Cesko.wiki Voskovec velkoplodý
Author
Albert FloresKvěty a plody Listy a trny Rozpůlený plod
Voskovec velkoplodý (Carissa macrocarpa) je stálezelená, trnitá, hustě rostoucí keřovitá dřevina ozdobná lesklými listy i ve zralosti červenými, poživatelnými plody. Pěstuje se v oblastech s tropickým klimatem, kde bývá vysazována jako rychle rostoucí okrasná rostlina nebo součást těžce prostupných živých plotů. +more Její keře bývají vysoké až ku 5 m a stejně tak i široké.
.JPG)
Rozšíření
Dřevina pochází z východní jižní Afriky, její původní areál je v bývalé tradiční provincii Natal v Jihoafrické republice, odkud se již v minulosti rozšířila do Mosambiku, Zambie, Zimbabwe a do Keně a Konžské demokratické republiky.
V pozdější době byla lidmi rozšířena do Asie do Číny, Indie a Indonésie, následně i na Filipíny a do Indie. Na přelomu 19. +more a 20. století byla její semena dovezena do zemí Střední Ameriky, na ostrovy v Karibiku i do Tichomoří, stejně jako na Floridu ve Spojených státech amerických. Dnes se pěstuje v mnoha tropických oblastech po celém světě.
Ekologie
Je rostlinou tropickou a částečně i subtropickou, která nejlépe roste na plném slunci v propustné, písčité, dobře odvodněné půdě. Má jen mírnou schopnost snášet déletrvající sucho, nesnáší však zamokřená stanoviště, nevadí jí zasolená půda, pobřežní slané mlhy a silné větry. +more Dospělé rostlině vyhovuje plné slunce, dostatek květů je na jeho intenzitě přímo závislý, nejlépe jí prospívá teplota asi 32 °C ve stínu. Není mrazuvzdorná, starší rostliny snesou krátkodobý pokles teplot k −5 °C, mladí jedinci jsou na chlad choulostivější. Pokud v chladném roce na větrném místě namrzne, vyraší z kořenů nová rostlina. V jižní Africe rostou až do nadmořské výšky 1000 m n. m.
Rostliny kvetou a přinášejí plody průběžně po celý rok, období největšího kvetení se však rozprostírá od jara do letního slunovratu a tvorba plodů spadá do období od něj až po konce léta. Ploidie druhu je 2n = 66. +more Podle IUCN není druh ohrožen vyhynutím. Voskovec velkoplodý se také někdy vyskytuje jako nízkorostoucí forma, ve které keř nebývá vyšší než 40 cm.
Popis
Hustý, trnitý, stálezelený, keř, průměrně vysoký až 5 m s hustým dichotomickým větvením, který jen ojediněle roste jako malý stromek do výše 9 m. Většina pěstovaných rostlin jsou však kultivary dorůstající do výšky v rozsahu 0,6 až 2 metry. +more Dřevina je nápadná vidličnatě větvenými trny (kolci) dlouhými 2 až 4 cm, které vznikly ze zkrácených internodií větviček, z brachyblastů. Větve jsou porostlé vstřícnými, jednoduchými, krátce řapíkatými, kožovitými, lesklými listy dlouhými 3 až 8 cm a širokými 2 až 5 cm. Jejich čepele jsou široce vejčité, na bázi zaokrouhlené, na vrcholu zašpičatělé, po obvodě celokrajné, na lícové straně jsou tmavě zelené, na rubové světle zelené a oboustranně jsou lysé. Listy s řapíky dlouhými 4 mm nemají palisty. Větve keře po poranění hojně roní neškodný, lepkavý bílý latex.
Květy jsou až 35 mm velké, bývají bílé nebo vzácně i růžové, mají krátké stopky a vytvářejí nejčastěji tříčetný terminální vrcholík. Sladce vonící květy bývají oboupohlavné nebo funkčně jen samičí nebo jen samčí. +more Květ má vytrvalý kalich s pěti na bázi srostlých, zelených, úzce vejčitých cípů asi 5 mm dlouhých. Koruna má pět nepřekrývajících se, úzkých, dlouze eliptických voskovitých lístků asi 17 mm dlouhých a 5 mm širokých V oboupohlavném květu, o málo větším, je pět tyčinek s prašníky a gyneceum srostlé ze dvou plodolistů tvořící svrchní, dvoudílný semeník s četnými vajíčky, zakončený čnělkou s dvoulaločnou bliznou, která se nachází pod prašníky. Funkčně samičí květ má tyčinky s malými prašníky bez pylu a samčí květy mají krátkou čnělku s nefunkční bliznou. Květy se začínají otvírat až v podvečer, intenzivně přitom voní a tak lákají opylovače, nočním motýly, brouky a další hmyz.
Z opylených květů se vyvinou plody, bobule, které jsou zprvu zelené a ve zralosti jasně červené až nafialovělé. Jsou dužnaté, mají vejčitý či podlouhlý švestkovitý tvar, bývají dlouhé do 6 a široké do 4 cm, na vrcholu mají připojený suchý pěticípý kalich. +more Uvnitř plodu je šest až šestnáct plochých, eliptických, hnědě zbarvených semen velkých asi 5 mm. Nezralé plody jsou hojně prostoupené latexem, ale zralé jsou jedlé i syrové, dužina je jemná, velmi šťavnatá a má barvu jahody, obsahuje hojně vitamínu C, vápníku, hořčíku a fosforu.
Rozmnožování
Rostlina se může rozmnožovat semeny i vegetativně. Semena vyklíčí obvykle za dva týdny, ale mladé semenáče pak rostou velmi pomalu a nestejnoměrně. +more Často se proto používá množení pomoci vrcholových řízků, které se nechávají zakořenit v teplém a vlhkém prostředí; takto vypěstované rostliny kvetou a přinášejí plody již za dva roky. Samovolně se dřeviny množí semeny roznášenými ptáci konzumující plody, na menší vzdálenosti zakořeňováním větví skloněných k zemi. Prořezávání silně se větvících keřů obvykle není nutné, z jara se zkracují pouze příliš dlouhé výhonky.
Použití
Plody se konzumují syrové nebo tepelně upravované. K přímé konzumaci musí být zcela zralé, na dotek měkké a zabarvené tmavě červeně, nedozrálé plody obsahují hodně latexu. +more Pojídají se bez loupání nebo odstraňování semen, která se polykají. Dužina je jemná, velmi šťavnatá, jahodově zbarvená a velmi lahodná. Plody rozdělené na půlky nebo čtvrtky se používají jako součásti pudinků, koláčů či se jimi zdobí zmrzlinové poháry, nebo se rozvařují se na želatinu.