Ze světa lesních samot

Román Ze světa lesních samot napsal Karel Klostermann pro revue Osvěta, ve které vycházel od června 1891. Jde o první román volného „šumavského“ cyklu. Knižně vyšel roku 1894 (někdy uváděn i rok 1892) a byl kladně přijat kritikou a především i čtenáři. Příčinu této oblíbenosti je možné vidět v Klostermannově specializaci na kraj, který dobře znal a který ještě žádným autorem nebyl zpracován:

Rozbor románu

Místo a čas

Časoprostorově je děj zasazen do Pürstlinku (česky Březník) šedesátých let 19. století. +more Samotný Březník leží jihovýchodně od Železné Rudy, při hranicích s Bavorskem. V oněch dobách k místní myslivně nevedla přes pralesy a močály žádná silnice.

Nesmiřitelná příroda a obtížné životní podmínky na Pürstlinku silně formovaly charakter postav románu. Ty, jejichž původ klade autor do těchto krajin (rodina hajného Vavrucha, revírník Malý a další), jsou zvyklé odloučenosti od civilizace a prázdnotě života na samotě. +more Postavy, které na Šumavu přicházejí z jiných končin (revírník Kořán a jeho manželka, příručí Svijanský a jeho kolega Bártovec, finančníci, lesníci a další), se s místními podmínkami vyrovnávají obtížně.

Děj

K revírníku Kořánovi přijíždí na lesní samotu do Pürstlinku mladý lesnický příručí Karel Svijanský. Seznamuje se s drsným krajem i drsnými mravy jeho obyvatel. +more Brzy se zamiluje do Katy, půvabné dcery hajného Vavrucha, přestože ho Kořán upozorňuje, že nerovný vztah s nevzdělanou prostou dívkou pro něho nemá žádnou perspektivu. Svijanský se ji marně pokouší vzdělávat, aby ji vyzvedl na svou úroveň, ale zůstává s ní pro její půvab a dobré srdce.

V prostředí hlubokých lesů, samorostlých, neotesaných venkovanů a naprostého odříznutí od civilizace v dlouhých, nudných zimách velmi trpí Kořánova mladá žena, která ho dokonce na čas opouští. Přesvědčuje ho, aby se nechal přeložit jinam.

Kromě obvyklých lesnických prací revírník a hajný Vavruch bojují též s pytláky, kterých obávaný hajný v minulosti již několik po lesích zastřelil. Při jednom zátahu na pytláky je Kořán těžce raněn a Svijanský následně jednoho z nich v sebeobraně postřelí. +more Je sice soudem zproštěn viny, kvůli hrozící pomstě zbytku pytlácké tlupy je ale nucen Pürstlink opustit. Kořán je po uzdravení přeložen ze Šumavy na Chýnovsko, což velmi přivítá on i jeho žena.

Starý prales je v závěru zničen vichřicí, v polomech začíná kůrovcová kalamita. Když se po letech Svijanský, nově již revírník v Krumlově, vrací pro Katy, jíž slíbil sňatek, zjišťuje, že se mezitím provdala do Bavorska a hajný již před časem zemřel; k tomuto krásnému, ale nehostinnému místu jej tak už nic nepoutá.

Historie textu

Geneze

Po své české prvotině, kterou byla povídka Rychtářův syn (s podtitulem Ze šumavského života) a která vycházela v prvních dvou číslech Osvěty roku 1891, se Klostermann rozhodl napsat rozměrnější dílo, novelu. Práci na ní započal na konci roku 1890 a sliboval redaktoru Osvěty Václavu Vlčkovi, že ji dokončí a jemu zašle „nanejdéle do polovice ledna“. +more Zamýšlená novela se ale Klostermannovi proměnila v román, a tak dodal redaktorovi rukopis až v květnu 1891. Spěch, v němž dokončil a předal k tisku svou románovou prvotinu, může být příčinou její slabší stylistické a jazykové propracovanosti. V knižním vydání navíc ponechal volnou ruku „brusičskému nakladatelskému oprávci“ a další vydání nijak nerevidoval. Příčinou mohl být Klostermannův pohled na jednou napsaný text jako na uzavřené vyprávění, stejně jako povahová ústupnost, s níž nechával jiné zasahovat do svého díla. Vzhledem k tíživým finančním poměrům vždy po dokončení díla započal práci na dalším.

Bez zajímavosti není, že jisté změny oproti rukopisu prosadil právě redaktor Václav Vlček. Šlo především o nemanželské dítě, které zplodili Katy a Svijanský v prvotní verzi románu. +more Vlček se zřejmě obával, že čtenáře Osvěty by něco takového přespříliš pobouřilo. Toto dítě tedy z příběhu zmizelo.

Vydání

Dle bibliografické publikace Karel Klostermann (1848-1923) : Soupis díla vyšel román Ze světa lesních samot v následujících vydáních: * časopisecky: *# *# (Ve dvou částech: začátek 27. 2. +more 1964, dokončení 15. 9. 1964) * knižně: *# (Spisy, sv. 1) *# Druhé vydání nezjištěno *# *# *# *# *# *# *# *# *# *# (Vybrané spisy Karla Klostermanna, sv. 1) *# (Česká klasická próza) *# *# (Slunovrat. Velká řada, sv. 34) *# (Česká knižnice) *# (Česká knižnice) *#.

Film

V roce 1933 natočil podle Klostermannova románu stejnojmenný film režisér Miroslav Josef Krňanský.

Rozhlas

V roce 1983 byla kniha zpracována jako dvanáctidílná dramatizovaná četba na pokračování v Československém rozhlasu. Hráli Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Václav Kaňkovský, Jiří Hromada, Ludmila Roubíková, Pavel Soukup, Jan Faltýnek, Vladimír Krška, Jiří Váchal a další. +more Režii měla Jana Bezdíčková.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://kramerius5. nkp. +morecz/search. accessibility=public&q=ze%20sv%C4%9Bta%20lesn%C3%ADch%20samot&sort=alphabetical&authors=Klostermann,%20Karel]Online dostupná vydání románu Ze světa lesních samot[/url] v digitální knihovně Kramerius NK ČR.

Kategorie:Knihy z roku 1891 Kategorie:České romány Kategorie:Díla Karla Klostermanna Kategorie:Modrava