Dusičnan stříbrný

Příprava

Dusičnan stříbrný lze připravit rozpuštěním kovového stříbra v kyselině dusičné za horka a následným odpařením roztoku. Reakce probíhá podle rovnice

3Ag (s) + 4HNO3 (aq) → 3AgNO3 (aq) + 2H2O (l) + NO (g).

Využití

Fotografie

Při výrobě fotografického filmu dusičnan stříbrný reaguje s halogenidem sodným či draselným za vzniku nerozpustného halogenidu stříbrného in situ ve fotografické želatině, která je poté nanesena na pásy fólie acetátu celulózy nebo polyesteru. Fotony ze slunečního světla, rentgenového záření či jiných zdrojů jsou schopny iniciovat chemickou řetězovou reakci, při níž foton, který zasáhne krystal halogenidu stříbrného, uvolní elektrony z iontové mřížky. +more Tyto volné elektrony se pohybují krystalem a usadí se ve strukturních poruchách. Ty pak přitahují kladné stříbrné kationty, jež jsou následně neutralizovány za vzniku shluků elementárního stříbra. Jedná se o takzvaný latentní obraz. Ten je pak možno pomocí vývojky přeměnit na obraz fotografický (U chloridů vzniká viditelný obraz i bez vývojky).

Výbušniny

Dusičnan stříbrný slouží jako výchozí sloučenina pro přípravu některých třaskavin, např. fulminátu, azidu či acetylidu stříbrného.

Elektrochemie

Dusičnan stříbrný lze použít jako zdroj stříbrných iontů při přípravě roztoků k pokovování.

Lékařství

Kůže zbarvená působením dusičnanu stříbrného Dusičnan stříbrný má antiseptické vlastnosti. +more Někde je dodnes jeho roztok kapán do očí novorozeňat k zábraně nákazy pohlavně přenosnými chorobami od infekční matky. Toto použití se však ukázalo jako nevhodné, protože může docházet ke vzniku toxické konjunktivitidy a navíc není dusičnan stříbrný v používané koncentraci dostatečně účinný proti chlamydiím a dalším mikrobům. Například jodovaný povidon je výrazně účinnější a současně je v očích lépe tolerován.

Bývá také používán jako prostředek k chemickému vypalování lézí a bradavic či k zástavě krvácení.

Biologie

V histologii a biochemii se dusičnan stříbrný používá jako prostředek k vybarvování stříbrem, sloužícímu k důkazu proteinů a nukleových kyselin.

Sklářství

Ve směsi s okrem se používá k výrobě stříbrné glazury. Při výpalu v peci (560 °C) dochází k difúzi iontů do povrchové vrstvy skla. +more Po smytí okru zůstává na skle průzračné teple žluté zbarvení; odstín závisí na složení lazurovací směsi, ale hlavně na chemickém složení skloviny.

Srážecí reakce

Pomocí dusičnanu stříbrného je možno zjistit přítomnost chloridových, bromidových či jodidových aniontů.

Nejprve je nutné okyselit AgNO3 přidáním kyseliny dusičné, čímž dosáhneme odstranění rušivých iontů, např. uhličitanů nebo siřičitanů. +more Tímto zamezíme vylučování siřičitanu či uhličitanu stříbrného a máme tak jistotu, že vyloučená sraženina je s velkou pravděpodobností halogenid stříbrný.

2H+(aq)+SO32−→SO2(g)+H2O(l)

2H+(aq)+CO32−→CO2(g)+H2O(l)

Po přidání AgNO3(aq) do roztoku halogenidu vzniká nerozpustná sraženina. Její barva umožňuje zjistit, jedná-li se o chlorid, bromid či jodid.

Ag+(aq)+Cl−(aq)→AgCl(s) bílá

Ag+(aq)+Br−(aq)→AgBr(s) světle žlutá

Ag+(aq)+I−(aq)→Agl(s) žlutá

Je-li AgCl nebo AgBr vystaven silnému světlu, postupně zešedne v důsledku fotolýzy (tvoří se elementární stříbro.)

Toxicita

Stejně jako většina stříbrných solí, i dusičnan stříbrný je toxický. Již požití 2 gramů může být letální. +more Jako první pomoc se často podává vaječný bílek či mléko, neboť obsahují velké množství bílkovin. Bílkoviny jsou schopné svými volnými karboxylovými či thioskupinami vázat stříbrné ionty a zabránit tak otravě.

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. ilo. +moreorg/public/english/protection/safework/cis/products/icsc/dtasht/_icsc11/icsc1116. htm]International Chemical Safety Card 1116[/url] * [url=http://www. cdc. gov/niosh/npg/npgd0557. html]NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards[/url] * [url=http://www. kodak. com/US/en/corp/aboutKodak/kodakHistory/filmImaging. shtml]Film[/url].

Kategorie:Stříbrné sloučeniny Stříbrný Kategorie:Fotografické chemikálie Kategorie:Oxidační činidla