Jan z Dražic

Život

Znak Jana z Dražic na roudnickém mostě +morepng|vlevo|náhled|222x222pixelů'>Znak pražské diecéze Jan pocházel ze šlechtické rodiny pánů z Dražic, jeho otec, Řehník (Řehoř) z Litovic, zastával významné úřady na dvoře krále Přemysla Otakara II. a z jeho rodu pocházeli i dva dřívější pražští biskupové: Jan II. z Dražic († 1236) a jeho synovec Jan III. z Dražic († 1278).

Jan IV. z Dražic je poprvé zmiňován roku 1274 jako kanovník v Praze, roku 1287 byl vysvěcen na podjáhna a po smrti biskupa Řehoře Zajíce z Valdeka roku 1301 byl zvolen jeho nástupcem. +more Po investituře králem Václavem II. byl 10. prosince 1301 vysvěcen na biskupa basilejským biskupem Petrem z Aspeltu, který byl zároveň českým kancléřem. Roku 1310 Jan podporoval volbu Jana Lucemburského českým králem a vojensky mu také pomáhal proti odbojným městům. Roku 1313 doprovázel krále na říšský sněm v Norimberku a roku 1315 byl krátce zemským správcem.

Jako biskup prosadil proti odporu šlechty svrchovanost biskupa nad faráři a roku 1308 na synodě vyhlásil nový statut podle norem církevního práva. V letech 1311-1312 se zúčastnil koncilu ve Vienne a po návratu svolal opět diecézní synodu. +more Vedle sporů se šlechtou a městy se dostal do sporu s dominikány kvůli tehdy začínající inkvizici, protože neschvaloval tvrdé trestání beghardů. Litoměřický probošt a dominikán Jindřich ze Šumburka ho proto roku 1316 obžaloval u papeže, že chrání kacíře. Roku 1318 proto papež Jana zbavil úřadu a povolal ho do Avignonu, kde Jan IV. z Dražic strávil 11 let. Teprve roku 1326 byl uznán nevinným, vrácen do úřadu a roku 1329 se mohl - jako téměř sedmdesátiletý - vrátit do Čech.

Po návratu se věnoval reformám církevního uspořádání, omezil působení žebravých řádů a začal zvelebovat biskupské město Roudnici, kde opravil hrad a z Říma povolal mistra Viléma, aby postavil kamenný most (1333-1338). Roku 1333 Jan v Roudnici založil augustiniánský klášter a věnoval mu mnoho knih, které přivezl z Francie nebo dal napsat. +more V tomto klášteře a z jeho podnětu patrně vznikl někdy kolem roku 1360 první český překlad celé Bible.

Všestranně podporoval umění a z jeho podnětu napsal probošt František Pražský pokračování Zbraslavské kroniky Petra Žitavského, v níž pak pokračoval Beneš Krabice z Veitmile. Vzácná biskupova knihovna se stala základem Kapitulní knihovny při chrámu svatého Víta v Praze, kde byl Jan z Dražic také pohřben v rodové kapli svatého Silvestra.

Stavby

Vedle svých zásluh o český překlad Bible byl Jan z Dražic také velkým stavebníkem: dal přestavět kostel svatého Jiljí na Starém Městě v Praze, biskupský dvůr na Malé Straně, rodinnou tvrz v Litovicích, biskupský hrad a klášter v Roudnici. Založil město Nové Benátky (dnes Benátky nad Jizerou), dal postavit roudnický most, kostel svaté Ludmily v Dražicích a další.

Po Janu z Dražic je pojmenováno dolní náměstí v Roudnici nad Labem. Také je po něm nazváno Dražického náměstí u Malostranské věže Karlova mostu v Praze, kde stával středověký biskupský dvůr. +more Jeho čtyřhranná věž, postavená za Jana z Dražic, se zachovala ve dvoře domu čp. 47/III. , Mostecká 16.

Odkazy

Reference

Literatura

V. Chaloupecký, Jan IV. z Dražic, poslední biskup pražský. Praha 1908 * * A. Sedláček, heslo „z Dražic“ in: Ottův slovník naučný, sv. 12, str. 1059.

Související články

Seznam pražských biskupů a arcibiskupů

Externí odkazy

[url=http://www. e-stredovek. +morecz/kniznica. php. info=146-Drazic]Životopis Jana z Dražic[/url] * [url=http://libri. cz/databaze/kdo18/search. php. zp=1&name=Jan+IV. +z+Dra%BEic]Jan IV. z Dražic[/url] v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918.

Kategorie:Páni z Dražic Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Sídelní biskupové pražské diecéze Kategorie:Čeští římskokatoličtí biskupové Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. +more Víta v Praze Kategorie:Narození 13. století Kategorie:Úmrtí 1343 Kategorie:Úmrtí 5. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.