Biskupský dvůr (Praha)

Biskupský dvůr, později arcibiskupský dvůr, byl opevněný románský hrádek, který ležel na území dnešní Malé Strany v Praze v místech mezi dnešními ulicemi Mostecká, U lužického semináře, Letenská a Josefská, včetně oblasti dnešního Dražického náměstí. Pražský biskup Jindřich Břetislav ve 12. století opustil dosavadní biskupské sídlo na Pražském hradě a založil si vlastní dvorec, aby byl méně závislý na panovníkovi, ve 13. století byla dřevěná stavba nahrazena kamennou. V roce 1410 zde byly páleny knihy Johna Wycliffa, v roce 1414 sem Jan Hus přibil na vrata své prohlášení o víře a o své ochotě hájit svoje stanovisko u koncilu v Kostnici. Roku 1420 dvůr srovnali se zemí husité a už nikdy nebyl obnoven; arcibiskupský stolec v Praze zůstal neobsazen až do roku 1561. Ze dvora se dodnes zachovala v zadní části parcely domu Mostecká 47/16 hranolová věž, která sloužila jako průchod mezi reprezentační a hospodářskou částí dvora.

Historie

Výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu (1158-1172), ve stejném období (1165-1182) vznikla naproti johanitská komenda (u kostela Panny Marie pod řetězem); funkce obou opevněných areálů je vztahována též k Juditině mostu, který měly strážit. Iniciativa k výstavbě mostu je připisována biskupu +more'>Danielovi. Dle Hradů. cz by i biskupský dvorec měl být založen roku 1158, kdy byl biskupem Daniel.

Některé zdroje však dávají vznik biskupského dvora do souvislosti až s působením Jindřicha Břetislava, který na biskupský stolec nastoupil až roku 1182. V souvislosti s budováním biskupské nezávislosti údajně Jindřich Břetislav opustil biskupské sídlo na Pražském hradě (pozdější Staré proboštství) a vybudoval si někdy ve druhé polovině 12. +more století dvorec na pozemcích u řeky na dnešní Malé Straně (město zde založil až Přemysl Otakar II. roku 1257). Pražský biskup Jindřich Břetislav se v biskupském úřadu snažil církev vymanit z podřízenosti světské moci. Snažil se omezit výběr daní od duchovních, kolem roku 1186 uvalil interdikt na území ovládané jeho bratrem Děpoltem II. , který nechal své úředníky libovolně zasahovat do správy biskupských statků, a v letech 1186-1187 si v Hasslochu stěžoval u císaře Fridricha Barbarossy na obdobné jednání ze strany knížete Bedřicha. Kníže Bedřich si císaře a německé duchovenstvo popudil tím, že se k projednávání stížnosti nedostavil, a císař 5. března 1187 biskupu Jindřichovi předal zlatou bulu, v níž byl jmenován říšským knížetem podřízeným přímo císaři, nezávislým na českém panovníkovi, čímž byly biskupské statky až do Jindřichovy smrti vyňaty z působnosti panovníka.

První biskupský dvůr byl postavený ze dřeva a poměrně skromný. Po požáru v roce 1248 byl za biskupa Mikuláše postaven znovu a z kamene. +more Písemně je dvůr poprvé zmiňován kolem roku 1249, kdy byl zničen za bojů mezi kralevicem Přemyslem a jeho otcem králem Václavem I. Mocná tvrz zde byla rychle znovu postavena; její hradby jsou zmíněny při popisech opevňování předmostí v roce 1253. Z roku 1279 je zmínka, že Braniboři tento palác obsadili a velmi dobře se zde zaopatřili potravinami.

Palác byl vyzdoben nástěnnými malbami a přepychově vybaven. Jeho součástí byla kaple, knihovna a velké sklady potravin.

Přestavěn a rozšířen byl dvůr především za biskupa Jana IV. z Dražic (1301-1343), další stavební úpravy pokračovaly za Arnošta z Pardubic a Jana z Jenštejna.

V roce 1410 zde byly páleny knihy Johna Wycliffa, v roce 1414 sem Jan Hus přibil na vrata své prohlášení o víře a o své ochotě hájit svoje stanovisko u koncilu v Kostnici.

Na začátku roku 1419 a následně v květnu téhož roku byl dvůr silně poničen davem, v listopadu 1419 pod vedením Jana Žižky bylo zničení dokončeno. Během bitvy o Malou Stranu v roce 1420 byl biskupský dvůr vypálen a z velké části pobořen a již nikdy nebyl obnoven. +more Arcibiskupský stolec v Praze zůstal neobsazen až do roku 1561, kdy se novým biskupským dvorem stal až do roku 1694 křižovnický dvůr u kostela svatého Petra na Poříčí, jehož velmistři nesli titul pražských arcibiskupů. Později Habsburkové nechali postavit nový Arcibiskupský palác u Pražského hradu.

Věž

Dům U Tří zlatých zvonků Dochovala se pouze jedna z gotických věží, 20 metrů vysoká hranolová věž, která sloužila jako průchod mezi reprezentační a hospodářskou částí dvora. +more Přistavět ji nechal Jan IV. z Dražic ve 14. století.

Nachází se v zadní části parcely domu U Tří zlatých zvonků (Mostecká 47/16), uvnitř bloku, skryta pohledům z okolních ulic. Věž je nově opravena a dno věže sníženo téměř až k historické středověké úrovni. +more Vzácností ve věži jsou zachovalé erby, zdobené portály průjezdu i fragmenty středověkých kreseb.

Reference

Externí odkazy

[url=http://praga-magica. blog. +morecz/1103/biskupsky-dvur]Biskupský dvůr[/url] , Praga magica, 24. 3. 2011, anonymní autorka * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=1866]hrad Biskupský dvůr[/url], Hrady. cz, 2003, 2004, Mass, Turyna Petr * [url=https://hrady. webgarden. cz/rubriky/b/biskupsky-dvur-na-male-strane]Biskupský dvůr na Malé Straně[/url] , Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nedatováno, Jan Laurýn.

Kategorie:Arcidiecéze pražská Kategorie:Stavby na Malé Straně (Praha 1) Kategorie:Zaniklé hrady v Praze Kategorie:Hrady v Pražské plošině Kategorie:Paláce na Malé Straně Kategorie:Náboženství na Malé Straně Kategorie:Zaniklé paláce v Praze