Vokalizace

Vokalizace (z lat. vox, gen. vocis hlas) má více významů:

změnu určité hlásky na samohlásku (vokál) * vokalizace (historická lingvistika) - změna polosamohlásky, samohlásky (vokalizace jerů) nebo souhlásky (např. v němčině se finální postvokální souhláska r změnila na vyslovovaný vokál ɐ, např. +more ve slově Mutter) na vokál * l-vokalizace - proces, při němž je laterála /l/ nahrazena samohláskou nebo polosamohláskou.

doplnění samohlásek do textu * vokalizace předložek a předpon - vytvoření vokalizované formy předložky nebo předpony, zpravidla kvůli ulehčení výslovnosti v kontextu (např. v/ve, s/se, k/ke/ku, vz/e/dmout apod. +more) ** vokalizace českých předložek * vokalizace písem - vokalizace konsonantických písem (arabština, hebrejština).

vyslovení myšlenky nahlas * vokalizace (psychoterapie) (v lingvistice a psychoterapii) vyslovení myšlenky nahlas ("zhlasnění"), jehož smysl je v připuštění si dané skutečnosti, jejímu přijetí či získání jiného náhledu na ni, mívá úlevný účinek.

Podobné názvy

Vokál * Fokalizace