Karel Plicka

Život

Pocházel z rodiny zámečníka z Vítova u Slaného, který si ve Vídni založil prosperující dílnu. V roce 1900 se početná rodina přestěhovala do České Třebové. +more Od roku 1904 Karel Plicka začal fotografovat (sotva desetiletý si vlastnoručně vyrobil fotoaparát s formátem 6 × 9), v roce 1906 pořídil první soubor snímků z dvoutýdenní vlastivědné cesty. Po studiu učitelského ústavu v Hradci Králové (1909 - 1913) působil jako učitel v Úpici. V roce 1914 poprvé navštívil Slovensko. Válku prožil vzhledem k hudebnímu nadání u vojenské hudby ve Vídni. Roku 1918 se stal učitelem v Novém Městě nad Metují, kde založil a řídil komorní a recitační soubor České filharmonie.

Od roku 1923 (do roku 1937) se věnoval sběru lidových písní a dokumentaci lidové kultury ve službách Matice slovenské. V letech 1924-1928 studoval na univerzitě v Bratislavě národopis a hudební vědy. +more Původní folkloristické a etnografické dokumenty přerostly v osobité doklady vysoké estetické hodnoty ve směru lyrické stylizace a poetizace obrazu. Část snímků vyšla jako Pohľadnice Národopisného odboru Matice slov v návaznosti na starší projekt Pavola Socháně. Komplexnější typ dokumentace představoval film, kterým se Plicka zabýval od jara 1926. Jeho první filmové poetické dokumenty (Za slovenským ľudom - premiéra 1928, Po horách po dolách - 1930) získal domácí i mezinárodní ocenění v Benátkách). Mistrovským dílem se stal film Zem spieva (premiéra 1933), během jehož natáčení se připravovala i fotografická vyznání krásám krajiny v kulturně historickém kontextu. Některé filmové a fotografické obrazy z knihy Slovensko (1937) jsou tematicky totožné.

V letech 1937-1939 působil na filmovém oboru Školy umeleckých remesiel v Bratislavě. Mezi lety 1939-1945 pracoval ve Státním fotoměřickém ústavu s náplní fotografické dokumentace Prahy. +more V knize Praha ve fotografiích K. P. (1940) nachází v nadčasovém monumentalizujícím pohledu harmonii a krásu v architektonických klenotech minulosti; publikace zároveň výrazně posilovala národní povědomí v době okupace. I dva filmové dokumenty z let války (Věčná píseň a Barokní Praha) poukazují na sílící zájem o architekturu. V květnu 1945 se Plicka vrátil do Bratislavy. Stal se předsedou Slovenskej filmovej spoločnosti a natočil dva publicistické dokumenty. V návaznosti na své předchozí pedagogické a organizátorské zkušenosti se podílel spolu s Antonínem Martinem Brousilem a Jaroslavem Boučkem na založení FAMU - Filmové fakulty AMU v Praze, otevřené v listopadu 1946. Stal se prvním děkanem této školy a mimořádným profesorem pro obor kompozice filmového obrazu. Pro zrakové potíže fakultu opustil ve školním roce 1949-1950 a tím zakončil práci v kinematografii.

Roku 1949 vyšlo Slovensko ve fotografiích K. P. +more, jež se během řady vydání aktualizovalo i o některé snímky současné architektury. V mnoha obměnách dál fotografoval Prahu a vytvářel paralely mezi Slovenskem a Českými zeměmi až k syntéze Československo (1974). Vydal i řadu populárních publikací o folklóru (Čes. rok, Čes. kalendář, U maminky…). Knihou reminiscencí a vzpomínek na filmařskou tvorbu je Zlatá brána (1964), kde se osobitým způsobem prolíná vizuální, verbální a hudební rovina daná prezentovanými úryvky písní. Za uměleckou, folkloristickou a pedagogickou činnost byl jmenován národním umělcem (1968). Byl členem a vedoucím činitelem řady mezinárodních společností.

Významná data

1894 - 14. +more října se narodil ve Vídni * 1933 - premiéra filmu Zem spieva * 1940 - 1. vydání knihy Praha ve fotografii K. P. * 1943 - v Praze vyšlo v nákladu 50 ks album deseti originálních signovaných fotografií Josefa Ehma, Jaromíra Funkeho, Miroslava Háka, Karla Plicky a Josefa Sudka Moderní česká fotografie, s úvodním textem Karla Teiga * 1945 - dekretem prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše byla zřízena Akademie múzických umění v Praze (27. října). První profesorský sbor tvořili Karel Plicka, Antonín Matěj Brousil a Jaroslav Bouček. Pravidelná výuka byla zahájena až v roce 1947. Na filmové fakultě (FAMU), vedené Karlem Plickou, se v rámci studia kamery vyučovala i fotografie. * 1949 - vychází kniha Slovensko ve fotografiích K. P. * 1954 - Karlu Plickovi byl k 1. máji udělen jako prvnímu fotografovi Řád práce za celoživotní dílo * 1958 - 31. března byla ve výstavní síni Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) v Praze otevřena celostátní výstava československé umělecké fotografie. Na výstavě byli zastoupeni D. J. Růžička, Karel Plicka, Josef Sudek, Josef Ehm a mnozí další přední českoslovenští fotografové. * 1959 - vydání publikace Karla Plicky Vltava s textem Františka Kožíka * 1964 - Karel Plicka vydává knihu o vzpomínkách na filmařskou tvorbu Zlatá brána, kde se osobitým způsobem prolíná vizuální, verbální a hudební rovina, daná prezentovanými úryvky písní * 1968 - Karel Plicka byl jmenován národním umělcem * 1974 - první vydání knihy Československo s texty Jana Tomeše a Ludvíka Barana * 1987 - 6. května umírá v Praze.

Fotografická tvorba

Karel Plicka fotografoval obvykle se stativem na formáty 6 × 9 až 10 × 15, bez optických a laboratorních triků. Pro pohybové scény později používal praktisix. +more Snímky Karla Plicky jsou plně realistické, nestavěné na efektu mimořádnosti, náhodnosti, prchavého dojmu. Jsou zbaveny nepodstatných složek (nap. i projevů současného života), aby tak působily hodnotnějším a trvalejším dojmem, nezávislým na konkrétním čase. Plicka hledal trvalost, dokonalost, harmonii i sounáležitost. Se svými znalostmi, zaujetím i osobitým estetickým cítěním vytvořil nezaměnitelný autorský rukopis. Opíral se o klasická kompoziční pravidla, čekal na ideální světelné podmínky. Ústředním tématem jeho díla by člověk jako nositel lidových tradic. Tuto základní hodnotu obohacovalo téma architektury jako dědictví minulosti a přírody jako životodárné síle, obklopující člověka. Plicka rozvinul osobitým způsobem tradiční téma národních dějin a lidové tradice v nových výrazových prostředcích - fotografii a filmu. Programově heroizoval prostého člověka a lidovou kulturu. Uplatňoval zkušenosti z několika oborů ve vzájemně se obohacujících vztazích. Jeho přínos československé fotografii je zcela mimořádný. Ve slovenské Blatnici bylo roku 1988 otevřeno jeho muzeum.

Poštovní známka

U příležitosti světové výstavy známek v Praze byla 12. září 2008 vydána poštovní známka v hodnotě 35 Kč s portrétem Karla Plicky. +more Jednalo se o společné vydání se Slovenskem. Na známce je portrét Karla Plicky s fotoaparátem. Na levém kuponu je kresba jeho fotografie sochy na Karlově mostě, na pravém kuponu svatební kroj z Očové.

Odkazy

Reference

Související články

Ester Plicková, neteř Karla Plicky * Fotografie v Praze

Literatura

kol.: Encyklopedie českých a slovenských fotografů, ASCO, Praha 1993 - * SLIVKA, Martin: Karol Plicka - Básnik obrazu, Osveta, Martin 1982 * MRÁZKOVÁ, Daniela; REMEŠ, Vladimír: Cesty fotografie československé

Externí odkazy

Kategorie:Narození 1894 Kategorie:Narození 14. +more října Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 1987 Kategorie:Úmrtí 6. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Čeští fotografové Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Slovenští fotografové Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Kategorie:Pohřbení na Národním hřbitově v Martině Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Národopisní fotografové Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na slovenských poštovních známkách Kategorie:Češi na Slovensku.