Vynnyky

Vynnyky (výslovnost , ') jsou město ve Lvovské oblasti na Ukrajině. Leží několik kilometrů východně od Lvova, pod jehož městskou radu administrativně spadá, a je jedním z nejstarších měst v Haliči.

=== Historie === Lidé obývali předměstí dnešních Vynnyk již v pozdním paleolitu - asi před 27 tisíci lety. Slovanské osady zde začaly vznikat v 7.-8. století.

První písemná zmínka o městě pochází z 22. srpna 1352. +more Jedná se o privilegium polského krále Kazimíra III. , pro potomky lvovského vojvody Bertholda, konkrétně pro Jurije, Ruperta a Margaritu. Z textu tohoto dopisu plyne, že kníže Lev Danilovič jim za věrnou službu německému vojvodství předává panství Berthold, které se nachází poblíž Lvova. Konkrétně: mlýn Selský Dvůr s rybníkem, vesnicí Malé Vynnyky s mlýnem, rybníkem, hostincem a jejich okolím, včetně osady Pidberizki.

Název vesnice Malé Vynnyky souvisí s hlavním zaměstnáním jejich obyvatel, což bylo pěstování hroznů a výroba vína. Písemné prameny poskytují informace o významných vinicích, které se táhly od svahů Zámkové hory ve Lvově, podél současné Lyčakivské ulice, až do Vynnyk. +more Dle pověsti bylo každoročně z Vynyk posíláno na knížecí stůl až 100 sudů dobrého vína. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Památník Tarase Ševčenka Tabáková továrna.

Kostel Vzkříšení Ježíše Krista - čelní pohled +morejpg|náhled|vlevo'>Kostel Vzkříšení Ježíše Krista - boční pohled Kostel Narození Jana Křtitele.

==== 15. -16. +more století ==== Od 15. století jsou již zmínky o Vynykách pravidelné. Vlastníci Vynnyk se měnili, byli jimi rodina Štecherů, Hrytsko Kerdijovič, Jurij Strumylo, Vanko Lagodovský, rodiny Tarlivů, Potockých a Zamojských.

První informace o existenci opevněného dvora ve Vynnykách se datují do 15. -+more_století'>16. století. Potvrzením o existenci této obranné stavby je nejstarší mapa města a nalezené pozůstatky hradeb. Tato stavba se nacházela na kopci se strmými svahy (nyní území tabákové továrny). Starousedlíci stále toto místo nazývají „pod zámkem“. Soubor budov měl horní a dolní nádvoří. Na základě archeologických vykopávek lze usuzovat, že na horním nádvoří byl palác a kaple, na spodním nádvoří se nacházely hospodářské prostory - sklady, stáje a dílny.

==== 17. století ==== Dne 17. +more května 1666 polský král Jan II. Kazimír (1648-1668) udělil Vynnykám magdeburské právo a statut města a povolení pro pořádání trhů o Zelených svátcích a na svátek svatého Michaela.

==== 18. století ==== Nové změny v životě města přineslo připojení Haliče k Rakousku v roce 1772 (při tzv. +more Prvním dělení Polska). Rakouská vláda provedla významné reformy, které měly pozitivní dopad na další vývoj Vynnyk.

V roce 1786 zde vláda, na pozemcích patřícím rodině Glovinských, usadila 32 německých rodin z Bavorska, což vedlo k založení německé kolonie Weinbergen. Dalším 10 německým rodinám bylo přiděleno území mezi vesnicí Pidberizki a Vynnykami, čímž vznikla kolonie nazvaná Unterbergen. +more Byly zavedeny pozemkové a správní reformy, které podpořily rozvoj výroby. Stěžejní roli v dalším rozvoji Vynnyk sehrálo založení tabákové továrny, na území bývalého Vynnyckého hradu, v roce 1779. Ta se následně stala největší manufakturou v Haliči.

==== 19. století ==== Na konci +more_století'>19. století a na počátku 20. století začalo v Haliči duchovní a kulturní obrození, což se odrazilo v boji za nezávislý ukrajinský stát, zejména pak v letech 1918-1920. Řada obyvatel města se zúčastnila boje za samostatný ukrajinský stát v řadách legie USS.

V roce 1896 byla ve Vynnykách založena pobočka „Prosvita“ (občanská organizace, založená v roce 1868 ve Lvově, za účelem kulturního a vědeckého rozvoje, upevnění národního společenství a zvýšení národního povědomí ukrajinského lidu).

==== 20. století ==== V roce 1908 byla přes Vynnyky zprovozněna železniční větev Lvov - Pidzamče - Lyčakiv - Pidhajce. +more Kromě tabákové továrny bylo ve městě několik menších podniků, včetně pily, tesařské dílny, pivovaru, lihovaru, vápenky, cihelny a několika mlýnů.

V roce 1913 zde byl odhalen pomník k uctění Tarase Ševčenka, dle projektu O. Lušpinského. +more Tento pomník se stal jedním z prvních sochařských a veřejných pomníků Ševčenka na Ukrajině. Je vyroben z bílého pískovce, poprsí je umístěno na vysokém podstavci, orámovaném v půlkruhu dvěma bočními pilíři. Slavnostní otevření pomníku se uskutečnilo 28. září 1913. Během ukrajinsko-polské války v letech 1919-20 byl pomník poškozen a v roce 1925 obnoven.

V období mezi dvěma světovými válkami byly Vynnyky součástí Druhé Polské republiky.

V roce 1925 mělo město asi 5000 obyvatel. Mezi občany bylo 3300 Poláků, 2150 Ukrajinců, 350 Židů a 200 Němců.

Po německém útoku na SSSR a obsazení města Wehrmachtem zde došlo k pogromu na Židy. O několik týdnů později byli židovští muži z Vynnyk převezeni do Pisek a tam zastřeleni. +more Židovky s dětmi byly zabity v roce 1942, pravděpodobně také v Piskech. V letech 1941-1943 byl ve Vynnykách pracovní tábor, jehož židovští vězni pracovali mj. při silničních pracích. V červenci 1943 Němci tábor zlikvidovali zavražděním vězňů.

=== Pamětihodnosti ===

==== Kostel Vzkříšení Ježíše Krista ==== (ukr. Церква Воскресіння Господа нашого Ісуса Христа, вулиця Тараса Шевченка 13); 49°48'41. +more983"N, 24°08'5. 879"E.

První zmínka o kostelu ve Vynnykách pochází z roku 1515. Na místě tohoto původního, dřevěného, byl postaven nový, cihlový kostel, v klasicistním stylu. +more Byl dokončen a vysvěcen v roce 1842.

==== Kostel Nanebevzetí Panny Marie ==== (ukr. Костел Внебовзяття Пресвятої Діви Марії, вул. +more Соломії Крушельницької, 16А); 49°48'46. 184"N, 24°07'56. 818"E.

Stavba kostela začala v roce 1738 a trvala až do roku 1766. Pod sovětskou vládou byl kostel používán jako skladiště. +more V březnu 1993, po obnově a vysvěcení, začal kostel znovu sloužit věřícím.

==== Kostel Jana Křtitele ==== (ukr. Церква Різдва святого Івана Хрестителя); 49°49'03.892"N, 24°08'45.715"E

Původně luteránský kostel, který v roce 1933 začala stavět německá komunita a dokončila ho v roce 1936. Od roku 1946 byla budova využívána jako sklad a později jako obchod s hospodářskými potřebami. +more 4. ledna 1998 byl kostel opět vysvěcen, získala ho řeckokatolická církev a dostal současné jméno.

==== Kostel svatých Vladimíra a Olgy ==== (ukr. Церква святих Володимира і Ольги); 49°48'54.931"N, 24°08'2.096"E

Stavba kostela byla zahájena v roce 1991. Jedná se o zděný třípatrový, křížový kostel se sedmi kupolemi a zvonicí nad bránou. +more 29. července 2001 byl nově postavený kostel vysvěcen.

==== Vynnykovský hřbitov ==== (ukr. Винниківський цвинтар); 49°48'37.504"N, 24°07'48.415"E

Ve Vynnykách je význačný městský hřbitov, kde se pohřbívá již od konce 18. století.

==== Starý hřbitov (tzv. německý) ==== (ukr. Німецький цвинтар)

Nacházel se na území, kde je nyní park (ulice Sacharova). Nekropole fungovala v letech 1785-1944. +more Zde byli pohřbeni zejména němečtí obyvatelé Vynnyk. Hřbitov byl zničen sovětskými úřady na počátku 50. let.

==== Židovská synagoga ==== Nacházela se na místě domu, který nyní stojí na adrese Ivana Franka 46. Byla poničena během německé okupace a k definitnímu zničení došlo během sovětské okupace. +more Dodnes se zachovaly pouze zdi bývalé svatyně.

=== Podnebí === Klima ve Vynnykách je mírně kontinentální, s mírnými zimami a teplými léty. Vyznačuje se vyššími srážkami, v průměru 174 dnů srážek ročně. +more Nejméně v lednu a nejvíce v červenci, v průměru ročně spadne 740 mm srážek. Nejčastěji fouká západní vítr, méně často severovýchodní. Všechna roční období se vyznačují prudkými změnami atmosférického tlaku, teploty a vlhkosti vzduchu. Zimy jsou mírné, mrazy pod −20 °C jsou velmi vzácné. Jaro je chladné a deštivé, mrazy a sněžení se občas vyskytují až do začátku května. Léto je příjemné, nejčastější letní odpolední teploty jsou v rozmezí +20-25 °C, teploty nad +30 °C jsou výjimečné. V létě bývají často bouřky a prudké poklesy teploty během přechodu atmosférických front. Podzim je poměrně teplý a suchý.

=== Významné osobnosti města === * Arend Karl (1815-po 1867), malíř * Bajcar Andrij (1966), vědec-geograf, docent, kandidát geografických věd, vědecký pracovník geografie a historie města Vynnyky * Banach-Twerdochlib Iryna (1918-2013), grafička, ilustrátorka * Banach Pavlo (1869-1935), pedagog, spisovatel, veřejný činitel * Branowski Ireneusz (1892-1936), voják, major * Dmyterko Dmytro (1875-1930), učitel, lékař, vybudoval ve Vynnykách plicní sanatorium * Dmyterko Ljubomyr (1911-1985), básník, prozaik, dramatik, literární kritik, veřejný činitel * Domazar Zenon (1913-1943), vůdce OUN, popraven v Babín Jaru * Doroš Julian (1909-1982), fotograf, umělec, průkopník ukrajinské kinematografie v Haliči, etnograf, místní historik; člen Ukrajinské fotografické společnosti * Dunin-Borkowskyj Stanislav (1864-1934), polský šlechtic, hrabě, jezuitský mnich, filozof a badatel díla Borucha Spinozy * Dutkievyč Andrij (1799-1866), řeckokatolický kněz, farář ve Vynnykách, rektor Všeobecného teologického semináře ve Lvově, člen metropolitní konzistoře * Fedjuk Mykola (1885-1962), malíř, grafik, kritik umění, pedagog * Fedorenko Viktor (1953), genetik, doktor biologických věd, profesor, vedoucí katedry genetiky a biotechnologie na univerzitě Ivana Franka ve Lvově * Ferenčuk Jurij (1923-2014), člen OUN, voják UPA, politický vězeň, historik * Florko Józef (1915-1945), kněz * Girnjak Grigorij (1865-1945), kněz, děkan ve Vynnykách, jeden ze zakladatelů "Prosvitu" ve Vynnykách * Golijan Volodymyr (1903-1996), voják OUN * Grynevyčeva Katrja (1875-1947), spisovatelka * Guzar-Levycká Olga (1860-1933), veřejná osobnost v Haliči, překladatelka her do ukrajinštiny * Gryčko Jan Kierdej (. - 1462), šlechtic, majitel Vynnyk v roce 1443 * Kalynovyč Volodymyr (1884-1945), šlechtic, lingvista, publicista, profesor Lvovské univerzity (německá filologie), veřejná osobnost * Kozak Mychailo (1888-1942), lékař, člen UGA (Ukrajinská haličská armáda) * Kyjak Julian (1946), lékař, vědec, profesor a vedoucí katedry rodinného lékařství * Kyjak Roman (1920-1998), aktivista ukrajinského osvobozeneckého hnutí a ukrajinské řeckokatolické církve * Kyjak Taras (1944-2018), lingvista, veřejný a politický činitel, doktor filologie, profesor, vedoucí katedry teorie a praxe německého překladu na Filologickém ústavu Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka * Kyprijan Myron (1930-2019), divadelní umělec * Lagodovskyj Alexander (1525-1574), jeden z nejslavnějších majitelů Vynnyk * Laub Antonín (1792-1843), malíř, grafik, litograf, sběratel * Levickyj Bohdan (1886-1962), právník * Levickyj Jaroslav (1897-1961), právník, důstojník UGA, veřejný činitel * Levickyj Volodymyr (1856-1938), veřejný a kulturní činitel, spisovatel, literární kritik, vydavatel * Levkiv Taras (1940), keramik, grafik, čestný občan města Vynnyky] * Lypa Ivan (1865-1923), lékař, spisovatel, veřejný činitel * Magaljas Semen (1885-1978), důstojník, kulturně vzdělávací a vojenská osobnost * Markevyč Myron (1951), fotbalista, trenér * Megal Viktor (. +more-. ), jeden z prvních emigrantů z Vynnyk do USA, veřejný činitel v Chicagu * Miško Pylyp (1882-1959), pedagog, veřejný činitel * Miško-Pastušenko Julie (1897-1937), básnířka, spisovatelka * Ogienko Ivan - Ilarion (1882-1972), vědec, veřejný činitel, spisovatel, metropolita Ukrajinské autokefální pravoslavné církve, církevní historik * Potočnjak Antin (1912-1984), kněz Ukrajinské řeckokatolické církve, aktivní účastník Prosvitu * Potočnjak Rostislav (1948), fotbalista, trenér * Rak Antin (1876-1958), právník, soudce, veřejný činitel * Rak Jaroslav (1908-1989), právník, politik * Rak Sofia (1882-1963), veřejný činitel * Reyman Robert (1875-1944), voják, polský brigádní generál * Rosołowicz Jerzy (1928-1982), malíř, teoretik * Sardak Grygorij (1916-2001), chirurg, profesor, průkopník cévní chirurgie * Slymakovskyj Ivan (1807-1878), řeckokatolický kněz, farář, rektor Všeobecného teologického semináře ve Lvově, člen metropolitní konzistoře * Sopilka Myroslava (1897-1937), básnířka, prozaička * Ščurovský Evžen (1884-1969), právník, veřejný a politický činitel, poručík UGA * Ščurovský Volodymyr (1890-1969), lékař, veřejný činitel * Šmídt Wilhelm (1812-1872), architekt * Štecher Berthold (1300-1330), první známý majitel města Vynnyky * Štecher Jurij (. -. ), majitel města Vynnyky (1352 - konec 14. století), vnuk Bertolda Stechera a syn Mateusa Stechera * Štecher Mateus (. -. ), syn Bertholda, starosta Lvova, majitel města Vynnyky * Vloch Mychajlo (1896-1978), poručík rakouské armády, autor regionální sbírky o Vynnykách a okolí. * Vloch Orest-Stepan (1934-2009), fyzik, veřejný a politický činitel, profesor, zakladatel a ředitel Ústavu fyzikální optiky * Voznyckyj Borys (1926-2012), doctor honoris causa, kritik umění, čestný občan Vynnyků, ředitel Lvovské umělecké galerie, Hrdina Ukrajiny, laureát Státní ceny Tarase Ševčenka * Vrecjona Jevhen (1905-1975), člen UVO (Ukrajinská vojenská organizace), OUN, UHVR (Ukrajinská hlavní osvobozenecká rada), prominentní politická a vojenská osobnost * Vrecjona Hryhorij (1839-1901) pedagog, editor a vydavatel pedagogických časopisů a autor učebnic a populárních publikací * Vrecjona Volodymyr (1907-1967), aktivní člen OUN * Vynnyčuk Jurij (1952), lingvista, novinář, spisovatel, redaktor * Vynnykiv Natalia (1920-1942), aktivní členka OUN, odsouzena NKVD, popravena gestapem v Babím Jaru * Wolanek Erwin (1893-1972), voják, podplukovník polské armády, rytíř řádu Virtuti Militari * Zlatokudr Ivan (1930), básník, překladatel.

=== Erb města === Erb města Vynnyky je oficiální heraldický symbol schválený 17. +more února 1992. Navrhli jej, na základě motivů dle staré pečeti, Andrij Grechyl a Ivan Svarnyk. Popis - ve zlatém poli je umístěn modrý hrozen se zeleným listem. Štít je orámován dekorativní kartuší a korunován stříbrnou městskou korunou.

Odkazy

Reference

Literatura

Байцар А. Винники у Незалежній Україні // Винниківський вісник. +more - № 449 - № 450, січень 2014. * Байцар А. Пам'ятники Винник. Пам'ятник Тарасу Шевченкові (1913 р. ) // Винниківський вісник. - № 452. - 28 лютого 2014. * Байцар А. Пам'ятники Винник. Пам'ятник Іванові Франку (1956 р. ). Пам'ятник Іванові Огієнку (2010 р. ). // Винниківський вісник № 461-№ 462, 2 липня 2014. * Байцар А. Старий винниківський цвинтар: історія та сучасність. // Винниківський вісник. - № 467-468. - 24 вересня. 2014. * Байцар А. Почесні громадяни Винник (продовження) // Винниківський вісник. - № 472-473. - 20 листопада. 2014. * Байцар А. Фігури Божої матері та Хрести процесійні у Винниках // Винниківський вісник. - № 476-477. - 29 грудня. 2014. * Байцар А. Літопис Винник // Винниківський вісник. - № 437-438. - серпень 2013. * Байцар А. Іван Липа творив у Винниках. Тут він залишився назавжди // Винниківський вісник. - № 378-379. - 28 лютого 2010. * Байцар А. Винники - «Мала Швейцарія» // Винниківський вісник. - № 382-383. - 21 квітня 2011. * Байцар А. Будитель Галицької України Руси // Винниківський вісник. - № 384-385. - травень - червень 2011. * Байцар А. Як у Винниківському краї Січові стрільці здобували Незалежність України // Винниківський вісник. - № 387-389. - серпень 2011. * Байцар А. Євген Врецьона - побратим Коновальця і Бандери // Винниківський вісник. - № 389 - № 390. - вересень 2011. * Байцар А. Географія рекреаційно-туристичних ресурсів м. Винники// Географія і туризм: міжнародні виклики українському туризму. Матеріали V Міжнародної наукової конференції. - Львів: 2011. - С. 12-15. * Байцар А. Історія винниківських німців// Винниківський вісник. - № 398-399. - грудень 2011. * Байцар А. Родина українських патріотів Раків у Винниках// Винниківський вісник. - № 398 - 399. - грудень 2011. * Байцар А. Видатні винниківчани: Науково-краєзнавче видання. - Львів-Винники, 2012. - 88 с. * Байцар А. Чортова скеля: дім легенд і загадка історії //Винниківський вісник. - № 403. - лютий - брезень 2012. * Байцар А. Винниківська залізниця: історія і сучасність// Винниківський вісник. - № 407. - квітень - травень 2012. * Байцар А. У с. Млинівці (біля Винниківського озера) селяни підтримували загони Богдана Хмельницького… // Винниківський вісник. - № 412-413. - серпень 2012. * Байцар А. Географія німецьких поселень у Винниках (в контексті розвитку етнокультурного туризму) // Географія і туризм: національний та міжнародний досвід. Матеріали VI Міжнародної наукової конференції. - Львів: 2012. - С. 33-38. * Байцар А. , Байцар Н. Релігійний туризм і паломництво в м. Винники // Географія і туризм: національний та міжнародний досвід. Матеріали VI Міжнародної наукової конференції. - Львів: 2012. - С.

Externí odkazy

[url=https://vynnyky-rada.gov.ua/]Webové stránky Městské rady města Vynnyk[/url]

Kategorie:Města ve Lvovské oblasti