Demiurg

gnostického amuletu má představovat demiurga.

Demiurg (řec. démiurgos, umělec, řemeslník) je v Platónově dialogu Timaios jakýsi architekt, který buduje Vesmír podle vzoru světa idejí. +more V novoplatonismu metafyzická postava, syn Moudrosti, prostředník mezi dokonalým Bohem a hmotným světem.

Původ slova

Řecké démiurgos (od démos, lid a ergon, dílo) původně znamenalo jak řemeslníka, tak také umělce - člověka, který veřejně vystupuje a vykonává veřejnou službu, jako například lékař nebo zpěvák. Později znamenalo i výrobce a řemeslníka, ale také správce veřejných záležitostí. +more V Platónově mýtu je to tvůrce, který ovšem netvoří sám, nýbrž podle daného vzoru.

Timaios

V dialogu Timaios Platón vypráví mýtus o původu světa, kde hraje hlavní roli demiurg. Je to jakýsi vrchní stavitel Vesmíru, který tak zhmotňuje vzor, jak jej vidí ve věčných idejích. +more Tak například čas, který vznikl současně s Vesmírem, je podle Timaia „pohyblivý obraz věčnosti“.

Novoplatonismus

Na Timaiův mýtus navázal Plótinos i pozdější hermetické spisy, které vznik světa představují jako proces emanace, v němž demiurg zastává roli prostředníka mezi Bohem a hmotným světem. V řecké Bibli (Septuagintě) se slovo nevyskytuje, protože představa démiurga odporuje biblické představě Božího stvoření slovem . +more Jednou se vyskytuje v Listu Židům , kde se ovšem užívá jako metafora o Stvořiteli, v Plotinově významu hraje významnou roli v díle Filóna Alexandrijského. Podobná představa se vyskytuje i v kabale a později znovu ožila v humanismu i v německém romantismu.

Odkazy

Literatura

Ritter - Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Demiurgos. Sv. 2, sl. 49.

Reference

Související články

Plótinos * Stvoření světa

Kategorie:Antická filozofie Kategorie:Stvořitelská božstva Kategorie:Platón