Ačokča
Author
Albert FloresAčokča je horský masiv v severovýchodní části Českého Švýcarska. Nachází se na území okresu Děčín v Ústeckém kraji. Masiv je tvořen převážně pískovcovými skalami a nachází se v nadmořské výšce okolo 420 metrů. Ačokča je populární turistickou destinací díky svým malebným výhledům na okolní krajinu a také kvůli své geologické a botanické hodnotě. Na masivu se nachází také větší množství skalních útvarů, například věž Mšenská jehla nebo skalní okno Okno lásky. Ačokča je také oblíbeným místem pro horolezce a horolezky, kteří sem přijíždějí cvičit svou dovednost.
Ačokča (Cyclanthera pedata), též korila nebo lidově paprikookurka, je druh rostliny z rodu korila (Cyclanthera) a čeledi tykvovité. Pochází z Jižní Ameriky. Pěstuje se pro své nezralé plody a listy, které se používají jako zelenina.
Popis
V Evropě málo známá zelenina, vzhledem podobná paprice a chutí okurce. Vejčité lusky mají v kuchyni všestranné použití, lze je konzumovat i syrové. +more Domestikována byla poprvé v Peru, pěstovali ji již původní obyvatelé kontinentu - Inkové. Je přizpůsobená na podmínky vysokých nadmořských výšek, pěstována je v horských údolích až do výšky 2 000 - 3 000 m n. m.
Pěstuje se hlavně v Mexiku, Peru, Bolívii, Ekvádoru, ale záznamy o jejím pěstování pochází i z Nepálu, Číny, Tchaj-wanu a vysočin východní Afriky. Úspěšně pěstována je i ve středomořských podmínkách a pěstovat se začíná i v ČR. +more Je známa též pod názvy divoká okurka a vzhledem k širokému rozšíření i pod mnoha dalšími místními názvy: ve španělštině jako caigua, caiba, pepino de comer či pepino hueco (tzn. dutá okurka), v Evropě i pod názvy achocha nebo korila.
Roste jako popínavá bylina s délkou stonku až 5 metrů i více s pilovitými listy o velikosti 8 až 24 cm. Rostlina je jednodomá, geitonogamní („samosprašná“ v rámci jedné rostliny). +more Samčí květy rostou v trsech 10-20 cm dlouhých. Samičí květy rostou po jednom. Květy jsou drobné, zelené nebo bílé barvy. Bobulovité plody paprskovitého tvaru se špičatým vrškem dosahují délky 5-15 cm. Jejich barva variuje od tmavě zelené přes bílou. Uvnitř se nacházejí 1,5 cm velká černá semena, která se dále zasadí. Plody se sklízejí za zhruba 3 až 4 měsíce od setby v závislosti na žádoucím stádiu dozrání plodu.
Počet chromozomů je diploidní (2n=32).
Léčebné účinky a kuchyňské využití
V tradiční medicíně se používá jako potravina s protizánětlivými účinky, ale i proti cukrovce a ke snížení vysokého krevního tlaku. Účinky byly i potvrzeny vědeckými studiemi a bývají vztahovány k vysokému obsahu fenolů. +more Ačokča obsahuje i vyšší množství vitamínu C (ca 14 mg na 100 g). Protizánětlivé účinky vykazují plody jak v syrovém tak sušeném stavu. Ve Spojených státech a Evropě bývá na trhu i jako bylinné léčivo. Slovenská úprava mladé ačokči s míchanými vejci a rajčaty. V Jižní Americe je typicky užívána k přípravě polévek a salátů. Mladé plody se konzumují syrové nebo nakládané, starší plody po vyjmutí semen dušené nebo vařené. Pojídají se i mladé výhonky jako zelenina.
Použití i příprava je obdobná jako u paprik. Plody lze i nakládat společně s okurkami, cibulkami a karotkou do sladkokyselých nálevů nebo nakrájené na menší kousky sušit a přes zimu použít v kuchyni např. +more do zeleninových polévek. Malé plody mají zasyrova hráškovou chuť, konzumují se celé. Větší plody je lépe rozříznout, protože mohou obsahovat tvrdá semínka, která je vhodné před konzumací odstranit.