Zdeněk Kopal

Zdeněk Kopal (4. dubna 1914 Litomyšl - 23. června 1993 Wilmslow nedaleko Manchesteru, Spojené království) byl český astronom a astrofyzik, který však proslul i v oblasti numerické matematiky, balistiky a aerodynamiky. Jeho nejdůležitější vědecké práce se týkají zákrytových proměnných dvojhvězd a výzkumu Měsíce a terestrických planet. Po dobu celé své vědecké kariéry působil v zahraničí - v USA a ve Velké Británii, avšak srdcem zůstal vlastencem. Je považován za nejvýznamnějšího českého astronoma 20. století.

Životopis

Plastika Dvojhvězda je na místě Kopalova rodného domu v Litomyšli. +more Vytvořili ji z kevlarových vláken Federico Díaz a Marian Karel. Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli jako druhorozený syn (bratr Miloš, právník, zahynul při lyžování v Tatrách v roce 1948) v rodině budoucího profesora Univerzity Karlovy, a člena Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, Josefa Kopala (1883-1966). Jako malého jej k zájmu o přírodní vědy přivedl jeho dědeček, učitel na měšťance v Jičíně, Josef Lelek (1860-1930). A tak nebylo divu, že po přestěhování rodiny do Prahy se ve věku 15 let stal členem České astronomické společnosti. Zde, na Štefánikově hvězdárně, zahájil svůj výzkum proměnných hvězd a již jako student gymnázia publikoval odborné články v zahraničních časopisech.

V roce 1933 odmaturoval Kopal na gymnáziu s vyznamenáním a přihlásil se, vzdor naléhání rodičů, kteří uvažovali o dráze právníka či lékaře, ke studiu matematiky, fyziky a astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během studií na univerzitě jej nejvíce ovlivnili fyzikové prof. +more Vincenc Nechvíle (1890-1964) a prof. Erwin Finlay Freundlich (1885-1964). O vřelém vztahu s profesory svědčí i to, že mu šli za svědky, když si v roce 1938 bral za manželku Ing. Alenu Müldnerovou, bývalou spolužačku z gymnázia. Kopal se ještě za studií účastnil sjezdu Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Paříži v roce 1935, kde byl okamžitě, na základě svých již publikovaných prací, zvolen za jejího člena. V roce 1936 se účastnil výpravy vedené dr. Hubertem Sloukou za zatměním Slunce do Japonska. V roce 1937 Kopal na univerzitě promoval „suma cum laude“ a získal prestižní Denisovo stipendium, které mu umožnilo další studia v britském Cambridge u světoznámého astrofyzika sira Arthura Eddingtona (1882-1944).

V roce 1938 se s manželkou vydal na stipendijní pobyt na Harvardovu observatoř v americkém Cambridge. Na lodi jej však zastihla zpráva o mnichovské dohodě, a tak se rozhodl setrvat v USA. +more Zde pracoval pod vedením Harlowa Shapleyho (1885-1972) na problematice světelných křivek dvojhvězd. Od roku 1942 se také zabýval na Massachusettském technologickém institutu (MIT) problematikou balistiky a aerodynamiky pro americkou armádu a námořnictvo. Na těchto projektech v rámci problémů numerické matematiky spolupracoval též s Norbertem Wienerem (1894-1964).

V roce 1947 získal od rektora Univerzity Karlovy Bohumila Bydžovského (1880-1960) nabídku vést katedru astronomie v Praze, ale kvůli vítěznému únoru 1948 jednání ztroskotala. V létech 1946 až 1950 publikoval své nejdůležitější práce z oboru zákrytových dvojhvězd, v nichž ukázal, že těsné dvojhvězdy nemohou mít sférický tvar, ale že jsou deformovány do tvaru protáhlých kapek, jež jsou matematicky popsány tzv. +more Rocheovými ekvipotenciálními plochami, neboli Rocheovými laloky. Tyto studie by nebyly možné bez rozsáhlého výzkumu v oblasti numerické matematiky, ve které se Kopal stal rovněž světově proslulým odborníkem. Od roku 1948 Kopal vedl nově ustanovenou komisi pro fotometrické dvojhvězdy při Mezinárodní astronomické unii (IAU). V roce 1951 přijal Kopal nabídku prof. Finlay Freundlicha vést nově zřízenou katedru astronomie na univerzitě v Manchesteru (k univerzitě patřila též radioastronomická observatoř v Jodrell Bank s tehdy největším radioteleskopem světa). Roku 1958 navázal Kopal spolupráci s NASA (stal se externím pracovníkem Laboratoře pro tryskový pohon (JPL)) při výzkumu Měsíce, který probíhal při přípravě pilotovaných letů na měsíční povrch. Kopalův příspěvek k mapování Měsíce a přípravě misí Apollo byl tak významný, že po skončení programu Apollo dostal prof. Kopal darem měsíční prach, který pak vysypal na hrobě Julese Verna v Amiensu.

V roce 1967 navštívil prof. Kopal Prahu u příležitosti XIII. +more sjezdu Mezinárodní astronomické unie (IAU) (mimo jiné zde v katedrále svatého Víta provdal svou dceru Zdeňku) a zúčastnil se slavnostního zprovoznění dvoumetrového dalekohledu v astronomické observatoři Ondřejov, o jehož výstavbu se zasazoval. Po sovětské invazi v roce 1968 se mu však dveře do vlasti uzavřely. I nadále se věnoval výchově studentů z celého světa (ovlivnil např. prof. Miroslava Plavce a prof. Petra Harmance). V roce 1981 odešel formálně do důchodu - začal sepisovat své paměti a po sametové revoluci opět navštěvoval rodnou zemi (naposledy navštívil Prahu v roce 1992). Profesor Kopal zemřel 23. června 1993 ve Wilmslow nedaleko Manchesteru. Je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově po boku ostatních českých velikánů vědy a umění. V souladu s poslední vůlí byl odborný archiv prof. Kopala (včetně např. snímků Měsíce z přípravy letu Apollo) uložen v městském archivu v Litomyšli.

Vědecké ceny a ocenění

Získal čestné doktoráty na univerzitách v polském Krakově (1974) a v řeckém Patrasu (1974). Byl zvolen čestným členem České astronomické společnosti (1967) a astronomických společností v Liverpoolu, Salfordu a Manchesteru. +more Manchesterská astronomická společnost navíc pořádá na jeho paměť každoroční slavnostní Kopalovu přednášku. Roku 2007 následovala jejího příkladu i Česká astronomická společnost a ustanovila slavnostní Kopalovu přednášku jako formu ocenění významných astronomů. V roce 1976 se stal zahraničním členem Řecké akademie věd v Aténách a od roku 1978 byl čestným občanem města Delf. Čestné občanství mu rovněž udělilo i rodné město Litomyšl v roce 1991. V Československu byl rovněž oceněn zlatou medailí Československé akademie věd v roce 1968 a stříbrnou medailí Univerzity Karlovy v roce 1991.

Po skončení mise Apollo byl jmenován mezi 100 lidmi, které se nejvíce zasloužili o přistání na Měsíci. Díky tomu dostal ampulku s měsíčním prachem, kterou vysypal na hrob Julese Verna ve francouzském Amiens.

Publikační činnost

Autor a spoluautor více než 400 vědeckých prací (z čehož více než 80 prací spadá do oblasti matematiky), 25 vědeckých monografií a editor 20 sborníků převážně z oblasti astronomie, astrofyziky a numerické matematiky. Zakladatel a editor vědeckých časopisů Icarus (1962), Astrophysics and Space Science (1968) a The Moon and the Planets. +more Ve své publikační činnosti neopomíjel ani popularizaci astronomie.

Monografie

Zdeněk Kopal: An introduction to the study of eclipsing variables. Harvard University Press, Cambridge (MA) 1946. +more * Zdeněk Kopal: Close binary systems. Chapman & Hall, London 1959. * Zdeněk Kopal: The moon. Our nearest celestial neighbour. Chapman & Hall, London 1960. * Zdeněk Kopal, Josef Klepešta, Thomas W. Rockham: Photographic atlas of the moon. Academic Press, New York 1965. * Zdeněk Kopal: Telescopes in space. Hart Publishers Co. , New York 1970. * Zdeněk Kopal: A new photographic atlas of the moon. Hale, London 1971. * Zdeněk Kopal: Physics and astronomy of the moon. Academic Press, New York 1971. * Zdeněk Kopal: Man and his universe. William Morrow, New York 1972. * Zdeněk Kopal: Zpráva o vesmíru. Mladá fronta, Praha 1976. * Zdeněk Kopal: Dynamics of close binary systems. Reidel, Dordrecht 1978. * Zdeněk Kopal: Language of stars - a discourse on the theory of the light changes eclipsing variables. Reidel, Dordrecht 1979. * Zdeněk Kopal: The realm of the terrestrial planets. John Wiley, New York 1979. * Zdeněk Kopal: [url=https://books. google. com/books. id=zUk4DwAAQBAJ]Of stars and men: Reminiscences of an astronomer. [/url] Adam Hilger, Bristol 1986. * Zdeněk Kopal: Vesmírní sousedé naší planety. Academia, Praha 1987. * Zdeněk Kopal: The Roche problem. The Roche problem and its significance for double-star astronomy. Kluwer, Dordrecht 1989. * Zdeněk Kopal: Mathematical theory of stellar eclipses. Kluwer, Dordrecht 1990. * Zdeněk Kopal: O hvězdách a lidech. Mladá fronta, Praha 1991.

Planetka Kopal

Planetku Kopal (2628) objevil roku 1978 S. J. +more Bus na observatoři Siding Springs v Austrálii a objev o rok později potvrdila E. F. Helinová na Observatoři Mount Palomar. (Planetka nesla provizorní označení 1979 MS8. ) Oficiální zdůvodnění pojmenování planetky zní: „Pojmenována na počest astronoma Zdeňka Kopala (1914-1993), jenž se narodil v Čechách a působil jako vedoucí katedry astronomie Victoria University v Manchesteru v letech 1951-1981. Kopal byl světovou autoritou ve výzkumu zákrytových proměnných hvězd, Měsíce a terestrických planet a hrál vůdčí roli při výzkumech Měsíce a v programu podporovaném organizací NASA. Jméno navrhla E. Helinová a návrh podpořil E. M. Shoemaker. “.

Planetka Kopal (2628) obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem ve vzdálenosti 2,9 astronomické jednotky (velká poloosa a = 2,9053922 AU; numerická excentricita e = 0,1534055; sklon dráhy i = 1,33327°, absolutní magnituda = 12,7) s oběžnou dobou 4,954 roku.

Biografie

Jiří Grygar: Astronom Zdeněk Kopal, v Učenci očima kolegů a žáků, František Šmahel (editor). Academia, Praha 2004, str. +more 7-17. * Zdeněk Kopal: O hvězdách a lidech. Mladá fronta, Praha 1991. * Alena Šolcová a Michal Křížek: Numerický matematik a astronom Zdeněk Kopal. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 49, no. 3, (2004) 244-257. * Josef Říman a kol. : Malá československá encyklopedie III. Academia, Praha 1986, str. 522. * Jozef Tremko a kol. : Encyklopédia astronómie. Obzor, Bratislava 1987, str. 291. * Všeobecná encyklopedie 2 (g/l). Nakladatelský dům OP Diderot, Praha 1998, str. 507.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20110216010013/http://www. litomysl. cz/zdenekkopal/]Vzpomínková konference „O hvězdách a lidech“[/url] - duben 2004, Litomyšl * [url=http://www. astro. cz/spolecnost/oceneni-cas/kopalova-prednaska. html]Kopalova přednáška[/url] - ocenění ČAS, udělované od roku 2007 za významné vědecké výsledky zveřejněné ve světovém tisku * [url=http://www. journals. elsevier. com/icarus/]Vědecký časopis Icarus[/url] * [url=http://link. springer. com/journal/10509]Vědecký časopis Astrophysics and Space Science[/url] * [url=http://link. springer. com/journal/11038]Vědecký časopis Earth, Moon, and Planets[/url].

Kategorie:Narození 1914 Kategorie:Úmrtí 1993 Kategorie:Muži Kategorie:Čeští astronomové Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Narození 4. +more dubna Kategorie:Úmrtí 23. června Kategorie:Narození v Litomyšli Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Jagellonské univerzity Kategorie:Čestní občané města Litomyšl.