Bitva u Hradce Králové

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19. století s účastí 436 tisíc vojáků. Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím.

Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. +more a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Stalo se tak zejména v důsledku zastaralé vojenské taktiky a výzbroje Rakouska. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše.

Počtem nasazených vojáků je hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Souvislosti

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. +more století získávalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Průběh bitvy

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. +more července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská, přičemž Druhá armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. +more Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř- a osmiliberními děly s dostřelem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa. Ve výbavě pěšáků mělo určitou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojenými podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony, a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze, které ovšem měly delší dostřel i přesnost. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil.

Za rozhodující moment se považuje zapletení se dvou rakouských armádní sborů (II. a IV. +more) ze strategického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí, čímž došlo k oslabení až k odkrytí části rakouské obranné linie. V důsledku toho opožděně přišedší 2. pruská armáda mohla téměř nepozorovaně zaujmout extrémně výhodnou pozici na návrší obce Chlum, v týlu nepřítele. To bitvu rozhodlo. Zpočátku byly sice počty Prusů na Chlumu menší a proto byl první následující útok Rakušanů na Chlum úspěšný; to se však rychle změnilo. V dalším boji rakouská armáda ztratila 10 000 vojáků a hrozilo její úplné zničení v nastalém obklíčení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Rakouský ústup byl kryt jezdectvem. Došlo k velké jezdecké bitvě jedenácti tisíc rakouských a pruských jezdců mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory, při které za půl hodiny zahynulo na 1600 mužů a 2000 koní.

Dopisovatel britského deníku The Times v pruském hlavním stanu ještě v den bitvy 3. července vylíčil pruský útok na rakouské pozice:

Připomínky bitvy

rozhlednou Chlum

Muzeum

Bitvě u Hradce Králové se nejen v kontextu prusko-rakouské války věnuje Muzeum války 1866 na Chlumu. Muzeum bylo otevřeno v roce 1936 u příležitosti 70. +more výročí bitvy a rozšířeno v letech 2008 až 2012. U muzea lze vystoupat na rozhlednu, z níž je výhled na bojiště. Baterie mrtvých.

Pomníky

Bitvu připomíná také na 480 pomníků, které dohromady tvoří největší funerální komplex památek na českém území.

Mezi nejvýznamnější místa patří např. „Alej mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta von der Groebena, hřbitovy v Chlumu a Máslojedech, pískovcové mauzoleum u Lípy. +more Nejnovějším z pomníků je Pomník jezdecké srážky u Střezetic 1866, který byl odhalen v červenci 2016.

Krajinná památková zóna

„Území bojiště u Hradce Králové“ bylo v roce 1996 vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Zasahuje do území těchto obcí (v abecedním pořadí): Benátky, Čistěves, Dohalice, Dolní Přím, Hněvčeves, Hořiněves, Hradec Králové, Máslojedy, Mokrovousy, Neděliště, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Sovětice, Stěžery, Střezetice, Světí, Třesovice, Vrchovnice, Všestary.

Naučné stezky

Územím bojiště prochází pět tematicky zaměřených naučných stezek:

Akce

Pravidelně se také konají bitevní ukázky přímo na bojišti Chlum. V roce 2016 se u příležitosti uplynutí 150 let od bitvy uskutečnil celý seriál akcí, který vyvrcholil srážkou jezdectva u Střezetic a bitvou na Chlumu.

Díla inspirovaná bitvou

Na počest vítězství pruské armády složil J. G. +more Piefke Královéhradecký pochod. Bitvou se umělci nechávali inspirovat i po letech. Takto v 80. letech 19. století vznikla humoristická píseň Kanonýr Jabůrek, kde se zpívá o fiktivním dělostřelci, který se v bitvě choval udatně i přes ztrátu rukou a hlavy. Tato píseň se nadále zpívá v různých obměnách, skupina Kantoři podle ní pojmenovala své album z roku 1986 Tam u Hradce Královýho. Dále např. obraz Václava Sochora z r. 1900 Srážka jízdy u Střezetic. V roce 2011 uvedlo královéhradecké Divadlo Drak hru Víta Peřiny U kanónu stál aneb bitva u Hradce Králové.

Odkazy

Reference

Literatura

HERRMANN, Ignát. V pevnosti: vzpomínky z roku 1866. Hradec Králové : Rada města, 1936. 130 s.

Související články

Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové

Externí odkazy

[url=http://www. rozhlas. +morecz/toulky/vysila_praha/_zprava/837-schuzka-milovany-manzeli-drahy-tatinku--1504362]Rozhlas. cz: Milovaný manželi, drahý tatínku[/url] * [url=http://historie. stoplusjednicka. cz/krvavy-stret-u-hradce-kralove-nejvetsi-bitva-nasi-historie-2]Stoplusjednicka. cz: Krvavý střet u Hradce Králové: Největší bitva naší historie[/url] * [url=http://www. bellum. cz/bitva-u-hradce-kralove. html]Bellum. cz: bitva u Hradce Králové 3. července 1866[/url] * [url=http://www. chlum1866. cz/]Památník bitvy[/url] * [url=http://www. koniggratz1866. eu/Uvodni-stranka. html]Königgrätz1866[/url] - stránky věnované vzpomínkovým akcím * Česká televize: [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/11130713587-muzi-z-aleje-mrtvych/416235100021002/]Muži z Aleje mrtvých. [/url] Martin Červenka, Jakub Tabery, 25. 10. 2016. * [url=http://www. eknihovna. maxzone. eu/bitva_u_hradce_kralove. html]Pavel Volný: Bitva u Hradce Králové - dle authentických pramenů[/url].

Kategorie:Bitvy prusko-rakouské války Kategorie:Bitvy Pruska Kategorie:Bitvy Rakouského císařství Hradec Králové Kategorie:Bitvy svedené v Čechách Kategorie:Okres Hradec Králové Kategorie:Vojenství v Hradci Králové Kategorie:Bitvy v Královéhradeckém kraji