Budínský hrad

Budínský hrad (maďarsky: Budai Vár, turecky: Budin kalesi) je historický hrad, někdejší palác a sídlo uherských králů, nazývaný též Královský palác (maďarsky Királyi-Palota), či Královský hrad (maďarsky Királyi Vár). Nachází se v maďarském hlavním městě Budapešti.

Budínský hrad leží na jižním cípu Hradního vrchu (Várhegy). S náměstím Clark Adám tér ležícím pod vrchem na pravém břehu Dunaje je spojen lanovkou. +more Pod hradem je známý budapešťský most Széchenyi Lánchíd.

V roce 1987 se stal Budínský hrad se starým Budínem součástí Světového dědictví UNESCO.

Nejstarší historie - honosné sídlo králů

Budínský hradPůvodní hrad byl postaven za vlády významného uherského krále +more'>Bély IV. v letech 1247-1265. Za krále Zikmunda Lucemburského byl palác značně rozšířen. Ve své době to prý byl největší soubor gotických paláců na světě. Další přestavby a rozšíření se areál hradu dočkal za krále Matyáše Korvína. Na hradě sídlil po roce 1490 také jeho nástupce z české linie Jagellonců - král Vladislav II. Jagellonský a jeho nástupce Ludvík Jagellonský, kteří v Budíně nadále vedli honosný dvůr.

Zničení středověké rezidence za válek s Turky

Po bitvě u Moháče v roce 1526 a smrti dvacetiletého krále Ludvíka se postupně část středověkého maďarského království stala součástí Osmanské říše. Následovníci Jagellonců Habsburkové přesídlili v následujících desetiletích definitivně do bezpečnějšího Prešpurku, tj. +more dnešní Bratislavy a hrad po roce 1540 definitivně osiřel. Budín obsadila turecká okupační vojska, ale osmanská vláda palác jako své sídlo nevyužívala. Hrad byl částečně používán jen jako kasárna, zbrojnice a stáje, ovšem jinak velmi chátral a byl opuštěný. V roce 1686 byl hrad při válečných událostech zničen. Spousta doposud zachovalých středověkých hradních budov se zřítila nebo vyhořela.

Obnova v 18. a 19. století

Barokní část paláce Za vlády uherského krále +more'>Karla III. (císař Karel VI. ) byly proto, po trvalém znovudobytí okupovaných Uher, zdemolovány i zbylé ruiny někdejšího středověkého sídla. V roce 1715 byl postaven menší barokní palác na místě současného hradu, jenž měli členové habsburského rodu při svých občasných návštěvách Budína používat. V roce 1748 nechal vysoký uherský úředník - kníže Antal Grassalkovich zámek rozšířit.

Dne 4. května 1849 uherská revoluční armáda pod vedením Artura Görgeyho obsadila budínský hrad. +more Přes velkou snahu budapešťských vojáků ale barokní palác vyhořel. Později byl v letech 1850-1856 palác znovu obnoven a přestavěn. V roce 1867 hrál královský palác důležitou roli při korunovaci Františka Josefa I. uherským králem a stal se symbolem míru mezi Habsburskou dynastií a maďarským národem a tím i rakousko-uherského vyrovnání.

Monumentální přestavba - hrad symbolem uherského státu

Noční pohled na hrad V posledních desetiletích 19. +more století zamýšlela autonomní uherská vláda vytvořit královský palác, který by v sobě obsáhl prvky ostatních známých evropských královských sídel, které měl nejen napodobit, ale i předstihnout. Vlastní proces přestavby Hradního vrchu začal v roce 1875 a přijaté návrhy architekta, profesora a člena Maďarské akademie věd Alajose Hauszmanna způsobily rozsáhlé topografické změny v celé oblasti hradního návrší. Původní palác byl mnohonásobně zvětšen, jen ve směru k Dunaji se jeho délka více než zdvojnásobila. Hauszmann pak završil stavbu (poněkud bizarní a spornou) vysokou kupolí, postavenou uprostřed pohledové fronty paláce ve směru od Dunaje. Slavnostně bylo obrovské královské sídlo otevřeno v roce 1912 a přiřadilo se k nejpřepychovějším a největším panovnickým rezidencím světa. I kritici jej chválili jako nejvýznamnější budovu Maďarska z přelomu století. Maďarský státní archiv na hradu Po sesazení Habsburků došlo i k rozpadu a zániku původního Uherského království. Po roce 1918 byl palác používán k reprezentaci regentské vlády nového horthyovského Maďarska.

Katastrofální druhé zničení Budínského hradu

Události ničivé druhé světové války se paláci po roce 1939 dlouho vyhýbaly. V roce 1944 si však válka našla i Budapešť a v důsledku toho došlo k bombardování a vypálení nejen hradu, ale poškození i města jako takového, západními leteckými bombardovacími svazy. +more Vniveč přišla veškerá nádhera, která návštěvníky oslňovala pouze po necelé půlstoletí.

Novodobá obnova

Po ukončení druhé světové války, se hrad velmi změnil. Samotný hrad byl za války částečně zničen a i interiéry byly velmi poškozeny. +more Proto bylo rozhodnuto, že se Budínský hrad stane po záchranné rekonstrukci sídlem Budapešťského historického muzea či Maďarské národní galerie.

Palác byl po dlouhých debatách (především) z úsporných, ale i z ideologických důvodů, obnoven ve značně zredukované formě. K obnově došlo k roku 1968, kdy byl palác opět částečně otevřen veřejnosti. +more Mansardové střechy, zdobné fasády i kopule byly zjednodušeny, obrovská dělená okna byla nevhodně vyměněna za nedělená, některé části budov areálu byly dokonce zbořeny a samotné interiéry se renovovaly ve zcela moderním duchu. Výrazněji se v nich stavělo až v roce 1980. Protože vznikl stav, se kterým se mnoho odborníků, pamětníků, politiků i část veřejnosti nechce dosud smířit, vznikla Společnost světového dědictví, která si vytkla za cíl dát hradní budovy do stavu blízkému tomu, ve kterém se areál nacházel před rokem 1944. V roce 2006 se konečně rozhodlo o renovaci zámku. Podle plánů má být obnovena sporná neobarokní kopule Al. Hauszmanna, již se znovu vystavělo velkolepé schodiště od řeky a obnovy se mají dočkat i některé reprezentační interiéry.

Současnost

Evžena Savojského V současnosti je Budínský hrad jednou z nejnavštěvovanějších lokalit v Maďarsku. +more Jeho mohutné zdi zcela změnily před více než 100 lety definitivně panoráma Budapešti. Bývalé maďarské královské sídlo působí v hlavním městě jako symbol moci a je považováno (i přes nevhodné poválečné zásahy) za jednu z nejhezčích královských rezidencí na světě. V areálu se dosud nachází Maďarské historické muzeum, Maďarská národní galerie, Széchenyiho národní knihovna aj. kulturní instituce.

Odkazy

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20120321094408/http://arch. et. bme. hu/korabbi_folyam/29/29fekete. html]Odborná studie s plány a fotografiemi původního stavu palácových budov a interiérů podle plánů Al. Hauszmanna[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050817014146/http://www. budapest. hu/]Oficiální stránky města[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=V0El1Oa_Ivg,]Původní a dnešní podoba palácových budov na YouTube[/url] * [url=http://www. citylive. hu/index. php/budai-var]Maďarské informace[/url] * [url=http://www. legifoto. com/magyar/galeria/varnegyed/,]Letecké fotografie areálu hradu a přilehlého města[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110417022225/http://www. dickemauern. de/budapest/index. htm]Německé informace o paláci[/url] * [url=http://www. civertan. hu/legifoto/legifoto. php. page_level=899]Letecké fotografie[/url].

Kategorie:Stavby v Budapešti Kategorie:Hrady v Maďarsku Kategorie:Paláce Kategorie:Světové dědictví (Maďarsko) Kategorie:Budín (Budapešť)