Karel Klostermann

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Hrob Karla Klostermanna na ústředním hřbitově v Plzni Karel Faustin Klostermann [klostrman], též pseudonymy Faustin, Doubravský (13. února 1848 Haag am Hausruck, - 16. července 1923 Štěkeň) byl český spisovatel německé národnosti s regionálním zaměřením na oblast Šumavy, Pošumaví a Šumavského Podlesí. Byl představitelem realismu v literatuře a tzv. venkovské prózy. Jeho sebrané spisy obsáhly přes čtyřicet svazků románů, povídek, črt, fejetonů a skic, i část soustavných pamětí.

...
...

Život

Dětství

+moreMUDr. Josef. Klostermann. Kaple. Hurka(Prasily). jpg|náhled|Pamětní_deska_MUDr. _Josefa_Klostermanna_v_Hůrka_(Prášily)'>Hůrkách Srní.

Karel Klostermann se narodil 13. +more února 1848 v hornorakouské obci Haag am Hausruck. Toto datum pochází z matriky narozených. Některé literárně-historické publikace i jiné zdroje jako datum Klostermannova narození uvádí mylně 15. únor. ) Narodil se v rodině lékaře Josefa Klostermanna ( 12. ledna 1814 - 12. listopadu 1875) a Charlotty (Karoliny) Hauerové (* 29. březen 1822 - † 23. září 1903), původem ze sklářské rodiny Abélé, a byl pokřtěn jako Karel Faustin. Zde je možné hledat původ pseudonymu, pod nímž publikoval část své tvorby. Karel byl nejstarším z deseti sourozenců, kteří se dožili dospělosti (pěti chlapců a pěti dívek), dva starší sourozenci zemřeli v dětském věku ještě před Karlovým narozením.

V Haagu se Klostermannovým příliš nedařilo, a tak se koncem května 1849 přestěhovali do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. Tou dobou byla na světě už i Růžena, Karlova sestra, která mu byla po celý život velkou oporou. +more Po příchodu do Sušice najmuli Klostermannovi chůvu Sabinu, která Karlovi byla druhou matkou, a to až do pozdního věku. Začátkem roku 1854 byl Josef Klostermann povolán říšským knížetem Gustavem Joachimem Lambergem, majitelem panství mj. v Žichovicích pod hradem Rabím, za panského lékaře. Dětství trávil Klostermann bez dozoru, otec mu dopřával volnost „nemaje zbytečné úzkostlivosti o zdraví dítěte“. Pobýval u pasáčků, u nichž patrně pojal v celoživotní lásku zvířata všeho druhu. Svá mladá léta strávil tedy Klostermann především v Žichovicích a Štěkni. V letech 1855-1857 navštěvoval školu ve Stříbrných Horách (do té doby ho doma vzdělávala jeho matka). Na zdejšího učitele Petra Šafránka vzpomíná v autobiografii Červánky mého mládí.

Studia

Gymnaziální studia konal nejprve rok v Písku (1857-1858), následně v Klatovech (1858-1861, češtinu ho zde vyučoval Alois Vojtěch Šmilovský) a ukončil je opět v Písku (1861-1865). Klostermannův otec si přál, aby ho syn ve vysokoškolských studiích následoval, což Karel skutečně učinil. +more Svá studia medicíny ve Vídni (1865-1869) však nedokončil a v roce 1870 se stal na dva roky soukromým vychovatelem v Žamberku.

Dospělost

Ze Žamberku putoval roku 1872 zpět do Vídně, kde nastoupil do redakce vídeňského časopisu s pročeským zaměřením Wanderer. Toto místo mu zajistil univerzitní profesor Eduard Albert, rodák ze Žamberka a taktéž student vídeňské medicíny (promoval 1867). +more Klostermann patřil společně s T. G. Masarykem či F. L. Riegrem mezi Albertovy přátele, kteří se od 90. let scházeli v Albertově žamberské vile.

Hned v dalším roce (1873) bylo ovšem vydávání časopisu Wanderer z finančních důvodů zastaveno a Klostermann přijal jako provizorium místo suplenta na německé reálce v Plzni, kde vyučoval němčinu a francouzštinu až do roku 1908 (od r. 1878 už jako profesor).

Po dvou letech svého působení ve školství (1875) se oženil. Roku 1898 ovdověl a téhož roku se oženil podruhé. +more Jeho ženou se stala zámožná vdova po továrníkovi, což ho finančně zajistilo až do konce života. Zemřel na rozedmu plic 16. července 1923 na zámku ve Štěkni u Strakonic.

Klostermann měl ohromující jazykové nadání. Za svých studií ve Vídni a během svého pobytu v Žamberku se zdokonaloval ve francouzštině, italštině, ruštině, španělštině, srbochorvatštině, angličtině, rumunštině a polštině.

Působení na národnostním rozhraní

Klostermannovo působení na národnostním rozhraní nebylo za postupujících nacionálních třenic bez obtíží. Protože sám pocházel z německo-českého prostředí, vnímal Šumavu jako společný domov obou národů a její budoucnost viděl v součinnosti Čechů a Němců. +more Svou angažovanost ve prospěch Čechů vysvětloval jako potřebu pomáhat menšímu národu, který se chce povznést, a to ve spolupráci s jinými národy, nikoliv na jejich úkor.

Podpora českého obrození však Klostermanna nikdy nedovedla k protiněmeckému smýšlení. Snažil se naopak o vzájemné porozumění mezi česky a německy mluvícími obyvateli Čech, které byly jeho milovanou vlastí. +more V korespondenci z doby jeho studia ve Vídni jsou patrné určité rozepře, které „pročeský“ Karel Klostermann vedl se svým německy cítícím otcem.

Dílo

Klostermann ve svých začátcích vycházel z dokumentárně pojatého fejetonu a cestopisné črty, v nichž s citem mísil spisovný jazyk a místní nářečí. Své německy psané črty a cykly fejetonů uveřejňoval např. +more ve staročeském časopise Politik (cyklus črt Heiteres und Trauriges aus dem Böhmerwalde, 1885-1886, česky Veselé i smutné obrázky ze Šumavy). Do tohoto německy psaného listu vycházejícího v Čechách Klostermann přispíval dlouhá léta (od r. 1872).

Zralý vypravěč (naplno se začal literatuře věnovat až jako čtyřicátník) znalý Šumavy byl zajímavým pro českou kulturní politiku +more_století'>osmdesátých let, která stála o hlubší kulturní zapojení Šumavy do Čech. Klostermann tak začal spolupracovat s českými časopisy, v nichž pak na pokračování vycházely jeho romány a povídky (nejedna z nich přitom byla přepracováním autorovy německy psané črty). Přestože nepřestával přispívat do německy psaných listů, věnoval se po r. 1890 převážně českým čtenářům.

Klostermannovi se v jeho románech a povídkách podařilo mistrně vystihnout život a tradice šumavských obyvatel i těsnou souvislost mezi člověkem a přírodou. Ve svých povídkách se zaměřil na zachycení typického životního stylu a obživy obyvatel Šumavy (dřevorubců či tzv. +more světáků) a fenoménu světáctví, který byl na Podlesí velmi rozšířený. Velikou pozornost přitom věnoval proměnám, kterými Šumava a její obyvatele prošli, ať už šlo o rozpad tradiční rodiny, příchod podnikatelského živlu spojeného na jedné straně s velkým majetkem, na druhé s krizí tradičních řemesel, nebo o ničivou vichřici, která Šumavu postihla 27. října 1870 (srov. ).

Karel Klostermann bydlíval několik prázdnin v Bohumilicích. Často navštěvoval zdejší faru a přivedl sem také hudební skladatele a sběratele písní. +more Zde Klostermann napsal Strýčka z nebe, ale i několik dalších svých prací. Do několika povídek uvedl i zdejší občany a zvláště faráře Hanžla, jehož pohřeb zvěčnil ve svém románu Ecce Homo. V povídce „Přeletěl stín“ ze sbírky „Odyssea soudního sluhy,“ který se odehrává v hospodě u Staňků, uvádí do děje obchodníka Kalčíka, ale popisuje i záchranu hořícího lesa Na Stráni.  .

Kritika devadesátých let 19. století, v čele s F. +more X. Šaldou a J. Vodákem, však Klostermannovo dílo příliš neuznávala. Označovala ho za plochého, příliš popisného.

Jako souborné vydání vycházely na začátku 20. +more století Spisy Karla Klostermanna. Zatímco Ottův slovník naučný zmiňuje v této souvislosti 35 svazků vycházejících od roku 1894, Lexikon české literatury představuje Spisy Karla Klostermanna jako soubor 38 svazků z let 1904-1928 a autoři publikace Karel Klostermann: Personální bibliografie dokonce jako soubor 40 svazků, které vycházely 1904-1941. Druhé vydání Spisů z let 1919-1934 nebylo dokončeno (pouze 23 svazků), třetí vydání (1940-1941) se skládá ze svazků dvaceti. Druhým souborným vydáním byly Vybrané spisy (1956-1959, 6 svazků).

V roce Klostermannovy smrti (1923) je publikován první výbor z jeho díla (Klostermann mládeži). V následujících šedesáti letech pak vychází dalších 7 výborů, např. +more Paní Meluzina (1946), Drobné povídky (1959) či Lístky ze šumavské epopeje (1983).

Karel Klostermann se okrajově věnoval také překladatelské činnosti. Přeložil knihu Manžel (1896) spisovatelky italského romantismu Bruno Speraniové a je podepsán i pod překladem historického dramatu Maurice Maeterlincka Monna Vanna (1905).

Klostermann také sepsal do výročních zpráv (1875, 1878) plzeňské reálky, kde vyučoval, dva odborné články o francouzštině. Mezi odborné texty je řazena i jeho předmluva ke knize Leopolda Zeithammera s názvem Land und Leute des Böhmerwaldes (1880).

Literární pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví pod číslem 342.

Seznam knižně vydaných děl

Česky psaná

%"%" v | * Ze světa lesních samot (1894) - román , volnou filmovou adaptaci natočil r. 1933 Miroslav Josef Krňanský * V ráji šumavském (1893) - román * Za štěstím (1895) - román, ze života vídeňských Čechů * V srdci šumavských hvozdů (1896) - prózy * Skláři (1896 nebo 1897) - nejprve 1893 vydáni časopisecky pod názvem Majitel hutí, z tohoto důvodu některé publikace zasazují Skláře už do tohoto roku (1893). +more * Hostinný dům (1896 nebo 1898 nebo 1900) - román * Domek v Polední ulici (1898) - prózy * Kam spějí děti (1901) - román * Bílý samum (1903) - prózy * Světák z Podlesí (1905) - román * Ve světlech a stínech Bábelu (1907) - prózy * Ze šumavského Podlesí (1908) - prózy * Pošumavské rhapsodie (1908) - prózy * Urvané listy (1908) - prózy * Mlhy na Blatech (1909) - tuto románovou kroniku r. 1943 zfilmoval František Čáp * Z dobrého srdce (1909) - prózy * Odyssea soudního sluhy (1910) - próza * Snímky lidí a věcí (1910) - prózy * Robinson na Otavě (1911) - prózy pro mládež * Jiříčkův zimní výlet (1911) - próza pro mládež%" v | * Suplent 1-4 (1913-1914) - román o životě profesorů a žáků pražského gymnázia, dobové svědectví o bídných poměrech ve starém rakouském školství * Žichovičtí půlpáni (1914) - próza * Vypovězen (1914) - próza * Mrtví se nevracejí (1915) - prózy * Ecce homo. (1915) - román * Pozdní láska 1,2 (1919) - román * Zmizelá osada (bez datace, 1921 nebo 1922) - prózy * Dokonalý kavalír (bez datace, 1921) - prózy * Kulturní naléhavost (bez datace, 1921) - úvaha * Naléhavé kapitoly (1922) - próza * Na útěku (bez datace, 1923) - próza Posmrtně * Pan Zbyněk Bukvice na Čakanově 1-4 (1924) - román * Na horké půdě (1925) - prózy, překlad z něm. originálu * Šumavské povídky (1925) * Ze Šumavy - prózy * Prázdniny na Šumavě a jiné kresby (1926) - sebral Max Regal * Červánky mého mládí 1, 2 (1926) - vzpomínky * Z mého revíru (1928) - prózy * Dalčické panstvo (1928) - román
.

Německy psaná

Böhmerwaldskizzen (Šumavské črty, 1890, vlastním nákladem) - prózy, česky 1925 pod titulem Ze Šumavy * Aus Waldwildnissen: Ein Böhmerwaldroman (1897) * Eine Perle des Böhmerwaldes (1910) * Die Glasmeister (1922)

Posmrtné pocty

Javorníku * Klostermann byl jedním z iniciátorů stavby rozhledny na šumavském vrchu Javorník. +more Ta byla poprvé otevřena 28. srpna 1938 a nyní nese jméno Klostermannova rozhledna. * Ve městě Železná Ruda je po něm pojmenovaná základní škola a náměstí. * Rok 2008 byl vyhlášen jako „Rok oslav výročí Karla Klostermanna“ (v tomto roce uplynulo 160 let od Klostermannova narození a 85 let od jeho smrti). Při této příležitosti Pivovar Strakonice představil polotmavý ležák Klostermann. Česká pošta emitovala ke 160. výročí narození Karla Klostermanna poštovní známku s jeho portrétem. U Štěkeňského zámku byl představen Dub Karla Klostermanna. * Klostermannova studánka se nalézá ve střední části Moravském krasu . * Po Karlu Klostermannovi byl pojmenován do prosince roku 2018 pár vlaků R 628/R 629 na trase Plzeň - České Budějovice a zpět. * Jméno „Klostermann“ nese i planetka číslo 149728, která byla objevena na Kleti v rámci programu KLENOT v roce 2004.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top