Wien Praterstern (nádraží)

Wien Praterstern je jedním z důležitých nádraží ve Vídni. Nachází se v 2. vídeňském městském okrese Leopoldstadt. Otevřeno bylo 6. ledna 1838. Stanice má denní frekvenci cestujících asi 80 000 až 110 000 osob. Jde o přestavěné někdejší nejdůležitější nádraží Rakousko-Uherska: Wien Nordbahnhof.

Poloha

Nádraží leží východně od Donaukanalu v těsné blízkosti historického jádra Vídně. Nyní je uprostřed Tegetthoffova náměstí na konci ulice Praterstrasse. +more Jeho odstup je na tamní poměry od úplného historického jádra velmi malý a obyvateli Vídně je vnímáno jako nádraží v centru. Nádraží bylo postaveno na pokraji souvislé a husté zástavby samovolně zvětšeného centra, které se rozšířilo přirozenou cestou ještě před stavbou první železnice (před 1836).

Historie

+more2|náhled'>Nádraží Wien Nordbahnhof (Praterstern) návrh T. Hofmanna 1856 Nádraží bylo založeno jako výchozí (počáteční) nádraží chystané soukromé Severní dráhy Ferdinandovy. Je tedy nejen nejstarším nádražím (pokud jde o polohu) v Rakousku, i nejstarším nádražím ve střední Evropě a náleží do první desítky nejstarších nádraží světa. Pokud jde o stálost užívání staniční polohy, lze jej počítat k nejstarším nádražím vůbec s nepřerušeným provozem stále na stejném místě. Až do roku 1918 bylo hlavním nádražím ve Vídni a nejdůležitějším nádražím Předlitavska. Severní dráha Ferdinandova byla chystána již od roku 1830 a v konkrétních přípravách byla od roku 1836. Nádraží bylo postaveno a předáno již v lednu 1837 a uvedeno do ukázkového provozu Wien Nordbahnhof - Floridsdorf - Deutsch-Wagram. 7. července 1839 pak byl zahájen efektivní komerční provoz mezi oběma koncovými nádražími dráhy Vídeň - Brno o délce 144 km - od onoho okamžiku na nějakou dobu nejdelší dráhy s osobním provozem na světě.

V roce 1856 bylo nádraží výrazně přestavěno po stránce konfigurace kolejiště ale zejména výpravních budov, které nádraží opět zařadily mezi nejvýznamnější nádraží světa. Stavba byly vyprojektována na základě vítězného návrhu v soutěži architektem Theodorem Hofmannem. +more Styl velkorysého souboru těles nádražních budov byla tzv. rakouská „železniční gotika“.

Po roce 1918 výrazně upadl význam do té doby největšího rakouského nádraží a to zejména pro ztrátu severních korunních zemí a s tím souvisejícím úpadkem frekvence spojení do Brna, Olomouce, Ostravy, Krakova, Lvova, Katowic apod. V tomto případě šlo jen o oslabení. +more Naprostý sestup nastal po roce 1945 a rychlém vzniku železné opony, kdy někdejší provoz prakticky ustal. Nádraží také bylo silným bombardováním téměř zničeno a budovy z 50. let 19. století musely být strženy.

Po roce 2004 nastala na stejném místě principiální přestavba dle návrh vzešlého z architektonicko-dopravní soutěže. Později byla vypsána ještě jedna soutěž na řešení prostoru před nádražím, ve které zvítězil respektovaný architekt Boris Podrecca a která byla posléze realizována.

Popis nádraží

+more6|náhled'>Nádraží Wien Praterstern - interiér haly nástupišť Nádraží Wien Praterstern - 3. nástupiště směr ČR (od roku 2012, po převedení provozu na pravostranný, na toto nástupiště jezdí vlaky mj. ve směru z ČR) Nádraží je v současnosti jednoduchým průjezdným nádražím které sdílí jak průběžné trati železnice (ÖBB), tak tratě S-Bahnu vídeňského dopravního regionu. Při poslední modernizaci byl rovný přímý tvar nástupišť změněn na nástupiště v mírném oblouku se 4 nástupními hranami a 4 kolejemi. Střední ostrovní nástupiště jsou značně široká (11 m) a komfortní. Při poslední přestavbě došlo k redukci nástupišť a sjednocení výšky (nivelety) dříve ve výšce rozdílných kolejí drážních a S-Bahnu. Výška nástupních hran je 550 mm nad temenem kolejnice a je maximálně komfortní. Niveleta temene kolejnice nad úrovní uličního terénu je velká, v důsledku čehož je nádraží, a s ním spojené drážní těleso jen malou bariérou mezi částmi města na jedné i druhé straně. Průchody a průjezdy jsou o velké světlé výšce a umožňují dobrou optickou i prostorovou komunikaci (spojitost).

Délky nástupišť:

Nádraží odbavuje jak soupravy státní železnice ÖBB tak i soupravy městské rychlodráhy S-Bahn, operující ve Vídni a přilehlých územích ve správě Dopravního sdružení region Ost (Verkehrsverbund Ost-Region - VOR).

Název nádraží

Nádraží bylo zprovozněno pod názvem Wien Nordbahnhof. * V období +more_červen'>1. června 1959 - 31. srpna 1975 neslo název Wien Praterstern. * V období 1. září 1975 - 9. prosince 2006 neslo název Wien Nord. * Od 10. prosince 2006 nese opět název Wien Praterstern.

Odkazy

Reference

Literatura

Mojmír Krejčiřík: Po stopách našich železnic. Nadas, Praha 1990, . +more S. 35 a 5 * Franz Haas: Der Wiener Nordbahnhof. Sutton Verlag, Erfurt 2006, . * Alfred Horn: Eisenbahn-Bilderalbum. Band 6: Die Zeit von 1945 bis 1955. Wiederaufbau, Besatzungszeit, Fremd- und Beutelokomotiven, Privat-, Lokal- und Werksbahnen. Bohmann, Wien 2002, . * Manfred Schenekel: Versuch einer Sozialgeschichte des Wiener Nordbahnhofes in den Jahren 1938- 1945. Univ. Dipl. Arb. Wien 1993.

Související články

Severní dráha Ferdinandova * Kleinové * Salomon Mayer Rothschild * Brno hlavní nádraží

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070223121752/http://www. wien. gv. at/wms/adr/service. aspx. Request=GetMap]Letecká mapa okolí nádraží Praterstern[/url] * [url=http://anno. onb. ac. at/cgi-content/anno-plus. apm=0&aid=abz&datum=18700003&zoom=2&seite=00000074&x=16&y=4]Novostavba osobního nádraží Severní dráhy Ferdinandovi v časopise Allgemeinen Bauzeitung[/url] auf Anno (Austrian Newspapers Online) * [url=http://anno. onb. ac. at/cgi-content/anno-plus. apm=0&aid=abz&datum=18700004&seite=00000025&zoom=2]Pläne des Nordbahnhofs in der Bauzeitung von 1870[/url] * [url=http://www. wien. gv. at/vtx/vtx-rk-xlink. SEITE=020021028016]ÖBB-Bahnhofsoffensive Wien Nord auf Schiene[/url] * [url=http://www. baudoku. at/]www. baudoku. at[/url] Multimedialní stavební dokumentace Bahnhofsoffensive Wien * [url=http://www. schnellbahn-wien. at/zukunft/pratersternbau. htm]Soukromá stránka rakouských stavebních předpisů[/url] * [url=http://www. ziel2wien. at/dt/portal/content. php. navId=142®ionId=139&topicId=1&language=dt&groupName=]Ziel2Wien - Bahnhöfe[/url].

Kategorie:Železniční stanice ve Vídni Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1838 Kategorie:Postaveno v Rakousku 1838