Bobrovití

Taxonomie

Známé jsou tyto rody:

rod Castor - bobr * druh Castor canadensis - bobr kanadský * druh Castor fiber - bobr evropský * druh †Castor issiodorensis rod †Castoroides * druh †Castoroides leiseyorum * druh †Castoroides ohioensis rod †Trogontherium * druh †Trogontherium cuvieri

Vzhled

Zástupci čeledi bobrovití jsou jedni z nejmohutnějších hlodavců. Jejich tělo měří 600-800 mm; ocas 250-450 mm. +more Váží obvykle 12-25 kg. Jejich kůže je leskle hnědá, na břiše může být světlejší. Na zadních nohách má mezi prsty silnou plovací blánu.

Má mohutné čelisti a v nich celkem 20 zubů. Nejvýraznější z nich jsou dva oranžové dolní řezáky, které používá ke kácení stromů a keřů.

Způsob života

Bobří kostra Svá díla - tzv. +more bobří hrady - která mohou mít až 10 m v průměru, si staví na říčkách a v tůních. Aby měli u těchto staveb dostatečně velkou a hlubokou vodní nádrž, staví bobří hráze, kterými zahrazují vodní toky, a vytvářejí tak přehrady.

Bobří hráz ve Švédsku Bobři jsou převážně noční zvířata. +more Jsou aktivní celý rok a neupadají tedy do zimního spánku. Žijí monogamně v kolonií zahrnujících obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.

Od dubna do června rodí obvykle od 2 do 4 mláďat. Ta jsou již ochlupená a mají otevřené oči. +more Samice je kojí průměrně 3 měsíce; pohlavně dospívají ve věku 1,5 - 2 roky, kdy odcházejí z hnízda. Maximální věk se udává různě od 24 do 50 let.

Potrava

Bobři se živí kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny. Na jaře a v létě konzumují i některé byliny. +more Na zimu si vytvářejí zásoby - potravu si uschovávají pod vodou blízko svého hnízda.

Stromy kácí svými dolními řezáky; horní při tom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy jen čtvrtinové.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id20604/]Profil taxonu bobrovití[/url] v databázi BioLib * [url=https://www. smithsonianmag. com/smart-news/why-did-these-human-sized-beavers-go-extinct-during-last-ice-age-180972334/]Článek o obřích vyhynulých bobrech na webu Smithsonian Magazine[/url].