Zorka Černohorská

Technology

12 hours ago

Author

Ljubica Petrović-Njegoš, známá pod jménem Zorka (23. prosinec 1864 Cetinje - 16. březen 1890 Cetinje) byla černohorská princezna a nejstarší potomek černohorského knížete a později krále Nikoly I. Njegoše a jeho ženy, královny Mileny Vukotićové.

Byla členkou černohorské královské rodiny a dynastie Petrovićů-Njegošů. Sňatkem s +more_Karađorđević'>Petrem Alexandrem Karađorđevićem, budoucím srbským králem Petrem I. , se stala také členkou dynastie Karađorđevićů a srbskou korunní princeznou.

Život

Narodila se 23. prosince 1864 v královském paláci Nikoly I. +more v Cetinje, historickém hlavním městě Černé Hory. O šest dní později byla v Dajbabském klášteře pokřtěna na Ljubicu Milenu. Jejím kmotrem byl Michal III. , srbský kníže.

Před svatbou byla vzdělávána na dvoře ruského cara Alexandra II. +more, kde si ji oblíbila především carevna Marie Alexandrovna.

Manželství a děti

Dne 1. srpna 1883 se vdala za srbského korunního prince +more_Karađorđević'>Petra Karađorđeviće. Bohatý a velký svatební obřad proběhl v kostele řecké pravoslavné církve nedaleko Cetinje.

Zorka s Petrem měli celkem pět dětí: * Helena Karađorđević (4. listopadu 1884 - 16. +more října 1962] ∞ kníže Jan Konstantinovič Ruský (2 děti) * Milena (28. dubna 1886 - 21. prosince 1887) * Jiří Karađorđević (8. září 1887 - 17. říjen 1972) následník trůnu, nikdy však nevládl ∞ Radmila Radonjićová (bezdětný) * Alexandr I. Karađorđević (16. prosince 1888 - 19. října 1934) pozdější král Srbů, Chorvatů a Slovinců a král jugoslávský ∞ princezna Marie Rumunská (3 děti) * Andrej (*/† 16. březen 1890).

Smrt

Zemřela ve věku 25 let dne 16. března 1890 v Cetinje po porodu syna Andreje, jenž se narodil již mrtvý. +more Ze zoufalosti nechal její manžel Petr povolat doktory z Vídně, avšak již ji nebylo pomoci. Zemřela se slovy: "To ty budeš králem, Petře", jež patřily jejímu muži, který se králem opravdu později stal.

Byla pochována v chrámu sv. Jiří v srbském Topole. +more Svou smrtí byla ušetřena nepříjemných událostí, které později nastaly. Její nejstarší syn Jiří Karađorđević, dědic trůnu, byl donucen vzdát se svých práv korunního prince v důsledku záchvatu, v němž zabil svého sluhu, a později byl uvězněn. Její nejmladší syn Alexandr I. Karađorđević se stal králem Srbů, Chorvatů a Slovinců a pozdějším jugoslávským králem jako Alexandr I. Dne 9. října 1934 byl zabit, když na něj byl v Marseille spáchán atentát. Její otec Nikola I. Petrović-Njegoš byl sesazen z černohorského trůnu a musel i s královskou rodinou nucen odejít do exilu, zatímco byla Černá Hora spojena se Srbskem.