Walter Minor 6

Walter Minor 6 jsou šestiválcové invertní řadové vzduchem chlazené letecké motory, vyvinuté pod vedením ing. Františka Adolfa Barvitia v roce 1937 (Minor 6-I, Minor 6-II). Motor navázal na předchozí, základní typ čtyřválcových motorů Walter Junior z roku 1932 a na svého mladšího bratra Walter Minor 4 (1934). Byl vyráběn Akciovou společností Walter, továrnou na automobily a letecké motory v Praze XVII - Jinonicích. Na modernizaci řadových pístových motorů Mikron a Minor se pracovalo tajně už za války. Hned v únoru 1946 byl představen Walter Minor 4-III, krátce po něm, rovněž v roce 1946, Walter Mikron III a Walter Minor 6-III/6-III-S. Po II. světové válce vedl konstrukci těchto verzí ing. Bohuslav Šimůnek. Poslední modernizací, kterou v Jinonicích provedl, byl motor M-337 (1959). Výroba těchto šestiválcových motorů pokračuje i v 21. století, ve s.p. LOM Praha.

Vznik a užití Walter Minor 6-I, Minor 6-II

Walter Minor 6-I (1937) Výroba probíhala od roku 1938 a na svou dobu šlo o pokročilou konstrukci, která disponovala ocelovými válci, hliníkovými hlavami a rozvodem OHV. +more Vrtání bylo 105 mm a zdvih 115 mm. Krátce po uvedení Minoru 6 (následně označované jako 6-I) následovala vylepšená verze Walter Minor 6-II. Výkon předválečné verze Minor 6-II dosahoval jmenovitého výkonu až 140 k (103 kW) a vzletového výkonu 155 k (114 kW). Tyto motory prvních dvou verzí se vyráběly v letech 1938-1939, avšak uplatnily se jen výjimečně, protože měly problémy s nedostatečným chlazením zadních válců.

Vznik a užití Walter Minor 6-III

Walter Minor 6 I - osvědčení CINA (1938) +morejpg|náhled'>Walter Minor 6-III (1946) Walter Minor 6-III (1946) Walter Minor 6-III (1946) Walter Minor 6-III-S (1946) Walter Minor 6-III-S (1946) Walter Minor 6-III, 6-III-S (charakteristiky) Po válce v roce 1946 konstrukční tým již pod vedením ing. Bohuslava Šimůnka přišel s další, vylepšenou verzi Minor 6-III (typové označení M-135). Tento motor byl vyráběn i v kompresorové verzi Minor 6-III-S (typové označení M-335) se stejným jmenovitým výkonem (1946). Pod vedením ing. Šimůnka vznikla v Motorletu v roce 1959 ještě varianta Walter M-337Sh (Walter Minor 6-III-Sh) s kompresorem a s nízkotlakým vstřikováním paliva před sací ventily o vzletovém výkonu 154 kW/210 k při 2750 ot/min. Verze M-337Sh využívala 8 patentů ing. Šimůnka, které byly schváleny (1947-1959) a chráněny Patentovým úřadem v Praze.

Oproti předválečným verzím byly použity častěji výkovky než odlitky a použité oceli Poldi byly komplexněji legovány. Kliková skříň byla odlita z hořčíkové slitiny (elektron), z chromvanadiové oceli Poldi byl vykován klikový hřídel, měl 7 kluzných ložisek z olovnatého bronzu a 1 válečkové ložisko, čepy a válce z výkovků byly nitridovány, ojnice a písty byly vykovány z hliníkové slitiny, odlitá hlava válců ze slitiny hliníku byla snímatelná, rozvod OHV s nitridovanými zvedacími tyčinkami, tlakové mazání oběžné se suchou skříní.

Jmenovitý výkon vzrostl na 160 k (118 kW) při 2500 ot/min a cestovní výkon dosahoval hodnoty 120 k (88 kW) při 2300 ot/min. Zdvihový objem při vrtání 105 mm a zdvihu 115 mm byl zachován na „předválečné“ hodnotě 5,97 l. +more Rovněž se nezměnil kompresní poměr 6:1, pronikavě však byla snížena hmotnost na 128,5 kg. I současně uvedená verze s vypínatelným kompresorem měla jen 135,5 kg. Kompresorová verze Walter Minor 6-III-S měla stejný nominální výkon, avšak maximální startovací činil 180 k (132 kW) při 2600 ot/min. Kompresor pracoval s převodem 1:7,4.

Příslušenství obou motorů Minor 6-III bylo v zásadě zachováno s předválečnými verzemi, až na několik nutných změn vyvolaných poválečnými odběratelsko-dodavatelskými vztahy se zahraničními firmami a také vývojem některých komponent jinonickou továrnou. Zdvojené karburátory typu Walter 45, zdvojená zapalovací magneta Scintilla typu NVK-6 Z2 a AVK-6 Z2, na přání byla dodávána dvojité palivové čerpadlo Walter 2M50, 1-2 dynama. +more Spouštění motoru bylo možné buď ručně (Walter R25) a nebo i elektricky (Walter RE25). Později byl alternativně montován elektrický startér Walter E70.

Šestiválcových motorů Minor 6-III bylo v letech 1947-1963 vyrobeno 1508 kusů a motorů M-337 1147 ks v letech 1960-1964. Celkem to bylo 2655 motorů. +more V tomto počtu nejsou zahrnuty motory vyrobené v jugoslávské Rakovici, kterých bylo přes pět set.

Motor Walter Minor 6-III se od roku 1950 vyráběl v licenci jugoslávskou továrnou Industrija Motora Rakovica (srbsky Индустрија Мотора Раковица, ИМР) z Bělehradu pod označením Walter/IMR Minor J-W-6/III. V Jugoslávii dosáhl poměrně širokého rozšíření. +more Byl zastavován do letounů Polikarpov Po-2W (licence), Ikarus 211, Ikarus 231, Ikarus 451, Ikarus Aero 2D, KB-6 Matajur, Let LK-1 . Tato továrna licenci dále „rozvinula“, když v polovině 50. let doplnila tento motor reduktorem. Reduktorová verze tohoto motoru byla označena jako Walter/DMB DM-6R. Vzletový výkon byl z původních 160 k/118 kW snížen na 155 koní/114 kW a jmenovitý ze 140 k/103 kW na 116 k/85 kW. Takto modifikovaný motor měl problémy s vibracemi (při některých režimech), které se přenášely na celý letoun, kde byl použit, Ikarus Kurir. O mnoho let později se o stejný krok pokusila Avia (Automobilové závody n. p. ), když v letech 1964-5 připravovala motor Avia M-337 s reduktorem označený jako M-437, ale tato verze zůstala pouze v prototypu.

Varianty

Walter/Motorlet Praha-Jinonice (1936-1964)

* Minor 6-I, Minor 6-II, Minor 6-III, Minor 6-III-S, M-337

Avia (Automobilové závody n.p., Avia s.p., Avia a.s.) Praha-Letňany (1964-1992)

* Avia M337/M337A/M337AZ, Avia M437, Avia M338, Avia M137A/M137AZ

LOM PRAHA s.p. (1992-)

* M137A/AZ, M337A/AK/B/C

Použití

Walter Minor 6, Walter Minor 6-II, Walter Minor 6-III, Walter Minor 6-III-S, Walter M-337

Specifikace (Minor 6-I)

Technické údaje

Typ: vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový řadový šestiválec * Vrtání: 105 mm * Zdvih: 115 mm * Objem válců: 5 975 cm3 * Délka: 1 119 mm * Šířka: 440 mm * Výška: 630 mm * Suchá hmotnost: 148 kg

Součásti

Ventilový rozvod: Jeden sací a jeden výfukový ventil jeden válec, rozvod OHV. * Palivová soustava: Karburátor * Předepsané palivo: benzín, oktanové číslo min. +more 77 * Spotřeba paliva: 250-260 g·k−1·h−1 * Mazací soustava: Suchá kliková skříň * Chladicí soustava: Chlazení vzduchem.

Výkony

Nominální výkon: 140 k (103 kW) při 2 300 ot/min * Maximální výkon: 155 k (114 kW) při 2600 ot/min * Kompresní poměr: 6 : 1 * Poměr výkon/hmotnost: 0,76 kW/kg na cestovní výkon

Galerie

Soubor:CSS-11 prototype SP-BAH. png|náhled|CSS-11, prototyp (SP-BAH, 1948) Soubor:Aero2DuMuzejuJvBeogradSlika1. +morejpg|náhled|Ikarus Aero 2 Soubor:Cijan (Ikarus) Kurir. jpg|náhled|Ikarus Kurir Soubor:BAM-45-Letov KB-6 Matajur. jpg|náhled|LIBIS KB-6T Matajur-Trised Soubor:LWD Zuch 1 MLP 01. jpg|náhled|LWD Zuch 1 (torzo) Soubor:M-3 Bonzo (1948) 1. jpg|náhled|M-3 Bonzo (1948) Soubor:M-3 Bonzo (1948) 2. jpg|náhled|M-3 Bonzo (1948) Soubor:Zlin Z226T Trener 6 OK-KNP LBG 29. 05. 57 edited-2. jpg|náhled|Zlín Z-226T Trener 6.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. walterjinonice. +morecz]Walter Jinonice[/url] * [url=http://www. vrtulnik. cz/ww9/walter-motory. htm]Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. [/url] * [url=http://www. pistovemotory. cz/]LOM Praha[/url].

Minor 6