Zaprešić

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Zaprešić | originální jméno = | obrázek = Zaprešić centar.jpg | popisek = | znak = Grb Zaprešića.png | vlajka = Zastava zaprešića.PNG | pojem vyššího celku = [url=://www.zapresic.hr }} Zaprešić je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku][Chorvatské župy|Župa]] | název vyššího celku = Záhřebská | pojem nižšího celku = | název nižšího celku = | administrativní dělení = | loc-map = | rozloha = 52,56 | počet obyvatel = 25226 | obyvatelé aktuální k = 2011 | hustota zalidnění = | etnické složení = | náboženské složení = | zeměpisná šířka = 45.857174154915064 | zeměpisná délka = 15.804657729384217 | nadmořská výška = 131 | psč = 10 290 | označení vozidel = ZG | telefonní předvolba = {+385} 01 | starosta = Željko Turk | web =[/url]], 17 km severozápadně od hlavního města Záhřebu. Žije zde 19 644 obyvatel (v celé opčině 25 223 obyvatel) a patří pod záhřebskou příměstskou oblast. Jižně od něj protéká řeka Sáva, jihovýchodně se poté nachází její soutok s řekou Krapina. V blízkosti města také teče říčka Sutla.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. V roce 1573 došlo v okolí dnešního města k selským bouřím. +more Během následujících století zde, stejně jako v nedalekém chorvatském Záhoří, vznikla řada reprezentativních sídel a zámků chorvatské šlechty. V 15. a 16. století přišla do lokality dnešního Zaprešiće celá řada uprchlíků z oblastí, kudy postupovali osmanští Turci. Dodnes si zachovali své nářeční specifika (ikavština).

V roce 1857 zde žilo 791 obyvatel.

V roce 1903 došlo na místním nádraží do protestů mezi místním chorvatským obyvatelstvem s Maďary. Na stanici byly umístěny nápisy v maďarském jazyce. +more Kritikové toto vnímali jako pokus o maďarizaci (Chorvatsko na rozdíl např. od Slovenska nebo Rumunska nebylo vystaveno tvrdé maďarizaci, až na spor o užití jazyka na železnici). Protesty se zvrhly v násilnosti, několik místních sedláků zahynulo a řada z nich byla následně četnictvem pozatýkána.

Během posledního Rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 žilo v Zaprešići 1490 obyvatel.

Od roku 1920 sídlí v Zaprešići masný průmysl.

Původně několikatisícové město začalo rychle růst po druhé světové válce v souvislosti s rozšiřováním chorvatské metropole Záhřebu. Roku 1952 získal statut samostatné obce . +more Jen mezi lety 1971 až 1991 se počet obyvatel Zaprešiće zvýšil z pěti tisíc na téměř dvacet tisíc. Střed Zaprešiće byl rozsáhleji přebudován, doplnily jej výškové budovy, panelové domy a na svoji dobu moderní obchodní centra. Od roku 1995 má původní obec i statut města. I ve 21. století se díky suburbanizaci města Záhřebu stalo populárním a jeho počet obyvatel i nadále roste.

Administrativní dělení

Samotné město je administrativně rozděleno na následujících 9 místních částí: Hruševec Kupljenski, Ivanec Bistranski, Jablanovec, Kupljenovo, Lužnica, Merenje, Pojatno, Šibice i Zaprešić.

Ekonomika

Kromě již zmíněného masného průmyslu je zastoupen i průmysl výroby stavebních hmot (např. keramické výrobky) a dále výroby kolejnic, výhybek a dalšího. +more Na přelomu první a druhé dekády nebylo město významněji poznamenáno hospodářskou krizí, především díky značnému růstu obyvatel a investicím do nových provozů rostoucího sídla.

V roce 2018 měl městský rozpočet celkovou výši 198 milionů HRK.

Značná část místního obyvatelstva je zaměstnána v obchodním centru West Gate Shopping Center, které přiléhá k nedaleké dálnici.

Pamětihodnosti

Ve městě a jeho okolí se nacházejí tyto památky a turisty navštěvovaná místa:

* Novi Dvori - ucelený komplex feudálního velkostatku, majetek bána Jelačiće s rodinnou hrobkou Jelačićů. V bývalém špýcharu je zřízeno muzeum (galerie) naivního malíře Matija Skurjeni. +more Jeho výstavbu inicioval rod Zrinských. * Dvorac Lužnica - zámek z konce 18. století s parkem a jezírkem. Patřil rodu Čikulinů. * Dvorac Januševec - klasicistní zámek s parkem * Jezero Zajarki - umělé jezero, nacházející se mezi městem a řekou Sávou. Jezdí se sem koupat mnoho místních obyvatel. * 'Kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému byla postavena v roce 1933.

V rámci popularizace regionu byla zřízena turistická stezka ( trasa zámků), která propojuje uvedené pamětihodnosti a i některé další.

Město si cení historické přítomnosti bána Josipa Jelačiće a jeho narozeniny dne 16. října si připomíná jako Den města.

Doprava

Zaprešić vlastní železniční stanici, která umožňuje spojení na sever do Kumrovce, na jihovýchod do Záhřebu a na západ do Slovinska (od hlavního železničního tahu z Lublaně do Záhřebu zde odbočuje lokálka Savski Marof - Kumrovec. Kromě hlavního nádraží, které je umístěno jižně od města, se zde nachází také stanice Zaprešić-Savska, nacházející se blíže středu Zaprešiće.

Východně od města probíhá Dálnice A2, která směřuje ze Záhřebu do slovinského Mariboru. Do samotného Zaprešiće vede výjezd č. +more 6.

Zdravotnictví

V Zaprešići se nachází také poliklinika .

Sport

První fotbalový tým v Zaprešići byl založen v roce 1926, druhý poté o tři roky později.

Soubor:Grobnica obitelji Jelačić. jpg|Novi Dvori - Hrobka Jelačićů Soubor:Dvorac, Zapresic. +moreJPG|Dvorac Lužnica Soubor:Dvorac Januševec. jpg|Dvorac Januševec Soubor:Muzej Skurjeni Zaprešić. jpg|Muzeum Matija Skurjeni.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.zapresic.hr]Oficiální stránky města[/url]

Kategorie:Města v Chorvatsku Kategorie:Sídla v Záhřebské župě