Záporožská Sič

Záporožská Sič (polsky Sicz Zaporoska, kozácky Запорозька Січ - Zaporoz'ka Sič, ukrajinštinou také Запорізька Січ, rusky Запорожская Сечь) je označení pro sič (kozáckou pevnost), sídlící na Dněpru v oblasti dnešní Kachovské přehrady. Slovo pochází z osekaných, zašpičatělých kůlů hradby, ohrady. Termín časem nabral význam občansko-politické organizace ukrajinského kozáctva v 16.-18. století. Sídlila zde správní jednotka, tzv. koš (tábor). Volil se zde košový ataman, který byl jedním z nejvyšších politických představitelů kozáků. Na siči vládla specifická forma demokracie.

+more6'>Bohdan Chmelnický Peřeje, prahy (ukrajinsky porohy, proto Záporožská) Dněpru poskytovaly siči efektivní ochranu před útokem nepřátel. Další zajímavostí bylo, že na sič měly zakázán vstup ženy. Uvedení ženy do siče bylo trestáno smrtí.

V roce 1649 byl založen Kozácký hetmanát, v historii první kozácký stát, hejtmanem Bohdanem Chmelnickým během jeho povstání probíhajícího letech 1648 až 1657. Samostatnost a existence tohoto státního útvaru končí roku 1764, kdy byl poražen Ruským impériem a zrušen +more_Veliká'>Kateřinou II.

Záporožská Sič vydržela až do roku 1775, kdy byla pevnost a území jí ovládané definitivně dobyto Ruskem. Zbylí kozáci utekli do delty Dunaje na území Osmanské říše, kde založili Zadunajskou Sič, která se stala jejím vazalem.