Václav Vlček (spisovatel)

Václav Vlček (1. září 1839 Střechov nad Sázavou - 17. srpna 1908 Královské Vinohrady) byl český spisovatel, novinář, dramatik a básník. Od roku 1870 do konce života redigoval revui Osvěta, v níž publikoval množství literárních prací a populárně vědeckých článků více než stovky významných i začínajících českých autorů; časopis byl velmi oceňovaný a oblíbený ve vlasteneckých kruzích. Ve vlastní tvorbě se soustředil na povídky, romány a dramata čerpající z historie i současných námětů. Psal idealizovaným realistickým stylem, snažil se o kultivování vkusu a pozvednutí morálky čtenářů v národním duchu. Na jeho historické povídky navázali Václav Beneš Třebízský a Alois Jirásek.

Život

Václav Vlček se narodil 1. září 1839 ve Střechově u Kácova v rodině sedláka jako nejmladší z osmi dětí. +more Roku 1851 odešel do Prahy na Amerlingovu Budeč, odkud o rok později přestoupil na akademické gymnázium. Vystudoval filologii a roku 1863 přijal místo jako suplent - nejprve na pražském akademickém gymnáziu a o dva roky později v Českých Budějovicích. Tam se ihned zapojil do kulturního života. 15. října 1865 se stal členem Besedy a postavil se do čela divadelních ochotníků, se kterými uspořádal 26. prosince dvě představení - Žena panovnice a První den po svatbě. Když se roku 1867 vrátily české korunovační klenoty z Vídně (kde byly uschovány po dobu prusko-rakouské války) do Prahy, vystoupil Vlček při té příležitosti s projevem na slavnostní akademii.

Vlčkovým hlavním zájmem ale byla literatura. Aby se jí mohl věnovat, opustil v prosinci 1867 k velké lítosti místní kulturní veřejnosti České Budějovice (s občany se rozloučil na slavnostním večeru) a odebral se do Prahy, kde vstoupil do redakce Národních listů a časopisu Hlas. +more Přispíval do dvanácti časopisů a samostatně publikoval historické povídky a dramata (viz Dílo).

Roku 1871 začal vydávat revui Osvěta. Byl to odvážný čin - pod stejným názvem vydával časopis krátce předtím i Ferdinand Schulz, ale musel se vzdát pro nedostatek odběratelů. +more Ani Vlčkovy začátky nebyly jednoduché; například podle Josefa Durdíka obsahovalo první číslo příliš mnoho beletrie a málo odborných článků na výši doby. Vlček se ale snažil oslovit co nejširší veřejnost, což vyžadovalo vhodně spojit poučné s aktuálním a zábavným. Smyslem časopisu mělo být, přiblížit čtenářům různé vědecké obory (např. literární historie, biologie, slavistika, lingvistika) a umělecké proudy, přičemž nejvýrazněji byl zastoupen starý idealistický směr. Politicky propagoval práva Českého království a slovanskou vzájemnost. Redaktorovy organizátorské schopnosti a jeho talent pro vyhledávání kvalitních spolupracovníků ale nakonec slavily úspěch. V osmém ročníku se již Osvětě dostalo širokého uznání. Předplatné tohoto časopisu se stalo projevem vlastenectví a k významným abonentům patřily čtenářské a osvětové spolky na venkově. V polovině roku 1884 napočítal recenzent, že Osvěta dosud otiskla práce 192 autorů. V jubilejním 25. ročníku (1895) podepsalo 133 spisovatelů uznání, že tento časopis vykonal velké kulturní a vlastenecké dílo ve směru obrany národního sebezachování. Do ostrých stranických sporů se nezapojoval.

Vlček byl rovněž veřejně činný. Určitou dobu byl členem zastupitelstva a městské rady (ve funkci výběrčího potravní daně), zastával funkci jednatele Svatoboru a předsedy literárního odboru Umělecké besedy. +more Vystupoval s veřejnými projevy, např. r. 1874 na slavnosti V. Kl. Klicpery v Chlumci (1874) a J. E. Vocela v Kutné Hoře (1876); promluvil rovněž na pohřbech Vítězslava Hálka a Václava Beneše Třebízského.

Redaktorem Osvěty zůstal Vlček do konce života.

Rodina a úmrtí

Roku 1868 se výhodně oženil a s manželkou Annou, rozenou Kurzovou, vychoval čtyři děti (dcera Ludmila * 1869, synové Bohuslav * 1875, Vladimír * 1878 a Milan * 1879). Jako majitel domu a vydavatel časopisu byl Vlček zdatným podnikatelem. +more Rodina roku 1881 zakoupila novorenesanční vilu čp. 125 se zahradou na Vinohradech, kterou Vlček podle svého časopisu pojmenoval Vila Osvěta. Větší část domu pronajímal. V podnájmu u něj v letech 1886-1889 bydlel pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk s rodinou, 14. září 1886 se tam narodil Jan Masaryk. Jejich vztahy narušil spor o pravost rukopisů, a pravděpodobně také vliv prostředí.

V posledních letech Vlček trpěl kornatěním tepen, které postupně zasáhlo srdce a znemožňovalo mu pohyb. Dostal také šedý zákal, v jehož důsledku téměř oslepl. +more Zemřel ve své vile Osvěta na Královských Vinohradech 17. srpna 1908, pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Dílo

Vlčkovou první publikovanou prací byla alegorie o ptačí válce z roku 1859 v Humoristických listech, v níž mnozí viděli narážku na nedávné boje s Itálií. Před hrozícím postihem ho zachránil jeho učitel, farář Václav Štulc. +more Následujícího roku vydal v témže časopise povídku Dvoje polití, oceněnou Vilímkovou cenou.

Později přispíval do řady časopisů. Byl autorem básní, povídek, románů a dramat. +more Knižně vyšly jeho práce: * Po půlnoci (1863), první samostatně vydaný román. Námět čerpá z bitvy u Kolína (1757); název naznačuje, že pruskou porážkou skončila doba nejtěžšího útlaku českého národa. * Eliška Přemyslovna (1866), truchlohra v pěti jednáních * Jan Pašek z Vratu : Obraz dějin českých věku šestnáctého (1867) * Milada (1869), truchlohra v pěti jednáních z doby útisku Jednoty bratrské za krále Vladislava Jagellonského. Hlavní hrdinka ze zoufalství zabije pronásledovatele (Albrechta z Kolovrat) a je popravena; činem vzbudila opovržení jak u nepřátel, tak i ve vlastních řadách, protože se tím zpronevěřila bratrské zásadě nenásilí. * Paní Lichnická : Pověst z počátku XVI. století (1870) * Poslání Pražanům a tolikéž jiným měštěnínům českého jazyka (1872) * Jan Švehla (1873), povídka o nelítostném husitském bojovníkovi, kterého láska k dívce přesvědčila o nesmyslnosti válčení a přivedla ho k učení Chelčického; spolubojovníci ale jeho názorovou změnu nepochopili a zabili ho jako zrádce. Autor zde ilustruje přechod od husitství k Jednotě bratrské. * O nynějších poměrech českých : desatero kapitol lidu českému (1875) * Věnec vavřínový (1877), podle Fr. Zákrejse jeden ze dvou jeho stěžejních románů (vedle Zlata v ohni) * Lipany (1881), truchlohra v pěti jednáních * Zlato v ohni (1882), román z prusko-rakouské války * Dalibor (1888), historický román * Povodeň (1891), truchlohra v pěti jednáních, podle vlastního románu Samohradův * Černé jezero : Román mladého srdce (1893). Projevuje zde lásku k Šumavě, kterou poznal během letních pobytů. * Druhové z mládí (1907), román * Sněhy a ledy : drobné příběhy a velké otázky (1908), vzpomínky.

Jako spisovatel byl řazen mezi realisty, ale realita v jeho dílech byla idealizovaná. Měl smysl pro detail; navštěvoval místa děje svých prací, aby co nejlépe zapadla do skutečného prostředí. +more V důsledku toho ale byly také jeho práce objemné a někdy rozvláčné, což se vytýkalo například románu Senohrady. V některých historických pracích se nechával unášet fantazií na úkor pravdivosti podání.

Po roce 1860 obnovil upadající zájem čtenářů o historickou prózu. Na jeho dílo pak navázal například Václav Beneš Třebízský nebo Alois Jirásek.

Vliv na něj měli Charles Dickens a Ivan Sergejevič Turgeněv, z českých autorů pak v mládí Vítězslav Hálek a Jan Neruda. Myšlenkově spřízněný byl i s Karolinou Světlou.

Současníci uznávali Vlčka především pro jeho odvahu, vytrvalost a cílevědomé úsilí, které projevil při založení a řízení časopisu Osvěta. Kolem něj shromáždil elitní sbor literátů a vědců a zejména v prvních 25 ročnících zajistil jeho vysokou úroveň.

Vlček byl věrný svým ideálům a zásadám, kde na prvním místě stála „starovlastenecká“ láska k vlasti a národu. Jeho hlavní snahou bylo povznesení českého písemnictví, zušlechtění vkusu, rozkvět jazyka. +more Politicky byl mírně konzervativní, za národní zlo pokládal nejednotnost a nedostatek snahy o sjednocení Slovanstva.

Reference

Externí odkazy

[url=http://digi. nacr. +morecz/prihlasky2/. session=674747e9bf4df4f440e251b6215203cb60c6eee710c8d425a65e8d7c08982740&action=image&record=831/]Pobytová přihláška rodiny[/url] * * * Digitalizované ročníky časopisu [url=https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:28306cb0-a85b-11e4-b69d-5ef3fc9ae867]Osvěta[/url] v digitální knihovně Kramerius NK ČR. * Vybrané ročníky časopisu Osvěta, digitalizované na serveru archive. org: ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro01vlcegoog]Ročník 1[/url] (1871) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro10vlcegoog]Ročník 2[/url] (1872) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro09vlcegoog]Ročník 3[/url] (1873) ** [url=http://www. archive. org/details/osvta01vlcegoog]Ročník 4[/url] (1874) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro21vlcegoog]Ročník 5[/url] (1875) ** [url=http://www. archive. org/details/osveta01unkngoog]Ročník 9[/url] (1879) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro12vlcegoog]Ročník 10[/url] (1880) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro05vlcegoog]Ročník 11[/url] (1881) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro17vlcegoog]Ročník 12[/url] (1882) ** [url=http://www. archive. org/details/osvetavolumenbs00unkngoog]Ročník 13[/url], díl 2 (1883) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro22vlcegoog]Ročník 15[/url] (1885) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro02vlcegoog]Ročník 16[/url] (1886) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro14vlcegoog]Ročník 17[/url] (1887) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro13vlcegoog]Ročník 18[/url] (1888) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro19vlcegoog]Ročník 19[/url] (1889) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro00vlcegoog]Ročník 20[/url] (1890) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro15vlcegoog]Ročník 21[/url] (1891) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro04vlcegoog]Ročník 22[/url] (1892) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro16vlcegoog]Ročník 23[/url] (1893) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtavolume00unkngoog]Ročník 27[/url] (1897) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtavolume00ubgoog]Ročník 28[/url] (1898) ** [url=http://www. archive. org/details/osvta00vlcegoog]Ročník 31[/url] (1901) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro06vlcegoog]Ročník 32[/url] (1902) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro07vlcegoog]Ročník 33[/url] (1903) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro08vlcegoog]Ročník 34[/url] (1904) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro03vlcegoog]Ročník 35[/url] (1905) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro20vlcegoog]Ročník 36[/url] (1906) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro11vlcegoog]Ročník 37[/url] (1907) ** [url=http://www. archive. org/details/osvtalistyproro18vlcegoog]Ročník 38[/url] (1908).

Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Narození v roce 1839 Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Zemřelí na kardiovaskulární onemocnění Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Trhovém Štěpánově Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození 1. +more září Kategorie:Úmrtí 17. srpna.