Ze života hmyzu (opera)
Author
Albert FloresZe života hmyzu (v originále Zo života hmyzu) je poslední dokončená opera slovenského skladatele Jána Cikkera na vlastní libreto podle stejnojmenné hry bratří Karla a Josefa Čapků.
Vznik a charakteristika opery
Cikker napsal svou poslední dokončenou operu Ze života hmyzu (pozdější Antigóna zůstala torzem) v letech 1984-1986.
K volbě tématu při příležitosti premiéry napsal: „Je to hluboký námět, ve kterém by se člověk měl učit chápat a odpouštět. Nejkrásnějším pocitem pro autora opery je, když může jednoduchými, ale hluboce lidskými a skromnými prostředky vyslovit, že člověk není ubožák, pokud sám umí podat pomocnou ruku. +more Stojím v hluboké pokoře před zázraky lidského srdce, lidské radosti, lidské sounáležitosti. V této mé opeře jde právě o to. V podstatě je oslavou lidské dobroty a opovrhováním nelidskostí. Jako skladatel jsem se možná měnil, jako člověk jsem zůstal takový, jako při svých skladatelských i operních začátcích. Jestliže ve smyslu těchto mých myšlenek nová opera zarezonuje a zasáhne posluchače, budu spokojen. “.
Autor při přepracování textu hry na libreto zasahoval do textu jen minimálně, mírně krátil a škrtnul některé epizodní postavy ve třetím dějství (Posel, Generální ubytovatel, Novinář, Dobroděj). Ostatní postavy ze hry zůstávají, přičemž sbor vystupuje v úloze mravenců ve třetím dějství a jepic v epilogu Ještě více než ve hře samotné je v opeře autorským alter ego postava Tuláka, který utíká do přírody zklamán lidskou společností a v chování hmyzu vidí podobenství lidských nectností, zejména různých podob sobectví. +more Tulákovi patří také nejlyričtější pasáže opery, která má jinak konverzační a hudebně ryze deklamační podobu. Cikker se s ním výslovně ztotožňuje: „I v textu i v mojí hudbě jsem na straně tohoto Tuláka, dobráka, trochu slabocha, ale v jádru nesmírně čistého člověka. A takového ho přivádějí na scénu autoři hry - a ve službě jejich velké myšlence i já ve své opeře. “ Miloslav Blahynka vidí v Tulákovi „obraz apolitického hrdiny povzneseného nad všechnu hamižnost a kořistnictví všedního života“ a v tomto smyslu v něm vidí paralelu s hrabětem Pongráczem z předchozí Cikkerovy opery Obléhání Bystrice; jeho pohled na věčný koloběh života a závěrečný monolog zase připomenou Lesníka z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky.
Opera byla poprvé provedena 21. února 1987 ve Slovenském národním divadle. +more Dirigoval Viktor Málek, režii měl Branislav Kriška. Další inscenace dosud nejsou.
Osoby a první obsazení
osoba | hlasový obor | světová premiéra (21. /23. +more2. 1987) |
---|---|---|
Tulák | baryton | Juraj Hrubant / Ján Galla |
Pedant / Lumek | tenor | Pavol Gábor / Ivan Ožvát |
Iris | soprán | Marta Nitranová / Sidónia Gajdošová-Haljaková |
Clythia | mezzosoprán | Jitka Zerhauová / Jitka Saparová |
Félix | tenor | Miroslav Dvorský / Peter Oswald |
Viktor / Chrobák | bas | Rastislav Uhlár / Jozef Špaček |
Otakar | baryton | Róbert Szücs / Štefan Hudec |
Kukla | soprán | Ľudmila Braunová / Eva Antoličová |
Chrobáková | alt | Alena Michalidesová / Oľga Hanáková |
Jiný chrobák / Vojevůdce | tenor | Ľudovít Ludha / Arnold Judt |
Larvička | dětský soprán | Jaroslava Horniaková / Jana Pavlátková |
Cvrček | tenor | Miroslav Dvorský / Jozef Ábel |
Cvrčková | mezzosoprán | Anna Kľuková / Anna Czaková |
Parazit / Vynálezce | baryton / bas | Boris Šimanovský / Stanislav Beňačka |
Prvý inženýr | tenor | Gustáv Papp / Jozef Ábel / František Livora |
Druhý inženýr | tenor | Milan Kopačka / Pavol Gábor |
Slepý mravenec | baryton | Juraj Martvoň / Juraj Oniščenko |
Posel | mluvená úloha | Juraj Völgyi |
Hlas telegrafisty | mluvená úloha | Bohumil Grančič |
Dřevorubec | baryton | Juraj Martvoň / Stanislav Beňačka |
Tetka | alt | Oľga Hanáková / Alžbeta Beňačková |
Mravenci, jepice (sbor) | Mravenci, jepice (sbor) | Mravenci, jepice (sbor) |
Dirigent: | Dirigent: | Viktor Málek |
Režie: | Režie: | Branislav Kriška |
Scéna: | Scéna: | Ladislav Vychodil |
Kostýmy: | Kostýmy: | Helena Bezáková |
Děj opery
Děj opery - včetně členění na prolog, tři dějství a epilog - sleduje s jen drobnými změnami děj hry bratří Čapků (viz).