Zdeněk Němeček (spisovatel)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores
...

Život

Mládí a studia

Narodil se v rodině trafikanta (nájemce prodeje c. k. +more tabáku) v Josefově Aloise Němečka a jeho manželky Antonie, rozené Uhlířové. Při křtu dostal jméno Sydonius Vácslav (s poznámkou v matrice „česky Zdeněk“). V Hradci Králové vystudoval nižší gymnázium a ve studiu pokračoval na obchodní akademii, na které maturoval roku 1912. Poté absolvoval jednoroční kurs při exportní obchodní akademii ve Vídni.

Pobyt v Rusku a návrat do vlasti

Po krátké předchozí praxi v Hamburku a Terstu nastoupil roku 1910(. ) v moskevské filiálce firmy Laurin a Klement. +more Ihned po vypuknutí války se přihlásil do České družiny, předchůdce ruských československých legií. V Moskvě absolvoval vyšší vojenskou školu, po službě v ruském armádním 24. pluku se v roce 1917 připojil k československým legiím. V nich působil do 31. 12. 1919 a opustil v hodnosti poručíka; po návratu do vlasti byl povýšen na nadporučíka. Po návratu do vlasti získal hodnost nadporučíka ruských legií.

V diplomatických službách Československa

V Československu pracoval krátce jako spojovací důstojník kontrolní spojenecké komise dozírající na dělení Těšínska. Od listopadu 1920 působil na ministerstvu zahraničních věcí. +more (Domluvil se rusky, německy, francouzsky, italsky, polsky a anglicky. ) V letech 1922-1923 zastával funkci konzulárního atašé v Norimberku, jako konzul či vicekonzul pracoval v New Yorku (1926-1929), Marseille (1932-1936). Ve Španělsku pobýval v letech 1937-1939, nejprve jako legační tajemník v Madridu, do roku1938 chargé d'affaires v Barceloně. Ze Španělska přispíval sloupky do Lidových novin. Navštívil též střední Ameriku a západní Afriku, zahraniční pobyty inspirovaly většinu jeho literárního díla.

Odbojář za německé okupace

Po obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem se od srpna 1939 stal úředníkem Národní a univerzitní knihovny v Praze, v roce 1941 odešel do penze. Zákaz publikování ho postihnul v roce 1942. +more V penzi často pobýval v Ratajích nad Sázavou.

Do odboje se Zdeněk Němeček zapojil ihned po 15. březnu 1939, kdy vykonal čtrnáctidenní cestu do Francie. +more Z cesty přivezl především informaci, že pro odchod československých občanů nejsou prozatím v zahraničí vytvořeny podmínky, s výjimkou letců a osob jednotlivě jmenovaných. Spolu s Rudolfem Jílovským a Antonínem Srbou zajišťovali spojení s československým exilem.

Od konce roku 1941 spolupracoval s ilegální zpravodajskou skupinou Parsifal, ve které pracovali např. Arnošt Heidrich, hrabě Jindřich Kolowrat-Krakowský, Leopold Chmela, malíř Otakar Mrkvička a filmař Josef Holman. +more Skupina Parcifal byla napojena na čsl. exilovou vládu v Londýně a Zdeněk Němeček v ní aktivně působil až do 22. února 1945, kdy ho gestapo zatklo. Do konce okupace byl vězněn ve věznici gestapa v Praze na Pankráci.

Po 2. světové válce

Po druhé světové válce se stal vyslancem v Dánsku. (Tisk z roku 1946 zaznamenal historku z Kodaně, ve které se Němeček zasloužil o navrácení mistrovského violoncella ukradeného českému virtuosovi. +more) Když se mu v roce 1948 podařilo, že rodina vycestovala za ním, všichni emigrovali do Kanady. V roce 1951 získal místo ve Svobodné Evropě a rodina se přestěhovala do New Yorku.

Při příležitost vydání slovinského překladu jeho knihy cestoval v roce 1957 do Lublaně. Během cesty v Mnichově náhle zemřel.

V roce 1993 byly jeho ostatky převezeny z New Yorku na Vyšehradský hřbitov v Praze.

Rodinný život

V roce 1925 se Zdeněk Němeček oženil s Annou Alexejevnou Korovjakovskou, ruskou emigrantkou pocházející ze šlechtické rodiny. Jejich dcera Olga se narodila v USA, v 50. +more letech 20. století provdala za bývalého tajemníka Huberta Ripky doktora Viléma Brzoráda. Olga Brzorádová své vzpomínky zaznamenala v textu Vzpomínky na mého otce Zdeňka Němečka.

Posmrtné ocenění

Zdeněk Němeček je čestný člen PEN Clubu a Společnosti pro vědy a umění * V roce 1992 obdržel Zdeněk Němeček Řád Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy in memoriam * V roce 1999 byla Zdeňku Němečkovi odhalena pamětní deska v Ratajích nad Sázavou, na domě, kde pobýval

Dílo

Návrh scény pro hru Most, Stavovské divadlo 1938, návrh Fr. +more Tröster Ve svých románech uplatňoval zkušenosti z diplomatických služeb, zajímal se o problematiku vystěhovalectví.

Příspěvky do periodik

Přispíval do řady periodik, např. Lidové noviny či Přítomnost

Knižní vydání

Legionářské novely (Praha, Památník odboje, 1920 a 1922) * Západoindický deník (v Praze, Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1929) * New York: zamlženo (tragické osudy českých řemeslníků v New Yorku na pozadí války, Praha, Družstevní práce, 1932 a Sfinx, Bohumil Janda, 1934) * Na západ od Panonie (román, líčí podmínky rusínských a slovinských havířů ve Francii, Praha, Sfinx, Bohumil Janda, 1935, 1936, 1940, 1941, 1945, 1946) * Kátinka (Praha, Sfinx, B. Janda, 1936; Josefov, Fr. +more Večeřa, ilustroval Karel Müller, 1945) * Vějíř z poledníků (Praha, Evropský literární klub, 1937; Sfinx, Bohumil Janda, 1940, 1941, 1948) * Dopisy ze Senegambie (v Praze, Fr. Borový, 1938 a V Brně, Lidové noviny, 1938) * Ďábel mluví španělsky (román ze španělské občanské války, V Brně, Lidové noviny, 1939; Praha, Sfinx (B. Janda), 1939, 1940, 1948) * Ostrovy smaragdového růžence (západoindický deník, Praha, Sfinx, Bohumil Janda, 1940, 1941, 1948) * Po povídce (autoři František Kožík, Zdeněk Němeček -povídka Na otrokářské lodi ze sbírky Vějíř z poledníků, Miloslav Fábera; upravil a původními litografiemi vyzdobil Emil Kotrba; V Praze, Klub 777 bibliofilů, 1941) * Evropská kantiléna (V Brně, Svobodné noviny, 1945; Praha, Sfinx, Bohumil Janda, 1946, ilustroval Cyril Bouda) * Islandské dopisy' (cestopis o poválečném Islandu psaný formou dopisů příbuzným a přátelům, s fotografiemi autora, V Praze, Nakladatelství ELKu, 1948) * Chanson triste ; O dvou Janech (Praha, Karel Synek, 1948).

Česká vydání v zahraničí

Tvrdá země (New York, C S Publishing Co, mezi 1955 a 1965) * Stín a jiné povídky (Lund : Sklizeň svobodné tvorby, 1957) * Bloudění v exilu (úvod Ferdinand Peroutka; ilustr. a obálka Dorian Destenay, Lund, Sklizeň svobodné tvorby, 1958) * Ďábel mluví španělsky (Zürich, Konfrontation, 1974) * Xenia (Zürich, Gute Schriften, 1975)

Posmrtná vydání v Československu a v ČR

New York - zamlženo (doslov napsal Jiří Opelík; Praha, Československý spisovatel, 1969) * New York - Zamlženo (komentář Vladimír Papoušek a Milan David, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2007) * Tvrdá země (závěrečnou studii napsal Vladimír Papoušek, Praha, Torst, 2008)

Divadelní hry

Primus tropicus (Veselohra o třech dějstvích, Praha, F. Švejda, 1925) * Zač lidský život. +more (hra o 4 jednáních, V Praze, A. Neubert, 1936) premiéra 23. 10. 1936 ve Stavovském divadle * Most (hra o třech jednáních s předehrou a dohrou, V Praze, A. Neubert, 1938); premiéra 15. 1. 1938 ve Stavovském divadle * Balada o Kátince (dramatická báseň o sedmi obrazech, Praha, Fr. Borový, 1940) * Rukopis času (hra o šesti obrazech, V Praze, A. Neubert, 1945, 1947) * Penězokaz (hra o pěti jednáních, V Praze, A. Neubert, 1946) premiéra 13. 4. 1946 ve Stavovském divadle.

Filmografie

Zdeněk Němeček napsal texty písní z filmů: * Modrý závoj (1941, režie Jan Alfréd Hofman, hl. role Vlasta Matulová) * Bláhový sen (1943, režie Jan Alfréd Hofman, hl. +more role Nataša Gollová) Ostatní: * Zajatý (Filmový scénosled podle povídky Zdeňka Němečka napsal Miroslav Rutte, Praha, Státní výroba celovečerních filmů, výrobní skupina Karel Feix, 1946).

Zajímavost

V povídce Berberský autobus, která vyšla v roce 1941 v souboru povídek různých autorů Dvanáct poutí světem popsal Zdeněk Němeček příběh českého řidiče Roberta Jaroška, který založil a provozoval v Maroku autobusovou linku na trase Marakeš-Mogador (As-Sawíra).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top