Vrba křehká

Popis

Botanická ilustrace Vrba křehká je středně velký strom obvykle 6-15 m vysoký, s řídkou, rozkladitou, již nízko se větvící korunou. +more Dosahuje průměru kmene 50 cm, ovšem je-li vysazena v nížinách, může vyrůst až ve 20 m vysoký statný strom o průměru kmene 75 cm. Kmen je křivý, borka hrubá a záhy podélně brázditá, tmavošedá. Na silných křivolakých větvích se vytváří olistění jen po obvodu koruny. Letorosty lysé, šedozelené, nepřevislé, v uzlinách snadno lámavé (z toho odvozeno její jméno, přestože prýty mohou být podobně lámavé i u jiných druhů vrb).

Listy jsou lysé, podlouhlé až vejčitě kopinaté, dosti hrubě pilovité, 7-10 cm dlouhé a 1,5-3,0 cm široké. Na líci jsou tmavozelené a lesklé, na spodní straně sivé se světlým voskovým povlakem. +more Pupeny jsou lysé a často v horní části černavé a zaschlé. Řapík se dvěma žlázkami u báze čepele bývá 1,0-1,8 cm dlouhý. Květy jsou sdruženy ve válcovitých jehnědách, které jsou větší než u vrby bílé. Rozkvétá nejčastěji v dubnu až květnu, krátce před nebo současně s rašením listů. Plod je lysá tobolka dozrávající po 5 týdnech, v každé chlopni se nachází 4 základy semen. Semena jsou drobná, ochmýřená.

Dožívá se 60 let.

Rozšíření

Jedná se o běžně rozšířenou středo- až severoevropskou vrbu, jejíž areál výskytu zasahuje také do Malé Asie, kavkazské oblasti a západní Sibiře. Ve střední Evropě ji najdeme především v nížinách, v říčních údolích a údolích středních poloh; v Alpách až do výšky 800 m. +more Přirozené hranice je těžké stanovit kvůli častým záměnám s křížencem Salix × rubens, který roste na Britských ostrovech a v Severní Americe. Výškové rozšíření zasahuje do horských oblastí v pásmu lesů; vrba křehká však zdaleka nevystupuje až k lesní hranici.

V České republice je rozšířena v chladnějších oblastech celého území. Přirozeně chybí všude v luzích nižších poloh (Polabí, Poohří a velké úvaly řek na Moravě). +more Naproti tomu je charakteristickou stromovou vrbou řady pohoří (Šumava, Krkonoše, Českomoravská vysočina, Jeseníky, Karpaty). Zde se hojně nachází od středních až do nižších horských poloh, v Jeseníkách vystupuje do 950 m n. m. , v Karpatech pak dokonce až do 1200 m n. m. Protože lámavé větve odnáší voda a ukládá níže po proudu, kde zakoření, provází toky řek v dlouhých úsecích (Otava, horní Vltava, Sázava a horní Svratka). Tímto splavováním a také úmyslnými výsadbami se dostává i na dolní toky řek.

Ekologie

+more07. -21-Mulde_Eilenburg--Bruch-Weide. jpg|náhled'>Pohled do koruny Silně světlomilná dřevina nesnášející ani slabý boční zástin. Je-li tísněna jinými stromy, zastíněné listy shazuje a vytváří vysoko nasazenou korunu. Při jednostranném zastínění strom začíná za světlem šikmo vybočovat, např. nad vodní hladinu, bokem z alejové řady a podobně.

Pokud jde o požadavky na vláhu, je vrba křehká velmi přizpůsobivá. Snese bez následků krátkodobé záplavy během vegetační doby. +more Vyrovná se s kolísáním hladiny podzemní vody a přečká bez poškození i trvalý pokles hladiny vody po melioračních nebo jiných zásazích. Hůř snáší stojatou vodu a s tím špatné provzdušnění půdního profilu. Její přirození rozšíření je u proudících vod, ale může se vyskytovat také na okrajích vlhkých luk, vodních příkopů a na březích rybníků. Typickým stanovištěm jsou místa podél toků na úpatích svahů, kde bystřiny narovnávají koryto a ukládají množství štěrku. Vyhovuje jí vyšší vzdušná vlhkost.

V nárocích na půdu je skromná; roste na různorodém materiálu, snese i mělké chudé půdy. Vyskytuje se na propustných půdách se značnou příměsí skeletu. +more Je odolná ke klimatickým výkyvům a tedy ač brzy raší, nebývá poškozována pozdními mrazy a roste dobře i v úzkých údolích, mrazových kotlinách a jiných klimaticky extrémních stanovištích.

Vrba křehká je diagnostický druh společenstev třídy Salicetea purpureae (poříční vrbové křoviny a vrbotopolové luhy); je též dominantou druhotných vrbových porostů na stanovištích různých lužních společenstev podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. (Viz článek Fytocenologie. +more).

Význam a využití

Kultivar 'Bullata' Díky své odolnosti je vrba křehká vhodná k umělému zpevňování břehů v oblastech nepříznivých pro jiné druhy vrb (např. +more u podhorských toků, v mrazových kotlinách). Její kořenový systém je převážně povrchový, ovšem do hloubky směřující kratší postranní kořeny dobře dřevinu upevňují a zabraňují podemílání. V chladných oblastech poskytuje také dobrou včelí pastvu, protože bohatě kvete i za nepříznivých podmínek. Zvěř a dobytek druh málo poškozují, protože listí je hořké a na větvích se brzy tvoří hrubá kůra. Varieta Bullata bývá zejména v Pobaltí vysazována ve městech pro okrasné účely.

Dřevo s hnědým jádrem je využitelné převážně jako palivo. Výjimečná je výmladková schopnost této vrby, a to jak na kmeni, tak na pařezu. +more Snadno kořenuje z řízků, tyčí, dokonce i skrz tlustou borku povalených kmenů. Dobře hojí různá poškození, i staré vyhnilé stromy vykazují vysokou vitalitu tvořením výmladků. Díky těmto vlastnostem byla v minulosti obhospodařována jako „hlavatá“ vrba, její dlouhé prýty jsou nelámavé a našly tak využití v košíkářství. Kůra má použití ve farmaceutickém průmyslu.

Památné vrby křehké

Obvodem kmene nejmohutnější vrby křehké v České republice jsou: * Vrba u Nežárky (520 cm) * Vrba v Hradových Střimelicích (487 cm) * Vrba v loukách (387 cm) * Konratická vrba (383 cm) † * Libušínská vrba (360 cm)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vrba Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Medonosné rostliny