Báňská a hutní společnost

Palác Báňské a hutní společnosti, ve kterém společnost sídlila ve 30. letech (Lazarská 7, Praha) Báňská a hutní společnost (Berg- und Hüttenwerks-Gesellschaft) byla významná těžební a metalurgická společnost, která vznikla v roce 1905 a existovala v období konce Rakouska-Uherska a první republiky.

Historie společnosti

Založení společnosti

Arcivévoda Bedřich, původní vlastník majetku +morejpg|náhled'>Důl Hohenegger v Karviné, který společnost získala od Těšínské komory Společnost se vyvinula z Těšínské komory, respektive převzala majetek bývalé Těšínské komory. Těšínská komora, vlastněná arcivévodou Bedřichem Habsburským, prodala svůj majetek Pozemkovému úvěrnímu ústavu ve Vídni. Povolení k založení společnosti bylo vydáno 18. prosince 1905, ustavující valná hromada se konala 29. prosince 1905 s tím, že společnost začala fungovat od 1. ledna 1906. Společnost byla původně založena jako Eisenwerk Trzynietz der Österreichischen Berg- und Hüttenwerks-Gesellschaft (Rakouská báňská a hutní společnost), přičemž zaknihovaný akciový kapitál činil 25 000 000 korun (62 500 kusů akcií po 400 korunách).

Majetek, který společnost získala při založení, se skládal především z: * černouhelných důlních děl (16.738 ha výhradních kutišť a 1214 ha důlních měr) ** důl Albrecht v Petřvaldě s výhradními kutacími právy ** důl Hohenegger v Karviné ** důl Gabriela v Karviné ** Koksovna Hohenegger * železorudných podniků a železáren ** Třinecké železárny ** železorudný důl v Gelnici ** železorudný důl ve Spiši ** Válcovny v Karlově Huti (Frýdek-Místek) a Bedřichově Huti (Sporysz-Obszar u města Żywiec) ** Ustroňské závody ** slévárny v Bašce

Na společnosti se z počátku velkou měrou podílel původní majitel, ovšem Pozemkový úvěrní ústav měl opční právo na získávání akcií, které v následujících letech využíval a stal se ve společnosti rozhodující silou. Georg Günter uvádí, že při založení společnosti panovaly obavy, že aktiva jsou nadhodnocena a společnost nebude schopna s touto hodnotou aktiv efektivně pracovat. +more Při této příležitosti jsou také zmiňování největší konkurenti společnosti: Pražská železářská společnost, Alpská montánní společnost a Vítkovice. V roce 1905 společnost vytěžila 685 000 tun černého uhlí (tj. 10 % produkce ostravsko - karvinského revíru) a 105 000 tun koksu (8 % produkce ostravsko - karvinského revíru). V tomto roce bylo vyprodukováno 80 000 tun železa a cca 90 000 tun ocele (velké konkurenční společnosti produkovaly cca 2,5krát více). Georg Günther uvádí, že budoucnost společnosti by měla být zejména v produkci uhlí, jelikož společnost má poměrně velké zásoby uhlí v různých oblastech ostravsko - karvinska, zejména ve východní oblasti revíru a Petřvaldské pánvi, ve kterých bylo kvalitní uhlí v příznivé hloubce a sloje velké mohutnosti. V prvním roce existence společnosti bylo vyprodukováno vlastními železorudnými doly 172 000 tun železné rudy, která obsahovala 65 000 tun železa.

Rozšiřování majetku

Důl Barbora, který společnost založila +morejpg|náhled'>Koupený důl Ignát Společnost po převzetí majetku od Těšínské komory provedla mnohé rekonstrukce a rozšiřování majetku. Došlo k prohlubování a zdvojování těžních jam a budování nových těžních jam, investice byly realizovány jak v dolech, tak na povrchových zařízeních. Společnost také začala budovat hornické byty, které umožnily ubytovat potřebné množství dělníků. V železárenské produkci byla společnost svázána množstvím kartelových kvót, které držela. Původní Těšínská komora držela malé množství kvót a hrála v kartelu podružnou roli. Po vzniku Báňské a hutní společnosti využila společnost právo, které měla Těšínská komora domluvené a kartel vypověděla. Následné jednání přineslo zvýšení kvót, celkově ovšem množství kvót bylo vzhledem k ostatním podnikům podružné. Společnost rozšiřovala svůj podíl na produkci především nákupem kartelových kvót od jiných společností (např. 1911 - Schoellerovy ocelárny v Ternitz). V roce 1912 představovaly prodeje Báňské a hutní společnosti 12 % celkového prodeje kartelu). Společnost také začala využívat vedlejších produktů výroby koksu (dehet, amoniak, benzol) a také plynů z vysokých pecí.

Báňská a hutní společnost také podstatně změnila způsob nákupu železorudných surovin, jelikož její vlastní zásoby nestačily a postupně se vyčerpávaly. Nakupoval se především švédský magnetovec, přičemž byly dohodnuty dlouhodobé smlouvy s těmito doly. +more Společnost také dohodla nákup menšího množství rudy z bližších zdrojů, přičemž tyto rudy nedosahovaly kvality švédské rudy.

Společnost také rozšiřovala svůj majetek postupnými akvizicemi - v roce 1911 přibyly doly Ostravského kamenouhelného těžířstva Marie Anna (důl Ignát a důl Odra) a také koksovna této společnosti, jež produkovala 300 000 - 400 000 tun uhlí ročně. Tyto doly byly zakoupeny celkem za 15 000 000 korun (8 000 000 korun - vydání nových akcií společnosti a 7 000 000 dluh společnosti se splatností 20 let).

V roce 1916 společnost získala doly Ludvík a Salm VII (od Moravsko-Ostravské montanní společnosti - známé taktéž pod původním názvem kníže Salm). Po roce 1918 společnost získala drátovny v Bohumíně, řetězárnu v Malé Morávce, vápencové doly v Varíně a doly na mangan ve Švabovcích. +more Společnost iniciovala taktéž zakládání nových závodů, především dolu Pokrok a Barbora.

Společnost nakupovala i kartelové kvóty - např. Pohernadská priemyslová úč. +more spol. , továrny na železo "Union" (obě v Bratislavě a v roce 1922), polovinu kartelových kvót na ocel společnosti Schwarz & Beck ve Fryštátě (rok 1923), produkční kvóty na drátěnky od firmy Schwarz & Beck v Plzni a od firmy L. G. Bondy v Praze (1923). V roce 1924 získala společnost spolu s Vítkovickým horním a hutním těžířstvem většinový podíl na společnosti Ferry (tato společnost byla dříve známa jako L. G. Bondy v Praze). K tomuto spolupodílnictví se v roce 1928 přidala ještě společnost Pražská železářská společnost. Od 1. 1. 1924 vlastnila společnost 25 % podíl na společnosti Kontinentální společnosti pro obchod se železem, která jí měla zajistit zvýšení zahraničního odbytu.

Na základě akvizic a rozšiřování majetku se stala společnost největším producentem uhlí v Československu (4 000 000 tun ročně) a patřila mezi největší výrobce metalurgických výrobků (475 000 tun surového železa a 500 000 tun oceli).

Vedení společnosti

Informace o vedení společnosti vychází z knihy Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti.

Předsedové správní rady

Náměstkové předsedy správní rady

Generální ředitelé

Společnost zřídila funkci generálního ředitele v roce 1909.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. sberatelstvi. +morecz/23-znamky/200-protektorat-bum/397-reklamnifiremni-pritiskyfrankotypy/]Obálka s logem společnosti[/url] * [url=http://archiweb. cz/buildings. php. action=show&id=1124&type=1]Palác Báňské a hutní společnosti v Praze - Archiweb. cz[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/210522161510013-z-prazskych-stavenist-1/]Stavba pražského sídla v hledání Ztraceného času[/url] * [url=http://obrazarna. info/view. php. cisloclanku=2011030017]Obraz novostavby pražského ředitelství[/url] * [url=http://www. bam. brno. cz/objekt/c135-bytovy-dum-pro-zamestnance-banske-a-hutni-spolecnosti. filter=code]Dům pro zaměstnance společnosti v Brně[/url] * [url=http://www. bam. brno. cz/objekt/c107-generalni-reditelstvi-banske-a-hutni-spolecnosti-ceska-sporitelna. filter=code]Sídlo ředitelství společnosti v Brně[/url] * [url=http://www. slavnestavby. cz/stavby/stavby-prahy-6/obytne-domy-penzijniho-ustavu-banske-a-hutni-spolecnosti]Obytné domy penzijního ústavu Báňské a hutní společnosti v Praze Dejvicích[/url] * [url=http://www. moap. cz/cs/o-moapu/zajimavosti/copy_of_zajimavosti-mestskeho-obvodu-moravska-ostrava-a-privoz]Informace o paláci Báňské a hutní společnosti v Ostravě[/url].

Kategorie:Těžební firmy Kategorie:Ocelářské firmy Kategorie:Rakousko-uherské firmy Kategorie:První republika