Cesko.wiki Záškrt
Author
Albert FloresZáškrt je akutní infekční nemoc způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae. Je charakterizována vznikem šedobílé povlakovité hlenovité vrstvy na sliznicích nosních dýchacích cest, hltanu, mandlí a hrtanu. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí, přímým kontaktem nebo znečištěnými předměty. Záškrt se projevuje horečkou, silným bolestí v krku, zvětšenými lymfatickými uzlinami a těžkým polykáním a dýcháním. Pokud není léčen, může vést k vážným komplikacím, včetně ztráty funkcí orgánů a úmrtí. Prevencí proti záškrtu je očkování. Nejefektivnější prevencí je kombinovaná vakcinace, která chrání také proti tetanu a černému kašli.
Záškrt (též difterie či mázdřivka) je bakteriální infekční onemocnění člověka vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu. V Česku jde od zavedení povinného očkování v roce 1946 o raritní onemocnění. V málo proočkovaných populacích je úmrtnost u nakažených 5-10 %, u dětí do 5 let a u dospělých nad 40 let až 20 %.
Charakteristika
Záškrt vyvolává bakterie Corynebacterium diphtheriae, zdrojem nákazy je nemocný člověk, rekonvalescent nebo bacilonosič toxického kmene. Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně nepřímo kontaminovanými předměty. +more Vstupní branou jsou nejčastěji mandle, dnes vzácně sliznice nosní, sliznice hrtanu, spojivky, kůže.
Přenos
Bílá pseudomembrána (či pablána) klasicky viděná u záškrtuZdrojem nákazy je kontakt s bacilonosičem, což kromě člověka může být zvíře. +more Infekce se šíří kapénkami podobně jako rýma, vzácněji stykem s kontaminovanými předměty. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami.
Potíže nemocného
Inkubační doba trvá 2-5 dnů a podle místa, kde se zánětlivý proces rozvíjí, může vzniknout záškrt mandlí (diphtheria tonsilarum), nosní (diphtheria nasi), hrtanu (diphtheria laryngis, croup). Bude následovat popis průběhu záškrtu mandlí. +more Nemoc začíná jako každá angína zvýšením teploty, bolestmi v krku, nechutenstvím, malátností, obtížemi s polykáním. Mandle jsou zduřelé, zarudlé a tvoří se na nich žlutobílé pablány. Současně zduřují i podčelistní mízní uzliny jako u jiných angín. Záškrt mandlí je možno dobře léčebně zvládnout, neléčí-li se však, přechází v těžký zhoubný záškrt (diphtheria maligna). Povlaky se rozšíří po celých mandlích a začnou přerůstat do okolí na sliznici měkkého patra, oblouků patrových, čípku. Jakmile povlaky přerostou z mandlí do okolí, zhorší se stav nemocného. Teplota se zvýší na 39-40 °C, nemocný je těžce schvácený, dýchá otevřenými ústy, podčelistní uzliny se zvětšují do velikosti ořechu a vzniká kolem nich otok podkožního vaziva. Krk zduřuje a má stejný obvod jako hlava. Otok krku označujeme jako caesarský krk (collum caesari).
Komplikace
Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi a ty mohou vést ke smrti. Pravidelně vzniká myokarditida - zánět srdečního svalu, a pozáškrtové obrny. +more Myokarditida se vyvíjí v 5. -21. dni nemoci, čím dříve se objeví, tím těžší má průběh. Už v prvních dnech nemoci vzniká obrna měkkého patra, nemocný mluví huhňavě, při napití mu vytékají tekutiny nosem zpět do hrnečku. Ve 4. -6. týdnu se obrna měkkého patra ještě zhoršuje a podle těžkosti průběhu vystupují ještě další obrny. V lehčích případech se přidá obrna akomodačních svalů, takže nemocný nevidí na čtení, v těžších jsou postiženy svaly dolních končetin, trupu, horních končetin.
Výskyt
'>274x274pixelů Záškrt se v České republice stejně jako ve světě vyskytoval ve velkých epidemiích. Před rokem 1946 v Československu při epidemiích záškrtu onemocnělo okolo 0,3 % populace. +more V zemích s nedostatečnou proočkovaností umírá na záškrt 5-10 % nakažených a u dětí do 5 let nebo dospělých nad 40 let až 20 %. V Evropě jsou jednotlivé případy hlášeny každý rok. Poslední pacient v ČR na záškrt zemřel v roce 2024 po 55 letech bez úmrtí.
Sérum a očkování
Nejprve bylo používáno sérum s protilátkami, které byly získávány z krve imunizovaných zvířat (zejména koní). Při epidemii záškrtu ve městě Nome na Aljašce bylo v roce 1925 sérum dopraveno na vzdálenost přes 1000 km pomocí psích spřežení v době mrazů pod -50 °C.
V roce 1946 bylo v ČSR zavedeno povinné očkování a onemocnění téměř vymizelo. V roce 2022 byl v kraji Vysočina evidován jeden případ záškrtu u pacientky s předpokladem nákazy od domácího zvířete. +more Pacientka užívala léky na omezení imunity a měla jiné chronické onemocnění. Jedná se o první evidované onemocnění na území ČR od roku 1995. V roce 2024 zemřel na záškrt 82letý muž v Jihlavské nemocnici, a to poprvé od roku 1969.
Galerie
Soubor:Balto east hazy day jeh. jpg|Socha Balta v Central Parku, vůdce psího spřežení, které při rozmáhající se epidemii záškrtu na Aljašce přivezlo antisérum Soubor:Diphterie-1925-1999. +morepng|Mortalita záškrtu ve Francii ve 20. století. Je vidět pozitivní vliv očkování, které záškrt efektivně vymýtilo Soubor:Diphtheria is Deadly Art. IWMPST14182. jpg|Reklama na očkování z roku 1962. Překlad: Difterie je smrtící. Imunizace je záchrana.