Aurignacien

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Aurignacienská kultura je raně paleolitická kultura, která se vyvinula v Evropě přibližně před 43 000 až 26 000 lety. Je pojmenována podle francouzského města Aurignac v Haute-Garonne. Tato kultura je známá zejména díky své bohaté keramice, uměleckým dílům z kamene, kostí a mamutích klů a také díky nálezu úkrytů lidí této kultury v jeskyních. Aurignacienská kultura se často spojuje s moderními lidskými předky Homo sapiens, protože se objevuje v období jejich příchodu do Evropy. Kultura je také známá díky koženým a kostěným oděvům, zbraním z černého jantaru a mamutích kostí, šperkům a dalším předmětům denní potřeby. Ve střední Evropě se Aurignacienská kultura objevila na konci poslední doby ledové v období nazvaném Würmská éra. Charakterizuje ji především zdokonalená výroba kamenných nástrojů, jako jsou příležitostné nože, perforátory, jaderné nože a hroty šípů. Výroba nástrojů zahrnovala malování hřebenu, vypracovávání na pískovci a lisování. Kultura také produkovala různé ozdoby, jako jsou korále, hroty a šňůry. Aurignacienská kultura je značně rozšířena v západní a střední Evropě, její pozůstatky byly nalezeny v četných jeskynních nalezištích. Tato kultura byla jednou z prvních, která začala používat symbolické znamení, například vytvářela předměty s vyobrazeními zvířat nebo vykládala stopy v písku. Také se domnívají, že měla náboženské a rituální praktiky. Aurignacienská kultura dala své jméno archeologickému období mezi přibližně 43 000 až 26 000 lety př. n. l. a zanechala významný odkaz v evropské prehistorii s bohatou keramikou, vysoce kvalitními kamennými nástroji a uměleckými díly.

Vchod do Aurignacké jeskyně Aurignacien [óriňasien] je první jasně mladopaleolitická kultura (jejím nositelem je již homo sapiens). Spadá do starší fáze mladého paleolitu a je datován přibližně do období 38 až 28 tisíc let BP.

+more images (5)

Dějiny bádání

Eponymní lokalita Aurignacká jeskyně (la grotte d'Aurignac) leží v jižní Francii na úpatí Pyrenejí, asi 50 km jz od Toulouse. Prozkoumal ji paleontolog a archeolog Édouard Lartet, který na základě nálezů z této lokality roku 1861 demonstroval současnost některých vyhynulých druhů zvířat s člověkem. +more Lartet také dle nálezů z Aurignacké jeskyně vyčlenil ve své periodizaci paleolitu (založené na paleontologických nálezech) tzv. období mamutů. Specifičnosti aurignacké industrie si později povšiml Gabriel de Mortillet, který ovšem aurignacien nedovedl správně chronologicky zařadit a proto jej ve své periodizaci paleolitu vynechal.

Pojem aurignacien byl použit až r. 1906 Henri Breuilem a Émilem Cartailhackem, a to pro označení mladopaleolitické industrie, kterou zařadili mezi (středopaleolitický) moustérien a solutréen. +more Breuil rozdělil aurignacien na 3 stupně (starší, střední a mladší). Původní Breuilův pojem starší aurignacien byl ve 30. letech nahrazen samostatnou kulturou tzv. perigordiénu, kterou definoval Denis Peyrony roku 1933. Další úpravu Breuilovy periodizace provedla Dorothy Garrod, která definovala mladší stupeň aurignacienu jako tzv. gravettien.

Antropologie

Nositeli aurignacienu jsou již anatomicky moderní lidé. Průzkum jeskyně Cueva Bajondillo ve Španělsku odhalil industrie starší než 40 tisíc let. +more Nejstarší kosterní pozůstatky z prostředí evropského aurignacienu jsou známy z rumunské lokality Peștera cu Oase. Jednou z nejvýznamnějších lokalit jsou i moravské mladečské jeskyně (označené jako Mladeč I a Mladeč II), kde byl nalezeno sedm lebek anatomicky moderních lidí. Tyto lebky jsou vůbec nejstaršími pozůstatky homo sapiens ve střední Evropě, jejichž stáří bylo radiokarbonovou metodou určeno na 31 tis. let. Mezi další důležité lokality s nálezy nejstarších příslušníků h. sapiens v Evropě patří jeskyně Sv. Prokopa v Praze 5, nálezy z eponymní lokality Aurignac či nálezy z anglické lokality Kents Cavern 4.

Important

Rozšíření

Rozšíření aurignackého osídlení

Od Pyrenejského poloostrova do Polska a Německa, od jižní Anglie až do Ruska a na Balkánský poloostrov. K Aurignacké kultuře náleží i enkláva na Předním východě.

Sídliště

Sídliště aurignacké kultury mohou být situována v chráněných prostorách jeskyní a skalních převisů, stejně jako na otevřených prostranstvích. Jeskynní sídliště převládají v západní Evropě, zatímco ve střední a východní Evropě jsou spíše známa sídliště otevřená. +more Ze střední Evropy jsou známa sídliště z Tibavy, Seni a Barci (Slovensko), z rakouského Stratzingu a moravských lokalit Stránská skála (Brno), Vedrovice či Milovice.

Umění

Umění aurignacienu je vyspělé a vykazuje regionální odlišnosti. Můžeme je rozdělit na: * rytiny, které jsou obvykle geometrické, vzácněji se vyskytne hrubá rytina zvířete * zvířecí či lidské plastiky z mamutoviny * skalní malby * Dále je možné vyčlenit šperky, které jsou představovány jednoduchými závěsky

Soubor:Vulves gravees - La Ferrassie - MNP. jpg|Aurignacké antropomorfní rytiny z La Ferrassie (Francie) Soubor:Abri Cellier. +moregif|Rytina z Abri Cellier (Francie) Soubor:Chauvethorses. jpg|Aurignacké malby z jeskyně Chauvet (Francie) Soubor:Lions_painting,_Chauvet_Cave_(museum_replica). jpg|Aurignacké malby z jeskyně Chauvet (Francie) Soubor:Venus vom Galgenberg. JPG|Tančící venuše z Galgenberg (Německo), vyrobená ze zeleného serpentinitu Soubor:Venus vom Hohle Fels-01. JPG| Venuše z Hohle Fels (Německo) Soubor:Lion man photo. jpg|Lví muž z Hohlenstein-Stadel (Německo) Soubor:Wildpferd Vogelherd. jpg|Plastika koně z Vogelherd (Německo).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Paleolitické kultury Kategorie:Archeologické kultury v Česku Kategorie:Archeologické kultury v Maďarsku Kategorie:Archeologické kultury v Německu Kategorie:Archeologické kultury v Polsku Kategorie:Archeologické kultury v Rakousku Kategorie:Archeologické kultury v Rumunsku Kategorie:Archeologické kultury na Slovensku Kategorie:Archeologické kultury na Ukrajině