Cesko.wiki Vlněna
Author
Albert FloresVLNĚNA, vlnařské závody, státní podnik byl socialistický textilní podnik v Brně vyrábějící vlněné látky. Podnik navázal a využíval budovy, stroje a know-how několika tradičních brněnských i mimobrněnských textilních továren, jejichž přímá historie sahá do 18. století. V obecném povědomí se pojem Vlněna stal synonymem názvu pro rozsáhlý tovární areál v brněnské čtvrti Trnitá, mezi ulicemi Přízova, Mlýnská a Dornych. Další továrny zaniklého socialistického podniku koncernového typu s názvem Vlněna, např. v Brněnci, Svitávce nebo v Brně na ulici Cejlu toto pojmenování v obecném povědomí ztratily.
Historie
Vlněna byl jeden z nejstarších a i nejrozsáhlejších továrních komplexů na zpracování vlny v Brně. Nacházel se mezi ulicemi Dornych, Přízova a Mlýnská.
Počátky historie tohoto komplexu sahají do 18. +more století, kdy zde, ve východní části předměstské čtvrti Náhon, vznikla textilní manufaktura Josefa Biegmanna. V první půli 19. století továrnu provozovala rodina Bochnerů. Z tohoto období pochází správní a rezidenční budova, palác Edmunda Bochnera von Stražisko, jež byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. V druhé polovině 19. století až do arizace provozovala textilní továrnu rodina Stiassni. Druhá část továrního komplexu při ulici Dornych byla vybudována firmou Paul Neumark v druhé polovině 19. století. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 - 1938 pravděpodobně i architekt Ernst Wiesner. Po konfiskaci majetku rodiny Stiassni zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert.
Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Sloučeny byly i do té doby oddělené továrny, které po roce 1945 vytvořily jeden rozsáhlý areál. +more Ve správní budově Bochnerova paláce bylo umístěno podnikové ředitelství národního podniku Vlněna. Objekt byl k textilní výrobě využíván až do roku 2008, kdy byla odstavena poslední linka menší soukromé firmy Vlnako, jež pokračovala v tradiční vlnařské výrobě.
Areál tvořily různorodé budovy, od nejstarších zděných, často s litinovými sloupy, nebo dřevěnými záklopovými stropy a po dominantní železobetonové skeletové konstrukce ve tvaru písmene L, které tvořily nároží ulice Dornych a Přízova. Za tradičně nejhodnotnější části areálu je považován neorenesanční Bochnerův palác z 60. +more let 19. století. Jedinečný byl však tento areál jako celek.
Po roce 2008 se areál nacházel v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. +more Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti. Částečně byly prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patřil ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlil již čtvrtým rokem. Působila zde například malířka Lenka Pilařová, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti Alžběta Sukačová, Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nacházela se zde také hospoda, truhlárna, tiskárna, několik prodejen či autoservis.
Snaha o oživení Vlněny
Od roku 2013 vznikaly projekty na oživení areálu. Konaly se zde výstavy a koncerty. +more Objekt Vlněny byl využíván především nezávislou scénou, kdy se měnila na dočasný pop-up klub, který měl za úkol přitáhnout do této opomíjené části města Brna návštěvníky. Mezi účinkujícími byla například Monika Načeva a Justin Lavash. Konalo se zde také několik ročníků multižánrového festivalu Vlna. Všechny tyto snahy ale selhaly a Vlněna byla roku 2016 zbourána.
Současnost
Na jaře roku 2016 bylo vlastníkem objektu, firmou CTP, započato s celkovou dlouho plánovanou demolicí objektu. Po demolici posledních domů zde začal majitel stavět kancelářský komplex. +more Plánuje se zde postavit až 13 nových moderních domů. Předpokládají se zde nájemci z řad velkých, převážně nadnárodních firem a prostory pro podnikaní. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Z původního areálu Vlněny se zachovala pouze správní a rezidenční budova Bochnerova paláce. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře.
Galerie
Vlněna, Brno (24). JPG Areál Vlněny 02. +moreJPG Areál Vlněny 01. JPG Vlněna, Brno (18). JPG Vlněna 2016 (023). jpg Vlněna 2016 (091). jpg Vlněna 2016 (059). jpg Vlněna 2016 (068). jpg Vlněna 2016 (096). jpg Vlněna 2016 (071). jpg Vlněna 2016 (105). jpg Vlněna 2016 (042). jpg Vlněna 2016 (126). jpg Vlněna 2016 (039). jpg Vlněna 2016 (083). jpg Vlněna 2016 (086). jpg.