Cesko.wiki Antonín Martin Brousil
Author
Albert FloresAntonín Martin Brousil byl český básník, prozaik a překladatel. Narodil se 15. června 1926 v Pelhřimově. Studoval na pražském gymnáziu a po druhé světové válce vystudoval slavistiku a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně pracoval jako redaktor v nakladatelství a později se stal ředitelem Divadla v Nerudovce. Věnoval se literatuře, zejména poezii a próze. Jeho první básnická sbírka "Dvanáct značek na use uvázaného těla" byla vydána v roce 1959. Brousil se vyznačoval experimentálním přístupem ke psaní a často pracoval s jazykem a jeho hranicemi. Jeho díla jsou plná neobvyklých metafor a neobvyklých výrazových prostředků. Kromě vlastní tvorby se Antonín Martin Brousil věnoval také překladům. Překládal především ruskou a francouzskou literaturu. Mezi jeho nejznámější překlady patří překlad básnické sbírky "Mestečko v Rusku" od Borise Pasternaka a "Květy zla" od Charlese Baudelaira. Antonín Martin Brousil zemřel 6. května 2006 v Praze. Jeho dílo zůstává významnou součástí české literatury a jeho básně a prózy stále přitahují pozornost čtenářů.
Antonín Martin Brousil (15. května 1907 Dolní Ostrovec - 23. června 1986 Praha) byl český divadelní a filmový teoretik, kritik, historik a profesor AMU.
Studoval mezi lety 1928-1932 FF UK, již v 30. letech se vyprofiloval jako kritik a teoretik. +more Po válce pomáhal založit AMU, respektive FAMU, kde byl v letech 1949-1970 rektorem. Zastupoval také československou kinematografii na mezinárodních soutěžích, festivalech a kongresech, zastupoval FAMU na Mezinárodním výboru filmových a televizních škol (CILECT).
Vystupoval v 50. letech jako přední ideolog socialistického realismu v českém filmu, nicméně jako rektor AMU představoval i zahraniční nesocialistické tvůrce. +more Vedle sovětského filmu se zaměřoval i na italský, francouzský, španělský a mexický film.
Život
A. M. +more Brousil se narodil roku 1907 v Dolním Ostrovci (dnes je ves součást Ostrovce) u Písku, kde se posléze angažoval v místní ochotnickém životě, kde po několika rolích, také režíroval hry Maryša, Jan Výrava a Červen. Na konci 20. let začal studovat na Univerzitě Karlově a začal se z praktické tvorby orientovat na teoretickou a zároveň se více zaměřoval i na profesionální divadlo, ale i film. Publikoval například ve významných agrárních časopisech Venkov a Brázda, v revue Divadlo a dalších. Ve vyhrocené atmosféře druhé republiky, která se dotkla i kulturního života našel souznění s oficiálním radikálně českým proudem. V roce 1938 se stal předsedou divadelní sekce v Národní kulturní radě a předsedou Sdružení filmových novinářů. Po vzniku protektorátu se musel poněkud stáhnout do pozadí, ale navštěvoval např. Jiráskův Hronov, který se mu podařilo pozvednout.
Po konci války se znovu naplno projevila jeho činorodost, která spolu s veskrze pozitivním přístupu k novému vývoji v kultuře, který udávala komunistická strana, umožnila Brousilovi značný vliv. Znovu se dostal do čela obnoveného Klubu filmových novinářů. +more Stál u zrodu Vesnického divadla, zasloužil se o vznik Akademie múzických umění v letech 1945-1946, kde byl také spolu s fotografem Karlem Plickou a odborníkem na fotografickou techniku Jaroslavem Boučkem jmenován jedním z prvních profesorů. Na FAMU vedl katedru scenáristiky a dramaturgie a od roku 1949 po Jiřím Frejkovi vedl jako rektor celou AMU a to až do roku 1970. V důležité filmové události Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary často předsedal hlavní porotě a mezinárodní porotě, pořádal odborné programy, jako Volná tribuna o problémech současné kinematografie. V letech 1960-1966 pořádal Sympozia mladých kinematografií Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Zemřel náhle v roce 1986, nedlouho před konáním jubilejního 25. ročníku MFF Karlovy Vary, na který se ještě připravoval.
Byl tajným spolupracovníkem StB s krycími jmény Kant a Antonín, registrační číslo 5048.
Ocenění
Byl dvojnásobným držitelem Řádu práce (1958, 1977) a v roce 1982 byl vyznamenán Řádem republiky. Na 11. +more ročníku Moskevském mezinárodním filmovém festivalu roku 1979 při oslavách 60 let sovětská kinematografie (Leninova dekretu o filmu) bylo uděleno dvanáct zvláštních ocenění světovým osobnostem filmu a Brousil byl mezi nimi. Dostalo se mu veskrze čestného označení „diplomat československého filmu“ díky své popularizační činnosti pro film, kvůli které cestoval do mnoha zemí. Byl také od roku 1977 čestným předsedou Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem (CIDALC), který sídlil v Paříži.
Dílo
Česká hudba v českém filmu, 1940 * Film a národnost, 1940 * Listy ochotníkům, 1942 * Problematika námětu ve filmu, 1942 * Literatura a film, 1947 * O kosmopolotismu a nacionalismu v čs. filmu, 1952
Odkazy
Reference
Literatura
BROŽ, Jaroslav, FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930-1945. +more Praha: Orbis, 1966, str. 140, 212 * HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 156, 161 * * KONEČNÁ, Hana a kol. Čtení o Národním divadle. Praha: Odeon, 1983, str. 220, 227, 256 * * * VALTROVÁ, Marie - ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle. Praha: Primus, 1993, str. 220,.
Externí odkazy
Kategorie:Filmoví teoretici Kategorie:Čeští divadelní kritici Kategorie:Čeští filmoví kritici Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Pedagogové filmové tvorby Kategorie:Rektoři Akademie múzických umění Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Nositelé Řádu republiky Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození 15. +more května Kategorie:Narození 1907 Kategorie:Úmrtí 23. června Kategorie:Úmrtí 1986 Kategorie:Muži Kategorie:Agenti Státní bezpečnosti Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda.