Vítek III. z Prčice a Plankenberka

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vítek III. z Prčice a Plankenberka byl český šlechtic žijící v 13. století. Pocházel z rodu pánů z Prčice, kteří vlastnili rozsáhlé panství především v jižních Čechách. Vítek III. se stal majitelem Prčice po smrti svého otce a postupně rozšířil své državy o další statky, například Plankenberg, který dědil po své matce. Vítek III. se aktivně účastnil politického dění své doby. Byl stoupencem české královské moci a podílel se na boji proti šlechtické samovládě. V roce 1253 byl jmenován zemským hejtmanem a později dokonce získal titul říšského hejtmana. Tímto úřadem měl na starosti správu Čech jako součásti Svaté říše římské. Vítek III. byl také přívržencem křížových výprav a účastnil se válečných tažení na Blízkém východě. V roce 1255 se stal velkopřevorem řádu maltézských rytířů. Vítek III. zemřel kolem roku 1264 a jeho majetek přešel na jeho syny, Januše z Prčice a Plankenberka a Smila z Prčice. Vítek III. zanechal po sobě výraznou stopu v českých dějinách a jeho rod pokračoval ve svém významu ještě několik dalších generací.

Vítek III. mladší z Prčice a Plankenberka (před 1194- po 1244) byl pánem Prčice a Plankenberka a je považován za zakladatele rodu Rožmberků.

Původ

Jeho otcem byl Vítkovec Vítek I. +more z Prčice, bratry pak Jindřich I. z Hradce, předchůdce pánů z Hradce, Vítek II. starší, předchůdce rodu pánů z Krumlova, a Vítek IV. , předchůdce rodu pánů z Landštejna.

Vítek III. mladší měl neznámou dceru a syny Zachaře („Zachariáše“) z Prčice a Plankenberka, +more_z_Příběnic'>Vítka V. z Příběnic (zemřel před 1259) a Voka I. z Rožmberka, pozdějšího českého nejvyššího maršálka, správce Horních Rakous a zemského hejtmana ve Štýrsku.

Podle Václava Březana byla neznámou dcerou Anežka. Avšak zde Březan opět mylně vycházel ze závěti Voka z Rožmberka, kde synovi této neznámé dcery Vítka mladšího odkazuje majetek: "Item pueris sororismee do Pritschit in cambium". +more Dále se v této závěti lze dočíst: ". Et quinque marce auri solvantur inde pueris domini Bawari secundum". (viz JSH, ročník LVII/1, str. 87). V překladu těchto odkazů Březana vedla mylná domněnka, že syn neznámé dcery Vítka mladšího a syn Bavora II. ze Strakonic byla stejná osoba. Březan se tedy domníval, že neznámou dcerou je Anežka, avšak doložitelně se jedná o Anežku - nemanželskou dceru Přemysla Otakara II. .

V této části se Březan dopustil ještě jedné mýlky. Vítkovi totiž přisoudil ještě další dva syny: Mikuláše (jedná se o pražského biskupa; tuto domněnku mylně převzal z Hájkovy kroniky) a Buriana (tato osoba pouze figuruje v listinách +more'>Václava I. z roku 1250 jako svědek Borso de Rysenburch).