Petr z Aspeltu

Technology

12 hours ago

Author

"Petr z Aspeltu" je označení pro autora díla, který se objevuje v různých pramenech a je spojován s překlady bible do češtiny. Je mu připisována autorství překladu "Biblia písmovačká" a dalších pramenů, například knihy "Postylka". Jeho skutečná identita však není známa. Přestože se o něm dochovalo jen málo informací, jeho práce měly významný vliv na českou literaturu a náboženské myšlení. Petr z Aspeltu patří mezi významné středověké překladatele a spisovatele.

Petr z Aspeltu (asi 1250 - 2. června 1320, Mohuč, Svatá říše římská) byl mohučský arcibiskup. Pocházel z významné patricijské rodiny ministeriálů v Trevíru, z okruhu opatství sv. Maximina. V letech 1261-1262 pravděpodobně studoval práva na univerzitě v Padově a dále v Paříži medicínu, teologii a filozofii. Od roku 1286 byl osobním lékařem a kaplanem císaře Rudolfa I. Habsburského. Od roku 1295 se stal rádcem a od roku 1297 kancléřem českého krále Václava II., jenž mu svěřil řízení zahraniční politiky i funkci probošta Vyšehradské kapituly. Současně byl biskupem v Basileji. Po vymření Přemyslovců po meči opustil České království. Roku 1306 byl zvolen do jedné z nejvyšších říšských duchovenských funkcí - mohučského arcibiskupa, byl zároveň kurfiřtem.

Postupně se odklonil od Habsburků a orientoval se na Francii. Za arcibiskupa trevírského prosadil Balduina Lucemburského a za římskoněmeckého krále +more_Lucemburský'>Jindřicha VII. Lucemburského. 1. září 1310 vykonal v dómu ve Špýru svatební obřad Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 7. února 1311 oba manžele v pražské bazilice sv. Víta korunoval českým králem a královnou. Za to byl královsky odměněn zlatým trůnem a drahocennými relikviáři z přemyslovského dědictví.

Poté, co se Jindřich VII. Lucemburský stal v roce 1312 císařem Svaté říše římské, byl jeho poradcem. +more V Cáchách dne 25. listopadu 1314 korunoval Ludvíka Bavorského římským králem.

Na žádost císaře Svaté říše římské Jindřicha VII. Lucemburského se vrátil spolu s mladým českým králem Janem Lucemburským do Čech, kde se stal správcem království a poradcem mladého krále. +more Pomáhal rovnat spory s českou šlechtou a pánem Jindřichem z Lipé, zároveň upevnil vládu Jana Lucemburského v Čechách. Dne 30. května 1316 pokřtil v katedrálním pražském chrámu čerstvě narozeného králova syna Václava, později Karla IV. Petr z Aspeltu patřil k nejlepším diplomatům Evropy na přelomu 13. a 14. století.

Životní data

1280 - farář v Riolu. * 1286 - osobní lékař a kaplan císaře +more_Habsburský'>Rudolfa I. Habsburského. * 1292 - seznámen s králem Václavem II. , stává se jeho rádcem a navazuje první diplomatické styky s cisterciáckými opaty ze Sedlce a Zbraslavi. * 1296 - zvolen basilejským biskupem, funkci vykonával do roku 1306 * 1297 - nejvyšší kancléř Království českého, lékař a (pronotář) krále Václava II. , zároveň probošt Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. * 1306 - po smrti Václava III. , tj. vymření Přemyslovců po meči, opouští český dvůr, je zvolen mohučským arcibiskupem. Mimo jiné v Německu při zasedání synody v Mohuči vedl templářský řád. * 1308 - spolu s arcibiskupy kolínským a trevírským prosadil na trůn Svaté říše římské krále Jindřicha VII. Lucemburského . * 1310 - 1. září vykonal v dómu ve Špýru svatební obřad Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. * 1310 - s Janem Lucemburským a Eliškou se vrátil do českých zemí, triumfálně vstoupili do Prahy; pomáhal urovnávat konflikty s českou šlechtou. * 1311 - 7. února v bazilice sv. Víta na Pražském hradě korunoval Jana Lucemburského českým králem a Elišku českou královnou. * 1313 - po smrti Jindřicha VII. doporučil Janu Lucemburskému odmítnout římský trůn a podpořil volbu Ludvíka Bavora. * 1320 - zemřel v Mohuči a byl pohřben v chóru tamního dómu; testamentem odkázal všechny klenoty mohučskému dómu.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo z Aspeltu, Petr. * Královský sňatek 1310 - 2010, Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, Klára Benešovská (ed.). Praha 2010, kapitola Petr z Aspeltu.