Vulgarismy v češtině

V českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice. Vulgární slova Češi často využívají při nadávání.

Příklady českých nadávek, jejich použití a význam

Mezi nejznámější česká sprostá slova patří:

* prdel (Příklad použití: Jdi do prdele. , význam: Jdi pryč. +more) * vůl (vykastrovaný býk) * hovno (vulg. výkal) * kurva (vulg. prostitutka) * píča (hrubě zevní ženské pohlavní ústrojí; hrubá nadávka) V češtině nejsou známy ekvivalenty některých nadávek používaných v jiných jazycích, například výraz „jebem ti mať. “ nebo urážky Boha a svatých.

Kdo používá v ČR vulgarismy?

Mohlo by se zdát, že používání vulgarismů nepřísluší vyšším sociálním vrstvám. Podle Tvarůžkové vulgarismy dokonce patřily do společnosti „sprostého lidu“, zločinců a do hospody. +more[[Nadávka|[3]]] Ale z veřejného života společnosti zjišťujeme, že jde spíše o skutečnost, že lidé s vyšším společenským postavením více dbají na budování svého jména. Nicméně ne vždy se jim to daří. I v české politice se lze setkat s nadávkami, třebaže jde spíše o ojedinělý jev. Sám prezident Miloš Zeman v roce 2014 opakovaně používal vulgární slova (zkurvit, kunda).

Právní důsledky používání vulgarismů

Nadávka se stává také předmětem soudního sporu v případě, že se některá osoba cítí poškozena, došlo k veřejnému pohoršení nebo je ohrožena mravní výchova mládeže. Zvláště sledovaným druhem nadávek jsou nadávky s rasovým podtextem. +more Nicméně tresty, pokuty, následují až po případné žalobě.

Je popsán případ, že Česká televize (veřejnoprávní televize) musela zaplatit poškozenému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi náklady řízení a sto tisíc korun za vulgární urážku („Protože je to čů. Nafoukanej, kriploidní čů. +more To je úplně jednoduchý, ne. To přece víme všichni. “) odvysílanou v dokumentu ČT. Tutéž částku musel uhradit výtvarník David Černý, jenž ředitele Národní galerie urazil. ČT i výtvarník se poškozenému omluvili, a odvolací senát tak řešil nárok poškozeného na odškodnění.

Zajímavou institucí pro kontrolu a cenzuru vulgarismů v rozhlasovém a televizním vysílání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen RRTV). Tento institut však nedisponuje efektivními nástroji, které by vedly ke skutečnému postihu viníka. +more RRTV může provozovatele vysílání varovat, ale sankci mu udělit nesmí. Logickým řešením by při ohrožení mravní výchovy mládeže mohlo být podání žaloby v této věci.

Odkazy

Reference

Literatura

Šmírbuch jazyka českého, slovník nekonvenční češtiny, 1945-1985, Patrik Ouředník, - Vyd. 1. +more - Paříž: Edice K, 1988 - 426 s. - Vyd. 2. - Praha: Ivo Železný, 1992 (+ předml. M. Hybler) - 456 s. - Vyd. 3. , rozšířeno 1945-1989 - Praha: Paseka, 2005 - 504 s. * Velký slovník sprostých slov', Karel Jaroslav Obrátil. - V opr. podobě vyd. 1. - Praha: Lege artis, 1999. - 314 s.

Externí odkazy

Kategorie:Vulgarismy čeština čeština