Vršovická vodárna (Michle)

Popis

Jeho nejvýraznější součástí je věžový vodojem, dále k vodárně patří zemní vodojem, přečerpávací stanice a obytný dům. Stavba bývá označována jako vršovický či michelský vodojem, vodárenská věž či vodárna. +more Nachází se v horní Michli (dnes součást Prahy) na Zelené lišce v těsném sousedství někdejší Janečkovy zbrojovky (JAWA Nusle) a pozdější továrny pro výrobu motocyklů značky Jawa (po roce 1960 ČKD Polovodiče), poblíž ulic Hanusova a Pod vršovickou vodárnou III, nedaleko od hranice s Krčí. Vodárenská věž po léta tvořila jednu z dominant pražské Pankráce a byla viditelná z mnoha vyvýšených míst v Praze. Dodnes je nepřehlédnutelná zejména při jízdě po blízké Chodovské radiále při jízdě směrem k dálnici D1 (po pravé straně). Komplex vodojemu na Zelené lišce tvořil celek s tzv. vršovickou vodárnou v ulici Vltavanů č. p. 229 v Braníku, kde byly jímací studně na vodu. Architektonickou úpravu všech budov vršovické vodárenské soustavy navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Fasády jsou provedeny z neomítnutých cihel, věžový vodojem má měděnou střechu. V informační mapě hlavního města Prahy je věžový vodojem označen adresou Na schodech 125/4, ačkoliv ulice Na schodech je od něj asi půl kilometru vzdálena; sousedící obytný domek je uváděn s adresou Hanusova 365/5, domek přečerpávací strojovny vlastní adresu nemá.

Podobnou stavbu realizoval Jan Kotěra na počátku 20. století pro tehdejší okres Třeboň poblíž židovského hřbitova Na Kopečku v Třeboni. +more Obě pozoruhodné stavby, vysoké 42m resp. 32 m (Třeboň), dosud stojí.

Historie

K pražské vodovodní síti byla vršovická vodárna napojena až roku 1927. Jímací studně v Braníku ležely totiž v záplavové oblasti a po záplavách se voda z nich stávala závadnou. +more Vršovický vodovodní systém se tak stal pravděpodobně prvním vodovodním systémem v Československu, kde byla voda chlorována.

Zatímco původní pražská, nuselská (s káranskou vodou) i vinohradská vodárna v Podolí byly zbořeny a nahrazeny dnešní podolskou vodárnou, branická část původní vršovické vodárny byla až do 60. let 20. +more století udržována jako rezervní zdroj pitné vody pro potřeby civilní obrany, od 70. let byla využívána jako sportovně-rekreační zařízení, později jako byty, sklady a dílny.

Až do roku 1975 sloužil vršovický věžový vodojem v Michli přívodu vody z podolské vodárny v Podolí v Praze 4 do vodárenského komplexu na Vinohradech (v Praze 2, 3, 10) a do Vršovic v Praze 10. Dnes již svému účelu slouží pouze zdejší podzemní vodojem.

V roce 2016 proběhla obnova vnějších fasád.

File:Michle, vršovická vodárna, domek. jpg|Domek u vodojemu File:Michle, vršovická vodárenská věž, vstupní portál. +morejpg|Portál věžového vodojemu File:Michle, vršovická vodárna, přečerpávací stanice. jpg|Přečerpávací stanice.

Odkazy

Reference

Literatura

Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, * JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. +more Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. . S. 28 - 29.

Související články

Čerpací stanice Vršovické vodárny

Externí odkazy

Společenstvo vodárenských věží: [url=https://web. archive. +moreorg/web/20170929230900/http://www. vodarenskeveze. cz/]Praha - Michle[/url]. Ing. Robert Kořínek, Ph. D. a Mgr. Petra Kořínková. [cit. 2018-01-12] * [url=http://cestovani. idnes. cz/igcechy. asp. r=igcechy&c=A020208_132819_igcechy_kah]Cestování s iDnes. cz[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=1994]Hrady. cz[/url] * [url=http://www. atlasceska. cz/praha/michelska-vodarna/]Atlas Česka. cz[/url].

Kategorie:Kulturní památky v Michli Kategorie:Vodárenské věže v Praze Kategorie:Stavby v Michli (Praha 4) Kategorie:Technické památky v Praze Kategorie:Dílo Jana Kotěry Kategorie:Postaveno v Česku 1907 Kategorie:Vodstvo Prahy 4