Wesselényiho spiknutí

Historie

+more7|vlevo'>Mikuláš Zrinský Vzápětí po ukončení třicetileté války o sobě dala vědět na jihovýchodě Evropy Osmanská říše. Poté, co se Leopold I. stal nejprve v roce 1655 uherským králem a v roce 1658 císařem Svaté říše římské, přestalo kolem roku 1660 hrát Sedmihradsko roli nárazníkového pásma mezi Osmanskou říší a impériem Habsburků. Turecká vojska pronikla v roce 1663 do Horních Uher a na Moravu. Rakousko-turecká válka v letech 1663-1664 sice skončila tureckou porážkou v bitvě u Mogersdorfu (v maďarštině u Szentgotthárdu), ale následně ve Vasváru uzavřený mír potvrdil historicky největší územní rozsah tureckého panství v Evropě.

+more7|vpravo|František_Wesselényi,_uherský_Palatin_(Uhry)'>palatin Uherská šlechta považovala mírové podmínky za hanebné. Někteří její představitelé byli odhodláni obnovit svou dřívější stavovskou hegemonii a spojit se proti vládě, která podkopává politickou nezávislost země a náboženskou svobodu, především s Francií.

Iniciátorem odboje byl Mikuláš Zrinský, pod jehož vedením jednání s francouzským králem Ludvíkem XIV. +more začala. Když 18. listopadu 1664 Zrinský zemřel, vedení se ujal František Wesselényi, tehdejší uherský palatin; podle něhož je celé spiknutí nazýváno. K předním účastníkům spiknutí patřil ostřihomský arcibiskup Jiří Lippay (ten však v roce 1666 také zemřel), Petr Zrinský (bratr Mikuláše), zemský soudce František Nádásdy a František Kryštof Frankopan. V roce 1666 se k Wesselényiho spiknutí připojil i sedmihradský kníže František I. Rákóczi.

Po smrti Františka Wesselényiho v březnu 1667 se stal vůdcem spiklenců chorvatský bán Petr Zrinský. +more Hledání opory u francouzského krále a také u turecké vlády, kterou spiklenci považovali za tolerantnější, se ukázalo jako osudné: během neúspěšných jednání byly v roce 1669 jejich úmysly odhaleny. Císařská armáda pod velením generála Jana Šporka obsadila většinu významných hornouherských hradů a v Levoči a v Bratislavě (Prešpurku) byla zahájena soudní řízení s účastníky spiknutí.

Odplata

+more1671. _god. jpg|náhled|upright=0. 9|vlevo'>Poprava Zrinského a Krsto Frankopana ve Vídni V letech 1670-1671 bylo zvláštním soudním tribunálem pod předsednictvím hraběte Jana Rottala vyslýcháno téměř 2000 šlechticů a měšťanů. Většina byla propuštěna, ale přibližně třem stům z nich byl zkonfiskován majetek. Vůdcové spiknutí Petr Zrinský, František Nádásdy a František Kryštof Frankopan byli 30. dubna 1671 ve Vídni popraveni.

Rákoczimu se podařilo - i díky jeho matce Žofii Báthoryové a přímluvě jezuitů za zásluhy o podporu katolicismu - dosáhnout po zaplacení pokuty 400 tisíc zlatých propuštění.

Důsledkem neúspěšného Wesselényiho spiknutí bylo kromě konfiskací a dalších represálií především zesílení absolutistické vlády Habsburků v Uhrách, spojené i s rekatolizací. To ale následně vedlo po roce 1672 k formování kuruckých oddílů a k novému protihabsburskému povstání uherské šlechty, vedenému v letech 1678-1687 Imrichem Tökölym.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Rakousko-turecká válka (1663-1664)

Externí odkazy

[url=http://www. cojeco. +morecz/index. php. detail=1&s_lang=2&id_desc=106499&title=Wessel%E9nyiho%20spiknut%ED]Encyklopedie Co je co: Wesselényiho spiknutí[/url] * [url=http://uhersko. com/uhry/1526-1790/]Jakub Svatuška: Historia regni Hungariae /1526-1790/[/url] * [url=http://uhersko. com/vyber-z-dejin/povstani/f-wesselenyiho/]Jakub Svatuška: Historia regni Hungariae /Povstání F. Wesselenyiho/[/url].

Kategorie:Dějiny Uherska Kategorie:Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách Kategorie:Povstání v Maďarsku Kategorie:Dějiny Maďarska 17. +more století.