doba.

Hrané filmy

50. léta

V oblasti hraného filmu se Bahna dramaturgicky podílel na filmu Boj skončí zítra (1951). Pro svůj hraný debut Pole neorané 1953 si Bahna zvolil jako předlohu stejnojmenný román Petra Jilemnického. +more Autorem scénáře je Vladimír Mináč. Film pojednává o životě chudých kysuckých kopaničářů během hospodářské krize v třicátých letech. Film jako jeden z mála filmů tehdejší produkce překročil umělecké limity a alespoň částečně překryl ideové schémata. Dvojice tvůrců Mináč a Bahna realizovala i další celovečerní hraný film Žena z vrchů (1955). V roce 1956 se ve slovenském filmu decentralizovala dramaturgická práce a vznikly tři tvůrčí skupiny, jedna z nich pod vedením Vladimíra Bahny. K reorganizaci došlo v roce 1958, kdy se z tvůrčích skupin stali skupiny výrobní a Bahna, Bielik a Gajdošová se vzdali svých funkcí. Po práci se současnou tematikou Bahna realizoval historickou komedii Zemianska čest (1957), která vycházela z Kalinčiakovo prózy Reštavrácia. Zároveň s ní natáčel i Poslední bosorku (1957), kterou měl původně režírovat Paľo Bielik, ale pro jeho neshody s Bukovčanem pověřilo vedení Koliby Vladimíra Bahnu. Bahna zůstal i v tomto období nadále věrný svým žurnalistickým začátkem a pravidelně přispíval do časopisu Film a divadlo. Podílel se i na literární přípravě filmové komedie Deštník svatého Petra (1958), ale vzdal se zveřejnění své tvůrčí účasti. V roce 1959 režíroval film Dům na rozcestí, o dva roky později se zaměřil na téma protifašistického odboje v melodramatické snímku Předjaří (1961).

60. léta

Začátkem 60. let odešel Vladimír Bahna do bratislavského televizního studia, kde realizoval dramatickou relaci Návraty. +more V televizi zpracoval adaptaci divadelní hry Jozefa Hollého, Geľo Sebechlebský (1963), přepis povídky Janka Jesenského, Sluneční lázeň (1963) a navázal na spolupráci s Vladimírem Mináčem při realizaci povídky Případ (1964). Scénář k další Bahnově literární adaptaci Náměstí svaté Alžběty (1965) napsal Štefan Sokol podle románu Rudolfa Jašíka. Tématu slovenského národního povstání se Vladimír Bahna věnoval ve filmu Stopy na Sitno (1968) a v třídílném televizním filmu Generace (1969). I přes uvolnění v 60. letech trpí tyto filmy ideologickým schematismem. Kromě režisérské činnosti zastával Vladimír Bahna v tomto období i místo ředitele Studie hraných filmů a v periodikách se pravidelně vyjadřoval ke stavu slovenské kinematografie.

70. léta

Další adaptací Vladimíra Bahn byl filmový přepis Zubkova prózy Skrytý pramen (1973). Ľudo Zúbek se vrátil do doby mistra Pavla z Levoče. +more Scénář filmu však ještě zdůraznil schematizmus předlohy a film je tak velmi transparentní stranickou propagandou poplatnou období normalizace. Filmový přepis novely Skrytý pramen byl posledním celovečerním dílem režiséra Vladimíra Bahny. V roce 1976 obdržel titul národní umělec.

K filmové dokumentaristiky se Bahna vrátil až téměř po dvaceti letech filmem Devět set let někdejšího svobodného království důlního města Pukanca (1976). Původně zamýšlený dvoudílný velkofilm Poéma o svědomí (1978) byl dokončen v podobě jednodílného filmu, který přesně odpovídal politické mytologii 70. +more let. Po náhlé Bahnově smrti film dokončil Zoro Záhon.

Filmografie

Krátkometrážních a dokumentární tvorba

Černé umění (1946) (námět, libreto a scénář) * Kapka Slunce (1946) (námět) * Pukanští koláři (1947) (námět, scénář, režie) * Kouzelný prut (1948) (námět, scénář, režie) * Údolí radosti (1948) (námět, scénář, režie) * Nepřítel mezi námi (1948) (scénář, režie) * Neznámé ruce (1949) (režie) * Ocelová cesta (1949) (námět, scénář, režie) * Duha nad Slovensku (1952) (námět, scénář, režie) * Chléb a květiny (1954) (námět, scénář, komentář) * Přijďte všichni (1954) (námět, scénář, režie) * Devět set let někdejšího svobodného království důlního města Pukanca (1976) (námět, scénář, režie)

Filmová a televizní hraná tvorba

Pole neorané (1953) * Žena z vrchů (1955) * Poslední bosorka (1957) * Zemianska čest (1957) * Dům na rozcestí (1959) * Předjaří (1961) * Návrat Ondřeje Baláže (1963) * Mária (1963) * Geľo Sebechlebský (1963) * Sluneční lázeň (1964) * Případ (1964) * Náměstí svaté Alžběty (1965) * Na břehu průzračné řeky (1966) * Stopy na Sitno (1968) * Generace I. , II. +more, III. (1969) * Skrytý pramen (1973) * Poéma o svědomí (1978).

Literatura

Pavol Janík: Vladimír Bahna. Bratislava: Tatran, 1986

Externí odkazy

[url=http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=59275]Osobnosti.sk - Vladimír Bahna[/url]

Reference

Kategorie:Slovenští režiséři Kategorie:Slovenští scenáristé Kategorie:Narození 1914 Kategorie:Narození 25. +more července Kategorie:Narození v Banské Štiavnici Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Úmrtí 1977 Kategorie:Úmrtí 19. října Kategorie:Muži Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Úmrtí v Bratislavě.