Cesko.wiki Archiv města Plzně
Author
Albert FloresArchiv města Plzně je samostatným odborem Úřadu správních agend Magistrátu města Plzně. Uchovává historické prameny k dějinám Plzně a Plzeňska.
Dějiny archivu
Dějiny archivu se dělí na několik období:
* 1295 (založení města Plzně) - začátek 19. století: postupný vznik městského archivu, období rozvoje a péče o archivní sbírky
* Začátek 19. století - 1879: doba úpadku archivu
* 1879-1948: městský archiv jako součást Městského muzea
* 1948-současnost: archiv jako samostatná instituce
Počátky plzeňského archivu jsou spojeny s úředními dokumenty města, které byly uchovávány už od vzniku města Plzně v roce 1295 v obecní truhle vedle kanceláře purkmistra. V období válečného nebezpečí byly uloženy do sklepení v kostele sv. +more Bartoloměje. O archiválie se starali radní písaři. K nejvýznamnějším patřil Mistr Šimon Plachý z Třebnice, Václav Rudolfi z Treuenfelsu a Jan Vodička.
Po třicetileté válce se nepořádek a chaos v městské správě odrazil i ve stavu archivu. Na základě výsledků šetření stavu městského archivu císařskou komisí byla vydána v roce 1756 instrukce, jak se má archiv uchovávat. +more Instrukce byla prvním archivním řádem. V roce 1757 byl archiv přemístěn z kanceláře purkmistra do přízemí radnice. Koncem 18. století přicházela Plzeň postupně o svá privilegia a archiv přestával plnit úlohu ochrany městských listin a postupně ztrácel na významu.
Po zániku feudalismu v roce 1848 byla Plzeň nucena odevzdat část svých spisů novým úřadům. Další část dokumentů byla uznána za nepotřebnou a o velký počet archiválií se přestala městská správa starat. +more V roce 1855 byly dokumenty (kromě pergamenů) nabídnuty k prodeji jako makulatura. O jejich záchranu se zasloužil plzeňský tiskař Ignác Schiebl, který je na popud Josefa Františka Smetany odkoupil v dražbě a uchovával ve svém bytě až do zlepšení poměrů. V roce 1871 je prodal městu zpět za původní cenu. V městské kanceláři působil registrátor Martin Hruška, který během několika let písemnosti obětavě zachraňoval a 4. června 1869 byl jmenován prvním městským archivářem. Martin Hruška listiny uspořádal a označil čísly. Po jeho smrti v roce 1871 nebyl opět archiv několik let spravován.
V roce 1879 bylo v Plzni zřízeno Městské historické muzeum a městský archiv se stal jedním z jeho oddělení pod vedením Josefa Strnada. V roce 1901 byla dokončena nová muzejní budova a archiv se do ní přestěhoval. +more Za působení tajemníka muzea a od roku 1919 městského archiváře Fridolína Macháčka byl archiv umístěn v pravém křídle budovy. Během druhé světové války byly nejvzácnější archiválie ukryty v zámku v Manětíně.
V roce 1948 byl archiv oddělen od muzea a začal fungovat samostatně. Tento rok je považován za vznik samostatného městského archivu. +more V roce 1948 se archiv odstěhoval z muzea a do roku 1953 byl umístěn v budově bývalého německého gymnázia v ulici Bedřicha Smetany č. 14 (nyní Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje). V roce 1954 se přestěhoval do budovy v Sadech 5. května č. 61 a v roce 1961 do budovy ve Veleslavínově ulici, kde sídlí dodnes. V letech 1952-1954 měl archiv funkci okresního archivu pro 68 obcí, od 1. července 1959 se spojil s plzeňským okresním archivem. V roce 1969 byly archivní fondy převedeny do Okresního archivu Plzeň-sever v Plasích, kde tvořily tzv. krajský archivní depozitář.
V roce 1969 se archiv přejmenoval na Archiv města Plzně a v roce 1977 byl schválen jeho organizační řád. Významnou osobností spjatou s archivem byl Miloslav Bělohlávek, který z archivu vybudoval odbornou a vědeckou instituci. +more Zahájil tradici vydávání odborného historického sborníku Minulostí západočeského kraje a od roku 1969 cyklus archivních přednášek pro veřejnost. V současnosti veřejnosti slouží badatelna a knihovna s více než 88 000 svazky.
Budova archivu
Archiv je umístěn v domě číslo 19 ve Veleslavínově ulici. Rozsáhlý objekt byl postaven v letech 1820-1821 pro policejní úřady. +more Klasicistní stavba podle projektu Ing. Kottnauera. V budově byl původně umístěn krajský soud a trestnice. Vězení zde sídlilo až do roku 1946.
Městští archiváři a období jejich působení
Martin Hruška, první městský archivář (4. červen 1869-1871) * Josef Strnad (1879-1907) * PhDr. +more Fridolín Macháček (1907-1941) * PhDr. Miloslav Bělohlávek (1. červenec 1948-30. duben 1984) * PhDr. Ing. Ivan Martinovský (1. květen 1984-30. červen 1997) * PhDr. Jaroslav Douša (1. červenec 1997-30. červen 2012) * Mgr. Adam Skála (od 1. července 2012).
Sbírky
Nejstarším předmětem v archivu je městské pečetidlo, vyrobeno pravděpodobně krátce po založení města na konci 13. století. +more Nejstarší plzeňskou písemností je odkaz Wolframa Zwillingera z roku 1307. Vzácnými úředními listinami jsou čtyři zlaté buly, z nichž nejvýznamnější je Zlatá bula Zikmunda Lucemburského z roku 1434, kterou byly městu Plzni uděleny privilegia. Dalšími jsou Zlatá bula Ferdinanda I. z roku 1562, Zlatá bula Maxmiliána II. z roku 1567 a Zlatá bula Ferdinanda II. z roku 1627. Nejcennějším dokumentem v archivu je kulturní památka-osobní rukopis divadelní hry Fidlovačka Josefa Kajetána Tyla s textem české národní hymny z roku 1834. K významným fondům patří osobní pozůstalosti Bohumila Polana, Ladislava Lábka, spisovatele Karla Klostermanna, divadelního režiséra Vendelína Budila. Jedním z nejrozsáhlejších fondů je archivní fond plzeňského loutkáře Josefa Skupy. Dalšími zajímavými sbírkami je rukopis s portrétní galerií rodu Wettinů z roku 1588, papežská listina Pavla II. z roku 1466, kde papež ocenil věrnost Plzně Římu a breve papeže Řehoře XIII. z roku 1578 jako uznání za provedení protireformace, vlastní rukopis Bedřicha Smetany Scherza z Triumfální symfonie, soubor sedmi školních sešitů rakouských arciknížat z let 1874-1880, nejstarší městská rukopisná kniha Liber judicii z let 1407-1411 nebo žaltář z oseckého kláštera z druhé poloviny 13. století.
Velká sbírka fotografií, negativů, map a plánů, grafických listů, plakátů.
Vydavatelská činnost
Minulostí Západočeského kraje (Sborník, od 1958, v letech 1958-1960 vycházel pod názvem Minulostí Plzně a Plzeňska) * Dějiny Plzně I. Od počátků do roku 1788 (1965) * Dějiny Plzně II. +more Od roku 1788 do roku 1918 (1967) *.
* Dějiny Plzně III. Od roku 1918 do roku 1948 (1982) * Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost (2004) * Musa pedestris : sborník ke stému čtyřicátému výročí městského archivu v Plzni a šedesátým narozeninám Jaroslava Douši (2010) * Dějiny města Plzně 1. +more Do roku 1788 (2014) * Dějiny města Plzně 2. 1788-1918 (2016) * Dějiny města Plzně 3. 1918-1990 (2018).