Ferdinand Schulz

Matriční zápis o narození a křtu Ferdinanda Schulze (matrika N 1835-1848 Ronov nad Doubravou (SOA Zámrsk)) Ferdinand Schulz (17. ledna 1835, Ronov nad Doubravou - 16. února 1905, Praha) byl český vychovatel, novinář, kritik, populární spisovatel a politik.

Život

Narodil se ve mlýně Korečníky nedaleko Ronova. Od sedmi let žil v Nymburce. +more Gymnázium začal studovat u piaristů v Mladé Boleslavi, studium dokončil v Praze na Akademickém gymnáziu, kde jeho spolužáky byli také Jan Neruda a Vítězslav Hálek. Pak pokračoval studii přírodních věd, historie, jazyků a filozofie na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté se stal vychovatelem mladého Václava z šlechtické rodiny Kouniců a s ním procestoval část Evropy - Německo, Švýcarsko, Francii. Životní zkušenosti se projevily v jeho bohaté novinářské (přes 3000 politických článků) i spisovatelské činnosti. Od roku 1872 byl profesorem češtiny a němčiny na tehdy nové Českoslovanské akademii obchodní v Praze.

Byl aktivní i v politickém životě. Od roku 1867 do roku 1871 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu, který ho roku 1867 zvolil i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). +more Patřil do skupiny českých státoprávně orientovaných poslanců z Národní strany (později staročeská strana), kteří odmítali převzít mandáty kvůli výhradám k ústavnímu směřování Předlitavska. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Již v 1. polovině 60. let nicméně v rámci Národní strany reprezentoval liberální křídlo, které se roku 1864 zaobíralo ideou na ustavení samostatné (mladočeské) strany. 8. ledna 1864 se zúčastnil schůzky několika politiků a novinářů, kterou svolal Rudolf Thurn-Taxis. Na následné schůzce pak došlo k zformulování programu zamýšlené strany, ale k faktickému vydělení radikálně demokratického proudu z jednotné Národní strany tehdy ještě nedošlo.

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.

Dlouhodobě působil jako novinář a publicista. Od roku 1861 spolupracoval s deníkem Národní listy, kde vydával Kritickou přílohu. +more V letech 1862-1863 působil v revue Osvěta, od roku 1867 v Matici lidu, pak od roku 1871 v kritickém literárním časopise Osvěta, založeném Václavem Vlčkem. Od roku 1871 taky řídil společně s Janem Nerudou knižnici Poesie světová. Od roku 1876 pracoval pro nakladatele Jana Ottu v jeho projektu Salonní bibliotéka, v letech 1884-1898 pro Ottův časopis Zlatá Praha.

V roce 1877 se angažoval v literárních polemikách okolo národní či kosmopolitní orientace českého umění a patřil do okruhu časopisu Osvěta, který byl národovecky orientován (zatímco protichůdnou koncepci razila skupina okolo časopisu Lumír - lumírovci). Zapojil se i do diskuse o Rukopisech zelenohorském a královédvorském, odsuzoval zolovský naturalismus a českou literární modernu 90. +more let 19. soletí. V letech 1868-1873 byl členem Sboru Matice české.

Bydlel později v Praze na Slovanském ostrově. Měl dceru Anežku Schulzovou, spisovatelku a přítelkyni skladatele Zdeňka Fibicha, a syny Ivana, překladatele z angličtiny a severských jazyků. +more a Ferdinanda, který byl profesorem ČVUT. Jeho manželka byla sestrou Eduarda a Julia Grégrů.

Zemřel roku 1905 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Cestopisy

Z našich a cizích vlastí (sbírky cestopisů z let 1884-1898)

Historické práce

Jiří z Poděbrad, 1868 * Josef Jungmann, 1873 * Petr Chelčický, 1882 * Doktor Johánek, z roku 1883 * Česká Magdaléna z roku 1886 * Latinská babička, z roku 1886, vzpomínky na dětství, populární román * Nymburská rychta, z roku 1889

Novely a povídky ze současnosti

Majoritní pán, z roku 1887 * Dvorské panstvo, z roku 1882 * Šlechtické novelly, z r. 1888

Odkazy

Reference

Literatura

Česká literatura 19. století, vydala SPN roku 1990, autor Josef Polák

Externí odkazy

[url=http://katalog. ahmp. +morecz/pragapublica/permalink. xid=020B3B66478E11E38BBC40618600A675&scan=1#scan1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Schulz Ferdinand *1835[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071202030636/http://kix. fsv. cvut. cz/~gagan/jag/rukopisy/dokument/schulz. htm]Schulzova korespondence ohledně sporu o Rukopisy[/url] * [url=http://www. cesky-jazyk. cz/zivotopisy/ferdinand-schulz. html]Schulz na webu Český jazyk[/url].

Kategorie:Narození 1835 Kategorie:Úmrtí 1905 Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Ronově nad Doubravou Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Pohřbení na Olšanech