Cesko.wiki Druhá čečenská válka
Author
Albert FloresDruhá čečenská válka se odehrávala v letech 1999 až 2009 mezi Ruskou federací a čečenskými separatisty. Konflikt začal poté, co čečenské povstalecké síly zaútočily na ruskou základnu ve městě Bučači. Ruská armáda reagovala rychlým a silným útokem proti čečenským separatistům s cílem obnovit kontrolu nad regionem. Během války byla vedena t značná měrou asymetrickým způsobem, s čečenskými povstalci používajícími taktiku guerillového boje a ruská armáda odpovídající násilnými represemi vůči civilnímu obyvatelstvu. V důsledku toho byly porušovány lidská práva a docházelo k bezpráví na obou stranách. Válka měla devastující dopady na čečenský region, s tisíci civilními oběťmi a rozsáhlými škodami na infrastruktuře. Navzdory pokračujícím bojům a represím se čečenské separatistické hnutí v zásadě podařilo udržet se relativně silným a vytrvalým. Ruská armáda oficiálně oznámila konec bojů v roce 2009, ale některé nízko-intenzivní ozbrojené střety a teroristické činy nadále pokračují dodnes. V čečenské společnosti je válka stále významnou tématem a její dědictví je cítit v politice, společnosti a ekonomice regionu.
Příčiny a průběh války
Masový hrob v Čečensku +morejpg|náhled|upright|vlevo'>Mrtví policisté z útoku na konvoj permské pořádkové policie u Džani-Vedena Jako jeden z nejzávažnějších důvodů pro vojenský zásah v Čečně byl označen tranzit kaspické ropy přes čečenské území, ačkoli Rusko tento důvod opakovaně odmítlo. V létě 1994 účastníci zasedání v Istanbulu posuzovali variantu trasy ropovodu Baku-Groznyj-Novorossijsk, hned nato pronesl prezident Boris Jelcin, že "čečenský problém musí být vyřešen do prosince". Nestalo se tak ani do prosince, ani později.
Oficiálním ruským popudem k válce byla invaze do Dagestánu provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské obytné domy, při kterých zahynulo přes 300 lidí, a za které Rusko vinilo čečenské separatisty.
Kampaň z velké míry zvrátila výsledek první čečenské války, ve které nabyl region de facto nezávislosti jako Čečenská republika Ičkeria. Válka přivábila velký počet bojovníku džihádu ze zahraničí, kteří se 10. +more srpna 1999 dokonce pokusili v obsazené části Dagestánu vyhlásit "nezávislý Islámský stát Dagestán".
Během počáteční kampaně čelila ruská armáda a proruské čečenské polovojenské organizace separatistům v otevřeném boji. V únoru 2000 po zimním obléhání nakonec dobyly Groznyj a v březnu 2000 už armáda kontrolovala celé území. +more Rusko nastolilo přímou vládu nad Čečenskem v květnu 2000 a jmenovalo promoskevskou vládu. Po totální ofenzívě způsobovali čečenští partyzáni dále těžké ztráty ruským silám a stáli proti ruské politické moci v Čečensku po několik dalších let. Povstalci zaútočili také na ruské civilisty. Tyto teroristické útoky, stejně jako rozsáhlé porušování lidských práv teroristů ruskými silami, vyvolaly silnou jednostrannou kritiku ze strany západních a muslimských zemí. Teprve po událostech 11. září 2001 se začalo západní mínění od podpory radikálních islamistů odvracet.
Rozsáhlé boje byly nahrazeny partyzánskou válkou a bombovými útoky na vojáky federace a síly regionální vlády. Násilí se často odehrávalo i v sousedních regionech.
Postupně ale byli partyzáni potlačeni a válka byla oficiálně ukončena 16. dubna 2009, kdy byl zrušen stav antiteroristické operace.
Terorismus
Po prvním ruském vojenském zásahu (1994-1996) zavládl v zemi chaos, po kterém následoval vzestup islámského radikalismu.
Odklízení trosek po bombovém útoku v Moskvě, 14. +more září 1999 Mezi známější teroristické útoky spáchané čečenskými separatisty patří přepadení moskevského divadla na Dubrovce čečenským ozbrojeným komandem během představení muzikálu Nord-Ost a útok ingušských a čečenských teroristů na školu ve městě Beslan.
Anna Politkovská 28. dubna 2003 v ruském týdeníku Novaja Gazeta (vlastnil jej Alexandr Lebeděv) odhalila, že jeden údajně mrtvý člen čečenského komanda z Dubrovky „přežil“, a nyní pracuje pod jinou identitou v Putinově tiskovém oddělení (šlo o bývalého představitele čečenské vlády v Jordánsku, viz záhadný " jordánský" přítel Basajeva velitel Chattáb, jenž byl na podzim 2002 údajně otráven). +more Politkovská tvrdila, že mezi teroristy byli agenti ruských tajných služeb. Podle ní šlo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly tajné služby i vedení země. K odpovědnosti za útok se týden po tragédii přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev.
Ruský podnikatel a svého času vlivná osobnost z okolí ruského prezidenta Jelcina Boris Berezovskij obvinil agenty ruské Federální bezpečnostní služby ze spáchání tří teroristických útoků na obytné domy v Moskvě a Volgodonsku v roce 1999, jejichž následkem zahynulo přes tři sta osob.
Pochybnosti jsou také o čečenském útoku na Moskevské letiště Domodědovo.
Důsledky a hodnocení války
Přesný počet obětí není znám. Ve druhé čečenské válce bylo zabito přes 60 000 bojovníků a civilistů. +more Odhady civilních obětí se značně liší. Podle promoskevské čečenské vlády zemřelo nebo se pohřešovalo ve dvou válkách 160 000 bojovníků a civilistů, včetně 30 000-40 000 Čečenců a asi 100 000 Rusů; zatímco vůdce separatistů Aslan Maschadov opakovaně tvrdil, že v důsledku těchto dvou konfliktů zemřelo asi 200 000 etnických Čečenců. Stejně jako v případě vojenských ztrát nelze tato tvrzení nezávisle ověřit. Podle sčítání ruské lidskoprávní skupiny Memorial z roku 2007 zemřelo nebo zmizelo od roku 1999 až 25 000 civilistů. Například Amnesty International v roce 2007 odhadovala počet obětí na 25 000 jen při útoku na město Groznyj v roce 1999, zatímco dalších 5 000 lidí bylo pohřešováno. Celkový počet obětí dvou ruských intervencí v první čečenské válce a druhé čečenské válce se odhaduje na 300 000 lidí z celkového počtu 1 milionu obyvatel. Společnost rusko-čečenského přátelství stanovila svůj odhad celkového počtu obětí ve dvou válkách na přibližně 150 000 až 200 000 civilistů.
Achmatem Kadyrovem, 18. +more ledna 2001 Podle názoru některých politologů nese za kontroverzní plošné kobercové bombardování civilních sídlišť přímou politickou zodpovědnost Vladimir Putin.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
První čečenská válka * Masakr v obci Samaški v Čečensku * Masakr v obci Sernovodsk v Čečensku * Masakr v obci Novyje Aldy v Čečensku * Ostřelování Grozného balistickými raketami * Masakr utečeneckého konvoje v Grozném 1999 * Bombardování Katyr-Jurtu
Externí odkazy
[url=http://imgur. com/gallery/P4W7H]Fotografie z válkou poničeného Grozného[/url] * [url=https://northcaucasusland. +morewordpress. com/tag/chechen-insurgency/]Soubor videozáznamů z války[/url] * [url=http://www. sinagl. cz/images/stories/CHECHNYA%20the%20final%20solution%204%20MB. pdf]Publikace Chechnya The Final Solution[/url] * [url=http://www. watchdog. cz/cz]Prague Watchdog - internetový server věnovaný konfliktu v Čečensku[/url] * [url=http://www. palba. cz/viewtopic. php. t=1344]Rusko-Čečenský konflikt - Historické pozadí[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/cro6/stop/_zprava/116521]Rozhovor v ČRo 6 s Jaromírem Štětinou, Petrou Procházkovou a Liborem Dvořákem[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061013182940/http://www. navychod. cz/. req=article&id=300]Historie čečensko-ruských vztahů (článek v časopisu Navýchod)[/url].
Kategorie:Dějiny Čečenska Kategorie:Války Ruska Kategorie:Války 20. +more století Kategorie:Války 21. století Kategorie:Separatismus v Rusku Kategorie:Válečné zločiny Ruské federace v Čečensku Kategorie:Masakry v Čečensku Kategorie:Konflikty roku 1999 Kategorie:Postsovětské konflikty.