Běs

Technology

12 hours ago

Author

Běs je mytologická bytost z českého folklóru, která je obecně považována za zlého ducha. Běs je popisován jako hnědý, ošklivý a nebezpečný tvor s mohutným tělem a rohy na hlavě. Je považován za bytost, která přináší neštěstí, nemoci a smrt. Běs často bývá spojen s temnotou, lesy a opuštěnými místy. V českém folklóru je běs často zobrazován jako démon nebo démonický jezdec na koni. Podle pověstí si běs vybírá své oběti mezi lidmi, často mladými ženami nebo dětmi. Považuje se za zlomyslného a nevyzpytatelného tvora, který se rád vysmívá lidskému utrpení. Existuje několik způsobů, jak se chránit před běsem. Lidé nosí amulety, které mají za úkol odvrátit jeho zlé síly. Další způsob je postavit kříže na cestě, kterou pravidelně používá, nebo při tanci nebo hudbě, které mají být údajně oblíbenými aktivitami běsa, přehodit přes něj provaz. O běsech se mluví v mnoha pohádkách, legendách a pověstech po celé České republice. Běsy jsou také častým motivem v literatuře, divadle a uměleckých dílech. I když je představa běsa dnes považována za pouhý folklór, stále žije v českém kulturním povědomí.

Kresba běsa v Puškinově rukopisu O popovi a jeho dělníku Baldovi, 1831

Běs je slovo používané po christianizaci Slovanů pro různé démony a božstva, křesťany vnímané výrazně negativně. Původně nemuselo mít označení záporný charakter. +more Významově mu odpovídá staroslověnské divŭ „démon“, odvozené z praindoevropského *deiwós „bůh“. Slovo běs může mít souvislost s litevským baisus „strašný“, Václav Machek je považoval za náhradu za tabuizované sěbъ příbuzné chetitskému sepa, zipa „démon“.

V písemných pramenech jsou běsové často zmiňováni v souvislosti s magií, především pak s věštěním, vizemi a extází. V Pověsti dávných let jsou ztotožněni s návi - zemřelými:

Běs je také zmiňován v Slovu o pluku Igorově z konce 12. století kde se o Polovcích uvádí: „. +moreděti Běsovy křikem pole přehradili. “ Karel Jaromír Erben vykládal Běsa jako božstvo totožné s polabským Černobohem a božstvo zmiňované v Knýtlingasáze jako Pizamar vykládal jako Běsomar - slunečního protivníka Černoboha a totožného s Bělbohem.

Později běsové čím dál tím víc splývali s křesťanskými ďábly. Věřilo se například že běs může posednout člověka, od toho je odvozeno slovo „zběsilý“. +more Ve standardním ruském synodálním překladu Bible je ve verši Marek 5:12 použit termín bjesy (ruský plurál pro běs) v místě, kde démoni (B21), resp. nečistí duchové (ČEP) vstupují do prasat. V lidovém prostředí pak byla představa ďáblů ztotožněna čerty.

Anastasija Alexandrova běsa připodobňuje řeckému dáimonovi a pneumatu, a uvádí že se věřilo že způsobuje slepotu a byl představován jako stvoření pokryté chlupy, s křídly a ocasem, zahalené v temném plášti nebo smrdícího kouřem.

Kultura

V pohádce Alexandra Puškina O popovi a jeho dělníku Baldovi je scéna, v níž se Balda setká se starým Běsem, který se vynoří z moře. * Fjodor Michajlovič Dostojevskij napsal dílo Běsi, které popisuje Rusko v sedmdesátých letech devatenáctého století. +more Dostojevskij sleduje lidskou touhu po vítězství dobra v zápase se zlem.