Cesko.wiki Václav Hrabě
Author
Albert FloresVáclav Hrabě (13. června 1940 Příbram - 5. března 1965 Praha) byl český básník a částečně prozaik, jeden z významných představitelů tzv. beat generation v Československu, která se jinak rozmohla především v zemi svého vzniku, v USA.
Život
Hrabě se narodil v Příbrami jako syn železničáře Jana Hraběte a Magdaleny rozené Kalinové. Měl o jedenáct let starší sestru Jarmilu. +more Dětství prožil v Lochovicích poblíž Berouna. Na gymnázium chodil v Hořovicích, maturoval v roce 1957. Dále studoval český jazyk a dějepis na Pedagogickém institutu v Praze, který absolvoval v roce 1961. Po absolutoriu nastoupil základní vojenskou službu v Horšovském Týně. Protože po odchodu do civilu nemohl sehnat v Praze zaměstnání (odmítl umístěnku na pedagogické místo do pohraničních Kraslic), pracoval jako pomocný dělník, vychovatel v učňovském internátě, knihovník v Městské lidové knihovně v Praze a také jako lektor poezie v časopise Tvář. Teprve v říjnu 1964 našel Hrabě uplatnění ve vystudovaném oboru, a to jako zastupující učitel na ZDŠ v Praze 5-Košířích. V roce 1960 se seznámil se svou budoucí manželkou Olgou, v únoru 1962 se vzali a v srpnu se jim narodil syn Jan. V roce 1964 se však manželé rozvedli.
Tvorba Václava Hraběte, stejně jako ostatních beatniků, úzce souvisela s jazzovou a bluesovou hudbou. Sám autor se učil hrát na několik hudebních nástrojů, mezi nimi klarinet a saxofon, a koncertoval se studentskými kapelami.
Osobně se setkal s americkým básníkem Allenem Ginsbergem a napsal s ním rozhovor (v roce 1965 u příležitosti jeho vystoupení v Praze).
Hrabětovy básně se za jeho života nedočkaly knižního vydání, všechny soubory vycházely až posmrtně, protože autor tragicky zemřel v necelých pětadvaceti letech, když se nešťastnou náhodou otrávil oxidem uhelnatým. Pohřben je v Lochovicích.
Dílo
Během základní vojenské služby napsal řadu básní s tématem vojny, války a pobytu na marodce. V létě 1962 napsal divadelní hru Královna Margot, jejíž jediný rukopis později ztratil režisér Waldemar Sente. +more Z jeho prozaických děl se dochovala pouze povídka Horečka, která vyšla 1967 v revue Divoké víno.
Autor debutoval roku 1962 v časopise Univerzita Karlova a ve vojenském periodiku Zápisník. Časopisecky publikoval pouze kolem deseti básní, ale mnoho z nich se šířilo v opisech mezi jeho přáteli. +more Ti se pokoušeli dílo zkompletovat pro knižní vydání. Zásadní význam pro udržení Hraběte v čtenářském povědomí měl básník a recitátor Mirek Kovářík, který získal básně od Ivana Rajmonta a v druhé polovině šedesátých let z nich vytvořil poetické pásmo Stop-time s podtitulem Rekviem za Václava Hraběte (v roce 1969 vyšlo knižně). Uváděl je v letech 1965-1967 v litvínovském Docela malém divadle a v sedmdesátých letech v pražském divadle Rubín. V letech 1979-1981 uváděla Viola v režii Jiřího Hraše hudební pořad Blues v rytmu noci - poezií inspirovaná blues, včetně veršů Václava Hraběte. V roce 1984 uvedl Mirek Kovářík sólový recitační pořad Hledám tě v tomto městě, jehož podstatnou část tvořila právě Hrabětova poezie.
V 60. letech Hrabětovy básně otiskl literární časopis Tvář, který Hrabě redigoval, a také revue Divoké víno. +more Oba časopisy byly zrušeny po sovětské okupaci (Divoké víno obnovil v roce 2002 Ludvík Hess jako internetové periodikum). Roku 1977 vyšla v nákladu 2000 kusů sbírka Blues v modré a bílé (editor Jaromír Pelc), která byla okamžitě rozebrána a hojně opisována. Pásmo z veršů Korunovační blues vydala v cyklostylové podobě v roce 1981 divadelní agentura Dilia. Za normalizace se Hrabětova poezie šířila především samizdatem.
Některé básně byly zhudebněny, například Vladimírem Mišíkem (deska Pár tónů, které přebývají z roku 1989). Verše působí velmi autenticky, k čemuž přispívá i volný verš, kterým jsou psány. +more Hrabětova báseň Variace na renesanční téma se zařadila mezi neslavnější texty české poezie, když ji Vladimír Mišík v listopadu 1989 zpíval pro půlmilionovou demonstraci na Letné.
Během doby, kdy si přivydělával jako redaktor v časopisu Tvář, zde vyšly i dvě jeho reportáže - Cestou necestou (z autostopu po republice, 1964) a Třicet a jedna noc (z doby jeho působení ve Viole). V Divokém víně vyšla reportáž a rozhovor s Allenem Ginsbergem během jeho návštěvy v Praze (1965).
V roce 1983 začal básníkův syn Jan Miškovský pátrat po osudu otcovy literární pozůstalosti, nezvěstné od konce 60. let. +more Cesty vedly většinou za železnou oponu. V roce 1985 vyšel v Mnichově nákladem 350 výtisků výbor Hrabětovy poezie Černé nebe nad městem. Dvacet let pohřešovaná literární pozůstalost Václava Hraběte se do rukou jeho syna vrátila až v roce 1986.
Próza (chronologicky) * Třicet a jedna noc aneb Zápisky z živého domu. Tvář. +more 1964, č. 7. [Reportáž V. Hraběte z poetické kavárny Viola. ] * Cestou Ne cestou. Tvář. 1964, č. 9-10. [Reportáž V. Hraběte o autostopu napříč republikou. ] * Horečka. Divoké víno. 1967, č. 6-7. [Povídka - jediná dochovaná. ] ** Horečka. 1. vyd. Praha: Labyrint, 1994. 64 s. . ** Horečka. 2. vyd. Ed. Joachim Dvořák. Praha: Labyrint, 1999. 67 s. .
Poezie (chronologicky) * STOPtime. Litvínov : [Docela malé divadlo], 1967. +more 60 s. [Z básníkovy pozůstalosti sestavil Mirek Kovářík - první souborné vydání Hrabětových básní, které vyšly místo programu k představení, resp. poetickému pásmu Stoptime, rekviem za Václava Hraběte v litvínovském Docela malém divadle, a to v nákladu 1200 výtisků. ] * Stop-time. 1. vyd. [K vydání připravil a ediční poznámku napsal Mirek Kovářík. ] Praha: Mladá fronta, 1969. 65 s. Edice Mladé cesty - poezie, sv. 30. * Blues v modré a bílé. 1. vyd. [Z básníkových publikovaných sbírek a z pozůstalosti uspořádal, k tisku připravil, doslov a životopisnou poznámku napsal Jaromír Pelc. ] Praha: Melantrich, 1977. 89 s. Edice Poesie, sv. 90. * Korunovační blues: pásmo z veršů Václava Hraběte. Sest. Zdeněk Šimanovský. 1. vyd. Praha: Dilia, 1981. 48, [1] s. Edice Dilia, sv. 11047. * Černé nebe nad městem. 1. vyd. [Sest. , do tisku připravil a závěrečnou pozn. napsal Daniel Strož. ] München: PmD - Poezie mimo domov, ©1985. 70 s. Edice Nová řada poezie, sv. 12. * Blues pro bláznivou holku. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1990. 257 s. Klub přátel poezie. Výběrová řada. . [Kompletní vydání básnického díla včetně nově objevené rukopisné pozůstalosti k vydání připravili a uspořádali Mirek Kovářík, Jan Miškovský a Jaromír Pelc. * Blues: Blues pro bláznivou holku a jiné básně. V nakl. Labyrint 1. vyd. , 1. dotisk. Praha: Labyrint, 1995, ©1994. 142 s. Edice Česká knihovna, sv. 3. . [V nakl. Labyrint 2. vyd. : 1999. 172 s. . ].
Drama: Královna Margot (někdy uváděno Margot) - divadelní hra, jejíž rukopis se později ztratil.
Zhudebněné dílo
Václav Hrabě byl sám muzikantem a jeho básně, jak napsal Michal Bystrov, přímo vybízejí k hudebnímu doprovodu. Přesto ho pro českou hudební scénu objevil až Vladimír Mišík na přelomu 70. +more a 80. let 20. století, kdy vyšly na jeho druhém albu se skupinou Etc. s názvem „Etc. 2“ (1980) tři Mišíkem zhudebněné Hrabětovy básně Variace na renesanční téma, Ty II. a Jam Session. K Hrabětovi se Vladimír Mišík pak ještě několikrát vrátil (Tma stéká do kaluží na albu Etc. 3 a Kdybych už měl umřít na albu Umlkly stroje). Později Hraběte zhudebňoval také písničkář Vladimír Veit. Na albu Jménem poezie jsou básně Déšť, Variace na renesanční téma, Jednou, Jam Session a Noční obraz, Veitovo album Variace na renesanční téma (2004) je celé složené z Hrabětových básní. Čas od času zhudební některou báseň některá z českých folkových či rockových kapel (viz seznam).
* V. Neckář, album +more'>Podej mi ruku. (1980): Báseň skoro na rozloučenou * Bára & Mariáš, album Ptáci nad městem (1998): Blues o kartách a vitriolu * Bombus Terrestris (1999): Obloha * Vespol, demonahrávka (2002): Jednou * Na šikmé ploše, album Hmota (2002): Královnino blues * Rauš, Valmez 2004: The Happy Furious Song * Budoár staré dámy, album My o vlku (2005): Náměsíčná * Kalma: Déšť * T’N’T, demo 2005: Déšť (hudbu složil Jindřich Škrna) * The Dust: Déšť, Královnino blues * [url=http://bandzone. cz/_90106]Opět Otevřeno. „Zhudebněná poezie Václava Hraběte“. In: BandZone. cz [online[/url]. ] * Miroslav Žbirka, album Posledné veci (2022): Madrigal.
Kulturní odkaz
V Hořovicích se, počínaje rokem 1994, každý sudý rok koná literární soutěž Hořovice Václava Hraběte. V témže městě je po Hraběti pojmenováno gymnázium.
Odkazy
Reference
Literatura
[url=://oldwww. svkul. +morecz/dat/bib/aut/00117-medailon. pdf * kov. Od smrti Václava Hraběte uplynulo 50 let, jeho verše dodnes znějí na jevišti. In: iROZHLAS [online]url=://www. irozhlas. cz/kultura_literatura/od-smrti-vaclava-hrabete-uplynulo-50-let-jeho-verse-dodnes-zneji-na-jevisti_201503050957_vkourimsky * ZAPLETAL, Petar. Hrabě, Václav. In: Český hudební slovník osob a institucí [online]url=://www. ceskyhudebnislovnik. cz/slovnik/index. php. option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1003950 * KUČERA, Štěpán. Miroslav Kovářík: Hrabětův svět jsem přijal za svůj. In: Novinky. cz [online][Jaromír Pelc|PELC, Jaromír]]. Předchůdce. In: Nový obsah: vývojové portréty ze současné české literatury. Praha: Mladá fronta, 1977, s. 9-20. * PELC, Jaromír. Doslov. In: HRABĚ, Václav. Blues v modré a bílé. Praha: Melantrich, 1977, s. 77-87. * PELC, Jaromír. Ediční poznámka. In: HRABĚ, Václav. Blues pro bláznivou holku. Praha: Československý spisovatel, 1990, s. 227-244. * * RAUVOLF, Josef. Beat po česku: ohlas autorů beat generation v našich zemích. Host. 2007, roč. 23, č. 5, s. 22-24. * - kniha vzpomínek Hrabětových přátel * KOVÁŘÍK, Miroslav a ANTOŠOVÁ, Svatava. Objevné je v ní všechno. : s Mirkem Kováříkem o knize Hraběcí roky. Tvar. 2015, roč. 26, č. 6, s. 13. 0862-657X. * SMÍTALOVÁ, Petra. Václav Hrabě: ať je můj verš jak drzá hudba. Instinkt. 2015, roč. 14, č. 10, s. 48-51. ISSN 1213-774x. * VÁCLAV HRABĚ 13. 6. 1940 - 5. 3. 1965 [online]. [Medailon. ] [Ústí nad Labem] Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, [b. r. ]. Dostupné z:[/url]. 5. března 2015 9:57 [cit. 21. 8. 2017]. Dostupné z:[/url]. 18. 3. 2011 [cit. 21. 8. 2017]. Dostupné z:[/url]. 5. března 2005, 11:31 [cit. 21. 8. 2017]. Dostupné z: https://www. novinky. cz/kultura/51224-miroslav-kovarik-hrabetuv-svet-jsem-prijal-za-svuj. html * JONÁŠOVÁ, Alena. Proměny lyrického subjektu v poezii Václava Hraběte. Praha, 2015. Bakalářská práce. Ved. práce PhDr. Bohuslav Hoffmann, CSc. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky. Dostupné také z: https://is. cuni. cz/webapps/zzp/download/130153142.
Externí odkazy
[url=://www.folktime.cz/zajimavosti/dnes-je-to-40-let-od-chvile-kdy-nas-opustil-vaclav-hrabe.html
[[Kategorie:Čeští básníci]url=http://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10123383458-pribehy-slavnych/499223100031001-zemrel-mlad-24-let/]Zemřel mlád 24 let[/url], pořad České televize, 1999 * NÁHLÍK, Petr Vokoun. Dnes je to 40 let od chvíle, kdy nás opustil Václav Hrabě. In: Folktime. 5. 3. 2005 [cit. 21. 8. 2017]. Dostupné z:[/url]] Kategorie:Beat generation Kategorie:Knihovníci Městské knihovny v Praze Kategorie:Narození 1940 Kategorie:Narození 13. června Kategorie:Narození v Příbrami Kategorie:Úmrtí 1965 Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Lochovicích Kategorie:Muži.