Beketovova řada kovů
Author
Albert FloresNikolaj Nikolajevič Beketov Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem, řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů - především o jejich oxidačně-redukčních vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů - podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny - na kovy ušlechtilé a neušlechtilé.
Rozdělení kovů dle Beketova
Beketovova řada kovů má vícero podob - od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:
kov | oxidační číslo | elektrodový potenciál Eº/V |
---|---|---|
lithium | 1 | −3,0401 |
cesium | 1 | −3,026 |
rubidium | 1 | −2,98 |
draslík | 1 | −2,931 |
radium | 2 | −2,912 |
baryum | 2 | −2,912 |
stroncium | 2 | −2,899 |
vápník | 2 | −2,868 |
sodík | 1 | −2,71 |
hořčík | 2 | −2,372 |
skandium | 3 | −2,077 |
beryllium | 2 | −1,85 |
hliník | 3 | −1,66 |
titan | 2 | −1,63 |
titan | 3 | −1,208 |
titan | 4 | −1,19 |
mangan | 2 | −1,185 |
vanad | 3 | −0,87 |
zinek | 2 | −0,7618 |
chrom | 3 | −0,74 |
gallium | 3 | −0,56 |
železo | 2 | −0,44 |
kadmium | 2 | −0,40 |
indium | 3 | −0,34 |
thallium | 3 | −0,34 |
kobalt | 2 | −0,28 |
nikl | 2 | −0,25 |
cín | 2 | −0,13 |
olovo | 2 | −0,13 |
železo | 3 | −0,04 |
vodík | 1 | 0 |
bismut | 3 | +0,2 |
ruthenium | 2 | +0,300 |
měď | 2 | +0,34 |
měď | 1 | +0,522 |
wolfram | 6 | +0,68 |
osmium | 2 | +0,69 |
stříbro | 1 | +0,7996 |
rtuť | 2/1 (dirtuťný kation) | +0,7973 |
olovo | 4 | +0,8 |
rtuť | 2 | +0,851 |
iridium | 3 | +1,16 |
platina | 2 | +1,188 |
zlato | 3 | +1,52 |
zlato | 1 | +1,691 |
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má vodík - před ním se nacházejí neušlechtilé kovy (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem ušlechtilé kovy (kladný potenciál).
Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání reakcí kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s kyselinami.
Reakce kovů s kyselinami
Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo (zde nahoře nad vodíkem), je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. +more Příklady takovéto reakce jsou následující:.
: 2 Na + H2SO4 → H2 + Na2SO4 : 2 Na + 2H2O → H2 + 2 Na+ + 2 OH− (kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z vody)
Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:
: CuO + H2 → Cu + H2O
Reakce kovů mezi sebou
Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak - kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:
: 2 Na + ZnSO4 → Zn + Na2SO4 : Zn + CuSO4 → Cu + ZnSO4