Věra Zasuličová
Author
Albert FloresVěra Ivanovna Zasuličová (, Michajlovka, Ruské impérium - 8. května 1919, Petrohrad, Rusko) byla ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka.
Život
Začátky
Věra Zasuličová se narodila v rodině zchudlého šlechtice. Když jí byly tři roky, její otec zemřel a matka Věru poslala k rodině Mikuličů, která byla se Zasuličovými spřízněná. +more Po dostudování střední školy odešla roku 1866 do Petrohradu, kde pracovala jako úřednice. Brzy se seznámila s marxismem a učila negramotné tovární dělníky. Kontakty s revolucionářem Sergejem Něčajevem vedly v roce 1869 k jejímu zatčení.
Poté, co byla Zasuličová roku 1873 propuštěna, usadila se v Kyjevě, kde se spojila s Michailem Bakuninem. Jak její doživotní přítel a spolupracovník Leo Deutsch napsal: "Věra Ivanovna byla díky svému intelektuálnímu vývoji víc pokročilá než další členové z kruhu. +more Všichni jsme byli šokováni jejím chováním, mimořádnou upřímností a neovlivněním jejích vztahů s jinými. ".
Incident s Trepovem
V roce 1877 byl politický vězeň Alexej Bogoljubov zbičován za malý prohřešek. Za tento trest byl zodpovědný Petrohradský guvernér Fjodor Trepov.
Skupina šesti revolucionářů, mezi nimi i Zasuličová, se dohodli na odstranění nejen Trepova, ale i státního zástupce Vladislava Želechovského. Dne +more_leden'>24. ledna 1878 odešla Zasuličová k domu Trepova. Její kolegyně Marija Kolenkina si vzala na starost Želechovského.
Atentát na Želechovského sice selhal, zato se však Zasuličové podařilo vážně zranit Trepova. Poté se nechala zatknout.
Zasuličová měla velmi dobrého právníka, který proces neustále oddaloval. Po několika procesech raději uprchla do Švýcarska.
Menševička
Ve Švýcarsku se v roce 1883 Zasuličová setkala s Georgijem Plechanovem a Pavlem Axelrodem. Roku 1898 vstoupila do Ruské sociálně demokratické dělnické strany a společně s V. +more I. Leninem založila marxistický časopis Jiskra.
Když se roku 1903 strana rozdělila na Leninovy bolševiky a menševiky Julia Martova, přidala se Zasuličová k menševikům. Do Ruska se vrátila po revoluci roku 1905. +more Podporovala ruský válečný program během první světové války a protestovala proti říjnové revoluci. Zemřela roku 1919.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruští revolucionáři Kategorie:Ruští anarchisté Kategorie:Ruští atentátníci Kategorie:Menševici Kategorie:Ruští emigranti a exulanti Kategorie:Ruští marxisté Kategorie:Narození 1849 Kategorie:Úmrtí 1919 Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na Litěratorskich mostkach Kategorie:Narození 27. +more července Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Ruští spisovatelé v zahraničí.